Ben Nevis (1344 m), skotskou gaelštinou Beinn Nibheis, je nejvyšší hora Spojeného království. Nachází se v západní části pohoří Grampiany ve Skotsku, 10 km jihovýchodně od města Fort William. Mezi turisty a horolezci je známý jako „Ben“ a ročně přiláká asi 100.000 návštěvníků, z nichž asi tři čtvrtiny použije k výstupu zrekonstruovanou koňskou stezku z údolí Glen Nevis na jižní straně hory. Horolezce nejvíce láká 700 metrů vysoká stěna na severní straně, která patří mezi nejvyšší skalní stěny ve Spojeném království.
Ben Nevis tvoří se svým severovýchodním sousedem Carn Mor Dearg propojený masiv. Obě hory patří mezi 8 nejvyšších britských hor přes 4.000 stop (1.219 m). Západní a jižní svahy se zvedají 1.200 m na asi 2 km od dna údolí Glen Nevis a představují nejdelší a nejprudší svahy v celé Británii. Naopak severní svah spadá o pouhých 600 m do Coire Leis.
Vedle hlavního vrcholu vysokého 1.344 m má Ben Nevis ještě další dva vedlejší vrcholy, oba nazvané Carn Dearg (červený kopec). Vyšší z nich (1.221 m) leží na severozápadě a bývá při pohledu z Fort William často zaměňován za vlastní Ben Nevis. Druhý Carn Dearg (1.020 m) ční nad údolím Glen Nevis na severozápadní straně. Dále na západě leží nižší hora, Meall an t-Suidhe (711 m). V sedle mezi ní a Ben Nevis leží malé jezero Lochan an t-Suidhe. Oblíbená turistická trasa z údolí Glen Nevis vede po boku Meall an t-Suidhe a poté vystupuje na západní svahy Ben Nevis.
Ben Nevis je převážně tvořen vyvřelou žulou z devonu (asi před 400 miliony let) s příměsemi krystalických břidlic.
Nadmořská výška, poloha a reliéf způsobují časté špatné počasí, které může špatně vybavené turisty zaskočit. Podle pozorování observatoře na vrcholu z let 1883-1904, byla mlha přítomná asi 80% času v době od ledna do července, a 55% času mezi květnem a červnem. Průměrné zimní teploty byly kolem -5°C, a průměrná roční teplota kolem –0,5°C. V průměru je na vrcholu každoročně 261 bouřek a spadne zde asi 4.350 mm srážek, což je velmi mnoho ve srovnání s 2.050 mm v blízkém městě Fort William a 600 mm v Inverness a Londýně. Srážky jsou v zimě ve srovnání s jarem a létem dvojnásobné. Sníh se může vyskytovat po celý rok, obzvláště na severní straně.
První doložený výstup na vrchol byl uskutečnil botanik James Robertson 17 srpna 1771, který v této oblasti sbíral botanické vzorky. Další raný výstup se podařil v roce 1774 Johnu Williamsu, který přinesl první informace o geologickém složení hory. Až v roce 1847 byla hora oficiálně uznána jako nejvyšší v Británii, vyšší než její jiný skotský rival, Ben Macdhui. Observatoř na vrcholu byla zbudována v létě 1883 a zůstala v provozu 21 let. První cesta na vrchol byla zbudována zároveň s observatoří a umožňovala dopravu zásob na koních. Otevření stezky a observatoře učinilo výstupy na Ben Nevis velice oblíbené, obzvláště po příchodu železnice do Fort William v roce 1894. Přibližně v téže době se objevily první návrhy na ozubnicovou železnici vedoucí na vrchol, žádný z nich však nebyl realizován. V roce 2000 byly pozemky pokrývající jižní stranu hory a vrchol zakoupeny charitativní organizací Scottish conservation charity.
Koňská stezka zbudovaná v roce 1883 (známá také jako Ben Path) zůstává dodnes nejjednodušším a nejoblíbenějším způsobem výstupu. Začíná v Achintee na východní straně údolí Glen Nevis asi 2 km od centra města Fort William a v nadmořské výšce asi 20 m n. m. Mosty z informačního centra a youth hostelu nyní umožňují přístup i ze západní strany údolí. Cesta prudce stoupá k sedlu Lochan Meall an t-Suidhe (570 m n. m.), potom cik-cak vychází zbývajících 700 m po kamenném západním úbočí Ben Nevis. Nejvyšší místo je označeno mohutnou, pevně zbudovanou kamennou mohylou, na jejímž vrcholu je umístěn triangulační bod.
„Ben Nevis“ je poangličtěnou verzí jména Beinn Nibheis ze skotské gaelštiny. Zatímco beinn je nejčastějším gaelským slovem pro „horu“, nibheis je chápáno různě, ačkoliv je jméno obvykle překládáno jako „zlomyslná“ nebo „vzteklá hora“. Podle jiného výkladu je Beinn Nibheis odvozeno z beinn-neamh-bhathais, z Neamh „nebe, mraky“ a bathais „vrchol lidské hlavy“. Doslovný překlad by proto byl „hora, která má hlavu v oblacích“, ačkoliv překlad „nebeská hora“ je také často užíván.
Vrchol hory tvoří rozsáhlá kamenná plošina o výměře asi 40 hektarů. Na vrcholu jsou nápadné zbytky budovy hvězdárny. Na vrcholu věže observatoře byl zbudován nouzový přístřešek pro turisty chycené špatným počasím. Vedle observatoře je památník obětem druhé světové války. Z vrcholu je za dobrého počasí daleký rozhled, až do vzdálenosti 190 km.