Zajímavé budovy v Edinburgh

Budova Skotského parlamentu

8.9/10

Budova Skotského parlamentu (English: The Scottish Parliament Building, Scottish Gaelic: Pàrlamaid na h-Alba) je soubor moderních budov v centru Edinburghu a je součástí Světového dědictví UNESCO. Stojí na východním konci Královské míle, vedle parku Holyrood (odtud se jí též přezdívá "Holyrood" - srovnej "Westminster").

Od roku 1999 až do otevření nové budovy v roce 2004, byly výbory a diskuzní sály skotského parlamentu umístěny v domě Valného shromáždění církve Skotska, který se nachází v části Mound v Edinburghu. Kanceláře a administrativní zázemí Parlamentu byly umístěny v poskytnutých budovách pronajatých od Rady města Edinburgh. Nový skotský parlament tyto různé prvky shromáždil do jednoho víceúčelového komplexu, s bydlením pro 129 poslanců a více než 1000 státních zaměstnanců a dalšího personálu.

Od samého počátku byly budovy a jejich konstrukce považovány za vysoce kontroverzní. Volba místa, architekta, návrhu a stavební společnosti byly kritizovány politiky, médii a skotskou veřejností. Plánované uvedení do provozu mělo proběhnout v roce 2001, avšak se tak stalo až v roce 2004, o více než tři roky později. Konečná cena se odhaduje na 414 milionů liber, mnohonásobně výše než původní odhady mezi 10 a 40 miliony liber. Hlavní veřejné vyšetřování, které vedl bývalý Lord Advokát, Peter Fraser, se zajímalo o uchycení konstrukce a započalo roku 2003. Vyšetřování bylo uzavřeno v září 2004 a kritizovalo vedení celého projektu z realizace mnoha významných konstrukčních změn, které byly provedeny a které měly dopad na výslednou cenu. Navzdory kritikům a smíšené reakci veřejnosti, budovu uvítali architektoničtí akademikové a kritika. Budova má za cíl představit na básnické úrovni spojení mezi skotskou krajinu, jejím lidem, její kulturou a městem Edinburghem. Za tento přístup budova parlamentu získala řadu ocenění, včetně Stirling Prize 2005 a byla popisována jako "husarský kousek umění a řemesel a kvality, bez srovnání za posledních 100 let britské architektury."

Umístění

Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně . Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce , případně na článku.

Komplex stojí na ploše velké asi 1,6 ha, umístěné cca 1 km na východ od centra Edinburghu na okraji starého města. Na tomto pozemku dříve sídlilo ředitelství pivovaru "Scottish and Newcastle". Hranici území tvoří na severu ulice Canongate, součást Královské Míle, na západě Reid's Close a na východě Horse Wynd. Na jihu je hranicí populárně-vědecké centrum Our Dynamic Earth, otevřené v červenci 1999, a ulice Queen's Drive, fakticky hranice se samotným Holyroodským parkem.

V bezprostřední blízkosti budovy je Palác Holyroodských, který též hraničí s rozsáhlým Holyrood Parkem. Na jih od parlamentního komplexu jsou strmé svahy a skaliska Křesla Arthura salisburského. Oblasti Holyrood a Dumbiedykes, tedy na západ od místa, byly rozsáhle rekonstruovány v roce 1998, s novými obchodními, hotelovými a kancelářskými projeky, včetně Barclay House, nové kanceláře Skotského nakladatelství.

Projekt

Do roku 1707 Skotské království bylo suverénní samostatný stát, který měl svůj vlastní zákonodárný sbor, jež se scházel v budově parlamentu na Královské Míli v Edinburghu. Zákonem o unii z roku 1707, který vytvořil nedělitelnou politickou unii mezi království Skotska a Anglie, byly oba tehdejší národní parlamenty (Skotska a Anglie) sloučeny do parlamentu Velké Británie, který byl umístěn v paláci Westminster v Londýně. Následkem toho bylo Skotsko přímo řízeno z Londýna na příštích 292 let, aniž by zákonodárci nebo parlament měli vlastní budovu.

