Praha hlavní nádraží (od 15. února 1940 do roku 1945(?) a od ledna 1953 dodnes), nazývané též Praha Wilsonovo nádraží (1919–1940, 1945(?)–1953, od roku 1990 čestný titul „nádraží prezidenta Wilsona“) a nádraží Františka Josefa I. (1871–1919), je nejvýznamnější pražské železniční nádraží. Kolejiště a Fantova odbavovací budova leží na Vinohradech v Praze 2, nová odbavovací budova na Novém Městě v Praze 1, severní zhlaví zasahuje do Prahy 3–Žižkova.
Nádraží je v provozu od 14. prosince 1871, kdy z něj byl zahájen železniční provoz Dráhy císaře Františka Josefa na jih do Benešova, Tábora a Vídně. Tehdy se jmenovalo Nádraží císaře Františka Josefa. Roku 1872 v blízkosti nádraží Dráhy císaře Františka Josefa byla na samostatné stanici ukončena od severu Turnovsko-kralupsko-pražská dráha. Obě nádraží brzy splynula. Roku 1872 byla rovněž zprovozněna Pražská spojovací dráha v trase Smíchov (Česká západní dráha) – Praha (dnešní hlavní nádraží) – Hrabovka (napojení na Severozápadní dráhu), čímž došlo k propojení nádraží čtyř různých společností.
Původní budova nádraží byla postavena v novorenesančním slohu podle návrhu Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia. Vrchlického sady před nádražím byly založeny roku 1876.
Začátkem dvacátého století bylo nádraží zrekonstruováno a
zvětšeno. Nová hlavní budova v secesním slohu byla postavena v
letech 1901–1909 podle vítězného návrhu z architektonické soutěže
architekta Josefa Fanty. Byly vybudovány podchody a kolejiště bylo
zastřešeno dvěma ocelovými obloukovými konstrukcemi o rozpětí 33,3
m a výšce 18 m, jejichž autory byli J. Marjanko a R. Kornfeld. Pod
zastřešením jsou nástupiště číslo 1 až 4, nástupiště č. 1A je mimo
hlavní zastřešení vysunuto k vinohradskému zhlaví.
Po druhé světové válce byla trať na Smíchov zdvojkolejněná a byl postaven druhý tunel. Roku 1926 byla dokončena jednokolejná spojka Vítkov - Libeň (horní nádraží) (Vítkovská trať), která doplnila jednokolejnou spojku druhou stranou kopce, přes Hrabovku, z roku 1872.
9. května 1974 sem bylo napojeno metro (stanice Hlavní nádraží) a v letech 1972–1979 vznikla nová odbavovací hala, které ustoupila část dosavadních sadů. Autory nové budovy jsou Josef Danda, Jan Bočan a Alena a Jan Šrámkovi. Nad halou vede Severojižní magistrála.
V letech 1983–1989 byl vybudován třetí vinohradský tunel na jižní straně nádraží.
V roce 1994 byla na hlavním nádraží zprovozněna další tři nástupiště, s čísly 5 až 7, která mají samostatná plochá zastřešení. Přestavba severního (východního) zhlaví hlavního nádraží byla dokončena v roce 2005.
V hale i parku před nádražím (lidově zvaný Sherwood) se často vyskytují bezdomovci a narkomani, místo je také nechvalně známé jako křižovatka mužské homosexuální prostituce. Technický stav nádraží je na začátku 21. století špatný, a proto 14. prosince 2006 započala rozsáhlá rekonstrukce podle návrhu českého architekta Patrika Kotase, s rozpočtem cca 1 miliarda korun.
Celou přestavbu zajišťuje italská developerská společnost Grandi Stazioni, která podobné projekty již úspěšně realizovala v Itálii. Nádraží dostane na 30 let do pronájmu. Má být autenticky rekonstruována secesní i moderní budova a přebudován park před budovou. Odbavování cestujících se má přiblížit letištnímu, první nástupiště má být přebudováno na promenádu, ve Fantově budově má být obnovena restaurace a nádraží se má při zachování dopravních funkcí změnit v obchodní galerii. Práce mají trvat přibližně do roku 2014.
Na přelomu roku 2008 a 2009 byly dokončeny rekonstrukce nástupišť 1-4, které nyní spojují s podchody, kromě pevných schodišť, také eskalátory a výtahy. Na všech nástupištích byl také vyměněn informační systém, včetně informačních panelů.
V červnu 2009 byla předána do užívání veřejnosti rekonstruovaná severní část nové odbavovací haly. Vznikly zde nové obchody (Schlecker+lékárna, Vodafone, Leonidas, Pont, Gratulant, Fokus optik, ...), restaurace (Burger King, Brioche Dorée, Potrefená husa), prodejny tisku (Relay a Relay Services), turistické informace a také nové velké odbavovací ČD centrum.
V hale je rozmísteno také několik elektronických informačních kiosků, digitálních panelů informujících o řazení a odjezdech vlaků, a také automaty na jízdenky (u některých z nich je možná i platba kartou - visa či mastercard, nebo zakaznickou kartou ČD s elektronickou peněženkou, případně platba mincemi). Vybudovány byly také nové toalety.
Spodní část haly s horní nyní spojují, kromě eskalátorů, také pojízdné chodníky. Městská část Praha 1 by také měla začít ještě v roce 2009 s rekonstrukci parku před budovou hlavního nádraží.
Od léta 2009 se začne postupně uzavírat jižní část nové odbavovací haly, která je nyní na řade s rekonstrukcí. Hotová by měla být v druhé polovině roku 2010, vznikne zde opět mnoho nových obchodů, restaurací a jiných komerčních ploch. Poté se začne rekonstruovat historická a památkově chráněná secesní Fantova budova. celé nádraží by mělo být kopletně zrekonstruované v roce 2012 - to je o rok dříve oproti původnímu termínu.
Součástí takzvaného Nového spojení jsou dvě nové dvojkolejné tratě mezi Balabenkou a hlavním nádražím. Vedou dvěma dvojkolejnými tunelovými troubami délky 2680 metrů horou Vítkov (severní tunel směrem do a z Libně, jižní tunel směrem do a z Holešovic a Vysočan) a jsou konstruována na rychlost 80–100 km/h. Z vítkovského tunelu vedou společně k hlavnímu nádraží po 438 metrů dlouhé čtyřkolejné estakádě, která přemosťuje Trocnovskou a Husitskou ulici. 12. prosince 2005 byla zrušena jednokolejná hrabovská spojka na severozápadní straně kopce, která neumožňovala průjezd některých souprav z důvodu sklonových poměrů, a zrušena bude i jednokolejná vítkovská trať (na jižní straně Vítkova, s krátkým tunelem), která nevyhovovala ze směrových důvodů. Hlavní část Nového spojení funguje od září 2008, úplné dokončení projektu je plánováno na prosinec 2010. Počítá se s výrazným zvýšením jeho významu pro městskou a příměstskou železniční dopravu.
Souřadnice: 50°4′59″ s. š., 14°26′09″ v. d.