Balatonfüred je maďarské město, středisko stejnojmenného okresu Veszprémské župy. Jedná se o významné lázeňské a rekreační středisko. S 13.500 obyvatel se jedná o největší sídlo severního břehu Balatonu, někdy je také nazýván jeho hlavním městem.
Oblast dnešního Balatonfüredu obývali lidé již v pravěku. Doloženo je i osídlení z dob Římské říše. Název Füred je poprvé zmíněn ve spisu majetku Tihanyského opatství z roku 1211.
Státní kardiologické sanatorium (Szívkórház) je se 429
lůžky největším zařízením svého druhu v Maďarsku. Účinky
místní léčivé vody jsou známé již od 17. století, město bylo
oficiálně prohlášeno lázněmi roku 1772.
Kossuthův pramen (Kossuth Lajos forrás) a další prameny
v okolí nemocnice obsahují volný a vázaný oxid uhličitý,
železo, hořčík, draslík, hydrogenuhličitan, vápník, sodík, síru a
další minerály. Voda z pramenů o teplotě 14-15 °C je
odváděna do budovy lázní, kde se ohřívá na 32-34 °C a následně
se používá k léčbě.
Promenáda na břehu jezera nese jméno indického
spisovatele, básníka a filozofa Rabíndranátha Thákura
(Tagore-sétány), který se léčil v místních lázních a
založil tradici sázení stromů do místního parku. Dodnes zde
zasadilo strom mnoho laureátů Nobelovy ceny a významných osobností
z Maďarska i ze světa (mezi mnoha jinými například indický duchovní
vůdce Gándhí, maďarský fyzik György Marx, ruský kosmonaut
Valerij Kubasov nebo bývalý maďarský prezident Árpád Göncz).
V parku je také mnoho bust významných maďarských osobností,
například Istvána Széchenyiho, Ference Deáka a mnoha dalších.
Na břehu jezera jsou též sochy Jánose Pásztora Převozník
(Révész) a Rybář (Halász).
Balatonfüred poskytuje mnoho příležitostí k turistice a
k rekreaci. Ve městě je přístav, placené pláže, kemp a několik
hotelů a penzionů.
V roce 1846 byl v Balatonfüredu spuštěn na vodu první parník
Kisfaludy, čímž byla zahájena lodní doprava na Balatonu.