Referendum skotských voličů ze dne 11. září 1997 schválilo zřízení s přímo voleným skotským parlamentem, který měl řašit právní předpisy pro většinu domácích záležitostí. V návaznosti na toto Skotský úřad pod vedením tehdejšího státního tajemníka pro Skotsko, Donalda Dewara, rozhodl, že z tohoto důvodu bude v Edinburghu postavena nová budova skotského parlamentu.

Původně byly zvažovány tři lokality v okolí Edinburghu jako vhodné pro využití, včetně domu svatoondřejských, pak domů skotské kanceláře - pozdější skotské vlády, Victoria Quay v docích Leith či Haymarket na západním konci města. Holyrood nebyl kandidátem hned z kraje, protože panoval názor, že by ho nebylo možno postavit v požadovaném časovém horizontu. Nicméně jednání s pivovarnickou společností Scottish and Newcastle, která vlastnila zájmové území, vyústila v dohodu o tom, že by bylo možno uvolnit místo do začátku roku 1999. V důsledku toho se ministři pro Skotsko shodli, že Holyrood přidají na seznam navržených lokalit. Skotská kancelář zadala studie proveditelnosti ve vymezených oblastech na konci roku 1997 a v lednu 1998 byl Holyrood definitivně vybrán.

V návaznosti na výběr lokality, Skotský úřad oznámil, že se bude konat mezinárodní soutěž, která měla najít nejlepšího návrháře pro nové budovy parlamentu. Návrhový výbor byl ustanoven pod vedením Dewara, a byl pověřen výběrem do užšího seznamu vzorů. Návrhy předložili mezinárodně uznávaní architekti, jako Rafael Viñoly, Michael Wilford a Richard Meier. Dvanáct návrhů, vybraných v březnu 1998, se vzápětí v květnu smrskl na pět. Těchto pět finálových návrhů bylo rozmístěno na veřejných tabulích po celém Skotsku v červnu 1998. Zpětná vazba od veřejnosti ukázala, že jako nejpopulárnější byly vnímány návrhy španělského architekta Enrica Mirallese. Návrhářský tým vzal v úvahu veřejné mínění o návrzích a vyzval všech pět účastníků užšího výběru, aby prezentovali své návrhy před ohlášením vítěze.

Dne 6. července 1998 bylo vyhlášeno, že za vyhrál návrh Enrica Mirallese, přičemž finalizaci projektu měla provést EMBT / RMJM (Skotsko) Ltd, španělsko-skotská projektantská společnost na bázi joint venture, vytvořená speciálně pro tento projekt. [23] Stavební práce, které měla na starosti společnost Bovis, byly zahájeny v červnu 1999 demolici pivovaru Scottish and Newcastle. Skotští poslanci se začali přesouvat do komplexu budov v létě roku 2004. Členové parlamentu v budově poprvé zasedali 7. září 2004. Formálně však byla budova otevřena až 9. října 2004 za přítomnosti královny Alžběty II. Enric Miralles se však dokončení již nedožil.

Komplex budov

1 Vstup pro veřejnost 2 Náměstí 3 Jezírka 4 Novinářská věž 5 Diskuzní sál 6 Věž jedna 7 Věž dva 8 Věž tři 9 Věž čtyři 10 Věž pět, Budova Cannongate 11 Hlavní schodiště 12 Vchod pro poslance 13 Lobbovcací prostor 14 Zahrady 15 Queensberský dům 16 Budova poslanců 17 Trávníková střecha 18 Parkoviště a vjezd vozidel 19 Parčík
Nechceme zapomínat, že skotský parlament bude v Edinburghu, ale bude patřit do Skotska, do skotské země. Parlament by měl být schopen zohlednit místo, které zastupuje. Budova by měla vzniknout z nakloněné základny Arthurova křesla a přijet do města jakoby téměř stoupající ze skály.
— Enric Miralles, 1999

Miralles se snažil navrhnout budovu, která by mohla představovat a prezentovat národní identitu. Tato obtížná otázka byla dříve řešena pomocí vytlačování otázky identity Skotska. V charakteristicky poetickém přístupu mluvil o obrážení budovy ze země "v podobě spojování situace: amfiteátr, který vyplynul z Arthurova křesla." jakoby stavba odrážela dialog mezi krajinou a jednáním lidí, kteří v ní sedí. Takže prvním cílem projektu bylo otevření objektu a jeho veřejných prostranství, a to nejen do Edinburghu, ale obecněji jako pojmutí skotské krajiny. Miralles měl v úmyslu pomocí parlamentu utvořit konec Canongate - "jež nebude jen další budovou na ulici ... je třeba posílit stávající kvality lokality a jejího okolí. V subtilní hře s některými názory a politickými důsledky."

Výsledkem je nehierarchická, organická sbírka nízko ležících budov, umožňujících splynutí názorů s okolní drsnou krajinou a symbolizují spojení mezi přírodou a Skoty. V důsledku toho budova má mnoho prvků spojených s přírodou a zemí, jako jsou listy ve tvaru motivu střešní zahrady v budově lobistů a velká okna nad diskusní místností a komise, a věžovité budovy, jejíž čela se široce rozklání na Holyrood Park, Arthurovo křeslo a Salisburská skaliska. Uvnitř budovy je připojení k území posíleno použitím skotského kamene jako rula a žula na podlahy a stěny, a použitím dubu a javoru klen v provedení nábytku.

Parlament je vlastně areál několika budov, které odrážejí různé architektonické styly, s celkovou podlahovou plochou 31.000 metrů čtverečních, která poskytuje ubytování poslancům, jejich pobočníkům a parlamentním zaměstnancům. Stavby mají řadu funkcí, přičemž nejvýraznější je dle vnější charakteristiky střecha budovy Věž, údajně připomínající obrácenou lodí na pobřeží. Inspirace přišla díky stodolám Edwina Lutyense, vyrobených z bývalých člunů na herinky, které Miralles viděl při návštěvě Lindisfarne v Northumberland. Traduje se, že na první setkání přišel Miralles vyzbrojený několika větvemi a listím, vrazil je na stůl a prohlásil: "Toto je skotský parlament", posilujíce jedinečný a abstraktní charakter parlamentního areálu.

Na severo-západní hranici pozemku, tedy v poslaneckých budovách, Queensberrském domě a Canongate, chtěl stavbou posílit stávající model středověké ulice "vyjadřující intimitu s městem a jeho občany". Jiho-východní aspekt komplexu je extenzivně krajinářský. Betonové "bloky", kryté běžným trávníkem a divokou trávou, rozšiřující se od parlamentních budov, nutí veřejnost si někam sednout a relaxovat. Domácí skotské květy a rostliny pokrývají většinu oblasti, míchají parlament s blízkým Holyroodským parkem a Salisburskými skalisky. V parku jsou též vysázeny duby, jeřáby, lípy a třešně. Území přiléhá k krajinářské ploše areálu, kde se setkává s Horse Wynd je řešeno jako otevřený plán náměstí, s stajany na kola, sezením a venkovním osvětlením ve tvaru skály, začleněným do betonové dlažby. Tři charakteristické vlastnosti vody poskytují dokreslení této oblasti.

Odkazy na skotskou kulturu se odrážejí také ve stavebnictví a to zejména ve výšce některých budov. Existuje řada "spouštěcích panelů", vyrobených ze dřeva nebo žuly. Ne každému po chuti, také s tímto byly navrženy, aby reprezentovaly kovadliny, vysoušeče vlasů, zbraně, otazníky nebo dokonce srpy a kladiva. Krátce po oficiálním zprovoznění stavby, Benedetta Tagliabue, vdova po Enricu Mirallesovi, odhalila, že designem je jednoduše okenná opona posunutá zpátky. Její zesnulý manžel však velmi rád používal nejednoznačné formulace s více významy a dříve řekl, že by profilem rád vyvolat ikonu skotské kultury, malbu reverenda Walkera, jak bruslí na ledu. Architektonický kritik Charles Jencks to považuje za zvláště vhodnou metaforu pro vyvážený pohyb a demokratickou diskusi a rovněž konstatuje, poněkud ironicky, že Miralles příliš bruslí na tenkém ledě s plány na výstavbu. Jinde, ve veřejném prostoru pod diskuzním sálem, zakřivené betonové klenby tvoří různá stylizovaná provedení skotské vlajky. Zde architekt užívá další metaforu; umístěním zasedacího sálu přímo nad veřejný prostor se snaží poslancům připomenout, že sedí v sále, který svou moc odvozuje od lidí pod nimi.

Udržitelnost

Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete ji vhodně .
Jak by měly články vypadat, popisuje stránka .

Zasedací místnost

Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete ji vhodně .
Jak by měly články vypadat, popisuje stránka .

Zahrada lobbistů

Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete ji vhodně .
Jak by měly články vypadat, popisuje stránka .

Poslanecké budovy

Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete ji vhodně .
Jak by měly články vypadat, popisuje stránka .

Ostatní budovy

Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete ji vhodně .
Jak by měly články vypadat, popisuje stránka .

Artwork a funkčnost

Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete ji vhodně .
Jak by měly články vypadat, popisuje stránka .

Kritická reakce

Reakce veřejnosti na konstrukci stavby byly smíšené. V prvních 6 měsících stavby, kdy byla otevřena pro veřejnost, ji navštívilo 250.000 lidí, což předsedající úředník George Reid označil za "hlasování nohama ". Kritici stavby, jako poslenec Margo MacDonald, poukázovali na to, že vysoký počet návštěvníků nedokazuje, že každý z nich s budovou souhlasí. Podobně jako náklady, kritikům stavby vadí především moderní a abstraktní architektura, kvalita stavebních prací a umístění stavby.

Smíšené reakce veřejnosti ostře kontrastují s reakcí architektonických kritiků. Bezuzdná složitost, ikonografie a vrstvení významů a metafory je všeobecně považováno za výslednou budovu, která je "velmi jedlá". Tato výzva Catherine Slessorové, psaná v Architectural Review, ji popisuje jako "Keltsko-Katalánský koktejl, co rozfoukne myšlenky a peníze, co nehraje bezpečně, energicky tvořící nový národní romantismus přepsaný pro jednadvacáté století." Jencks se pokusil ztlumit kritiku o překročení nákladů otázkou, za jakou 'hodnotu peněz' by měl být souzen. Pro něj tato budova není jen funkční nebo ekonomické podnikání, je ukázkou národní identity a ve srovnání s jinými srovnatelnými parlamenty, v neposlední řadě Westminsterského paláce, tvrdí, je cena srovnatelná. Chválil koncepci budovy, a to zejména v tom, jak se znovuvytváří tradiční skotské zaměření na kontinentální Evropu a její hodnoty prostřednictvím svého uspořádání neoddiskutovatelné sněmovny a vytváření veřejných prostranství před budovou, "kde se mohou lidé setkat a vyjádřit svůj názor jako jedna síla". V čase Bilbaova efektu a kultovní stavby, Jencks měl dojem, že spíše než monumentální stavbu, jak je obvyklé pro balík památek, budova vytváří komplexní spojení přírody a kultury, které hnízdí vedle sebe v krajině.

Budova také získala řadu ocenění, včetně ocenění na VIII bienále španělské architektury, RIAS cenu Andrewa Doolana za architekturu a 2005 Stirlingovu cenu, nejprestižnější britskou cenu za architekturu. Zahrnutím budovy skotského parlamentu na seznam kandidátů na Stirling Prize v roce 2004, vedlo porotu k popisu objektu jako "prohlášení o šumivé excelenci". V říjnu 2005 byla budova označena jako 4. nejlepší skotská moderní budova čtenáři časopisu Prospect.

Potíže

Jak rostla cena

Konstrukce budovy skotského parlamentu vyvolala polemiku v několika ohledech. Rostoucí náklady a využívání veřejných peněz na financování projektů utvořily značné spory. Počáteční odhady pro výstavbu nové budovy se předpokládaly v rozmezí 10 - 40 milionů liber v roce 1997. Od počátku roku 2004 se celkové náklady projektu odhadují a nakonec byla stanovena cena na 430 milionů liber, přibližně desetkrát větší.

Datum Cena Důvod
24. července 1997 cca 10-40m GBP První plánování nákladů poskytnuté Skotským úřadem pro ubytování poslanců u nového skotského parlamentu. Odhad nebere v úvahu umístění nebo provedení všech nových budov.
6. července 1998 50-55m GBP Je vybrán Mirallesův design a revidován odhad ceny aktualizací předběžných údajů. Je uznáno, že první nástřel byl založen na místě o výměře 16000 m² na bývalých průmyslových pozemcích v Leith, Haymarketu nebo Holyroodu. Údaj nezahrnuje DPH a náklady na staveniště.
17. června 1999 109m GBP První ministr, Donald Dewar předběžně odhaduje náklady na 109 milionů liber. Zvýšená částka bere v úvahu poplatky za poradenství, cenu pozemků, demolice, DPH, archeologické práce a jakékolliv další případné potíže.
5. dubna 2000 195m GBP Odhad stoupá o dalších 86 milionů.
Listopad 2001 241m GBP Jsou oficiálně publikovány nové údaje, zohledňující změny propozic a významné konstrukční změny, oproti předchozímu roku, vyplývající ze změn v návrhu. Rostoucím nákladům jsou také připisovány stavební problémy vyplývající ze snahy dokončit budování v květnu roku 2003. Vedoucí úředník Lord David Steel informuje Finanční výbor skotského parlamentu, že natáhnutím splátkového kalendáře praci taktéž rostou náklady.
Prosinec 2002 cca 300m GBP Zvýšení nákladů na 295 milionů liber v říjnu 2002, jde údajně na vrub zvýšení bezpečnosti, v rámci něhož se objevují požadavky, aby do zateplení vnějšího pláště přišla též vrstva odolná výbuchu. Stoupající náklady jsou též připisovány "skrytým poplatkům" v rámci stavby a do prosince 2002 "pokračující zpoždění" zvyšuje náklady nad hranici 300 milionů liber. Termín dostavby budovy znovu padá a plán na velké "Slavnostní zahájení" je odložen na neurčito.
Září 2003 400m GPB V červenci nový řídíci úředník, George Reid, vydává svou první "měsíční zprávu" o nákladech a časovém harmonogramu stavby a odhaduje cenu na 373.9 milionů liber. Na základě této zprávy je vytvořena nová představa o ceně za celkové poradenství, která činí 50 milionů. V září náklady lámou mez 400 milionů liber a jsou vysvětlovány stavebními problémy v interiéru budovy.
Únor 2004 430m+ GPB Náklady znovu stoupají kvůli dalším problémům s výstavbou. Oficiální zahájení provozu je předběžně dáno na "někdy" v roce 2005, ačkoliv nakonec je budova otevřena již v říjnu.
Únor 2007 414.4m GPB Vyhlášena konečná cena od skotského parlamentu korporace, snížení předchozího odhadu o 16.1 milionů liber

Kontroverze

Bez ohledu na množství utopených financí, budova skotského parlamentu je též kontroverzní v mnoha dalších směrech: rozhodnutí o výstavbě zcela nové budovy, výběru místa, výběru zahraničního architekta a výběru společnosti Bovis jako stavaře poté, co byla předtím vyloučena z užšího výběru. V roce 1997 byly náklady na výstavbu nové budovy parlamentu počítány na 40 milionů liber, což je částka prezentovaná Skotským úřadem především pro záříjové referendum a následně rozšířena o ubytování poslanců. Další kontroverzní rozhodnutí přišlo ohledně výběru Holyroodu, jakožto místa přidaného do seznamu lokalit, která mají být zvažována, a odmítnutí Královském vysoké školy v Calton Hill, dlouhodobě považované za domov skotského parlamentu. Po formální návštěvě na Královské vysoké škole dne 30. května 1997, Dewar a jeho asistenti ji zamítly jako nevhodnou z důvodu velikosti a umístění.

Ke dni 1. června 1999, v době rostoucích nákladů, kontrola stavby přešla od skotského úřadu na mezipartajní parlamentní korporaci (SPCB), v čele pak s vedoucím korporace, Sirem Davidem Steelem. Nárust nákladů pramenil z potřeby stavbu přizpůsobit parlamentním zaměstnancům s ohledem na jejich vyšší znalosti o práci parlamentu, nutných výstupů a umístění na Královské Míli, kde byly známé značné problémy s místem. Se zvýšením zamýšlené ceny a zvýšeného zájmu médií ohledně projektu, proběhla debata poslanců skotského parlamentu o tom, zda pokračovat s výstavbou. Hlasování dne 17.června 1999 vyšlo většinou 66 ku 57 ve prospěch dokončení projektu.

V srpnu 1999 architekt informoval projektanty, že parlament bude třeba dále rozšířit na 4000 metrů čtverečních. Z následné kalkulace vyplývá, že, s přihlédnutím k zvýšené ploše podlah, čisté náklady na výstavbu vzrostou na 115 milionů v září 1999. Na začátku roku 2000, SPCB řešila nezávislou zprávu architekta Johna Spencelyho. Zpráva dospěla k závěru, že mohlo být uspořeno 20% nákladů ve stávajícím projektu, a že změna lokality i s demolicemi by v této fázi stála dalších 30 milionů. Spencely také poukazuje na mizernou komunikaci mezi SPCB a stavebními úředníky, která cenu dále zvyšuje. S ohledem na výsledky Spencelyho zprávy poslanci, v diskusi ve skotském parlamentu ze dne 5. dubna 2000, odhlasovali pokračování projektu výstavby na místě Holyrood.

Dokončení projektu rovněž komplikuje smrt Mirallese v červenci 2000, Dewara v říjnu a existence více vedoucích z řad SPCB, předsedajícího úřadu a architektonickéhu dozoru. Během výstavby též přesly pravomoci klienta na Skotskou vládu (dříve Skotský úřad). Následně události 11. září vedly k návrhu dalších změn, zejména s ohledem na vyšší bezpečnost, což opět zvýšilo náklady. Nicméně vedení později odmítá, že "největším" faktorem, který ovlivnil zvýšené náklady na projekt, byla právě změna konstrukcí s ohledem na bezpečnost.

Do března roku 2004 náklady dosáhly částky 430 milionů (ve srovnání s původním rozpočtem na cca 55 milionů v červenci 1998, kdy byli jmenováni architekti). To se rovná 85-ti librám od každého z 5,1 milionů lidí ve Skotsku. Zpráva zveřejněná generálním auditorem pro Skotsko v červenci 2004, přesně označila prvky, které přispěly ke zvýšení nákladů a pozdějšímu datu dokončení. Jeho zpráva kritizovala celkové řízení projektu a uvedla, že kdyby řízení a proces výstavby byly provedeny lépe, mohly náklady klesnout. Zpráva se též pokouší zjistit důvody, proč došlo ke zvýšení nákladů z 195 milionů liber od září 2000 k 431 milionům v únoru 2004 a dospívá k závěru, že hlavním faktorem bylo více než 2000 konstrukčních změn na projektu. Budova byla nakonec zkolaudována v létě 2004, oficiálně zahájila provoz v říjnu téhož roku, o tři roky později oproti plánu.

Případ Fraser

V květnu 2003 První ministr Jack McConnell oznámil veřejné vyšetřování zpracování stavebního projektu. Vyšetřovací komise (známé jako Holyroodské šetření, nebo případ Fraser) byla řízená lordem Fraserem z Carmyllie a vedená Skotským zemským tribunálem v Edinburghu. Komise udělala seznamy od všech architektů, civilních pracovníků, politiků a stavebních firem. Důkazy byly pořízeny v průběhu 49 slyšení a závěrečná zpráva má na 300 stran.

Kritika

Při prezentaci své zprávy v září 2004, Lord Fraser vyprávěl, jak se "diví", že rok od roku ministři, kteří měli stavbu na starosti, byli tak slepě vedeni ke zvyšování odhadů nákladů. Rovněž uvedl, že budovy Parlamentu dostatečného rozsahu by nikdy nebyly postaveny za méně než 50 milionů liber, a byl "překvapen", že tak dlouho trvalo přesvědčení, že by mohla být cena udržena. Věřil, že nejpozději od dubna 2000, kdy prověřili Spencelyho zprávu, měli poslanci rozhodnout, zda by stavba měla pokračovat. Měli si uvědomit, že budova je vázána na náklady přesahující 200 milionů liber. Kromě toho, 150 milionů je v konečných nákladech zbytečných a byly vynaloženy v důsledku úprav designu, příliš optimistickému programu a nejisté správě.

Ačkoliv že má jen obrys původního designu, designéři RMJM / EMBT (Skotsko) Ltd nepodloženě uvedli, že budova by mohla být dokončena do 50-ti milionového rozpočtu. Nicméně, v tyto odhady věřili úředníci. Dvě architektonické kanceláře v RMJM a EMBT joint venture pracovaly nefunkčně a nedokázaly se vzájemně efektivně dohodnout, natož s projektovým manažerem. Smrt Mirallese také přispěla k významnému období nesouladu. Instrukce zdůrazňovaly význam designu a kvality nad náklady a nebyly, i přes značný vývoj designu, aktualizovány. Ministři nebyli informováni o vážných obavách Skotského úřadu na množství nákladů na projekt a úředníci nepřijali rady konzultantů ohledně nákladů.

Skotský úřad rozhodl obstarat stavební práce v rámci "smlouvy o stavebním řízení", a nikoli skrz PPP, aby se zvýšila rychlost výstavby, ale bez řádného posouzení finančního rizika, a přitom - v rozhodnutí uvedl, že Fraser "neuvěřitelné" - bez předložení ministrům ke schválení. To bylo jedno ze dvou největších chybných rozhodnutí, které ze zprávy vybral, druhé bylo důraz na dodržení programu. Úředníci rozhodli, že rychlá stavba nové budovy měla být prioritou, ale že kvalita by měla být zachována. Bylo tedy nevyhnutelné, že náklady velmi vylétly. Klient byl posedlý včasným dokončením a nedokázal pochopit dopad na cenu a termíny dokončení, pokud bude vyžadovat vysoce kvalitní práci a kompletní realizace. Ve snaze dosáhnout včasného dokončení, management dodavatele produkuje optimistické programy, které architekti nechtěli potvrdit. Hlavní příčinou skluzu bylo tedy zpoždění v přípravě náročného projektu, který měl být dodán v krátkém časovém úseku a použití v tamním prostředí neobvyklé cesty zadávání veřejných zakázek.

Šetření bylo všeobecně považováno za zúčtování s Donaldem Dewarem pro základní nesprávné nastavení projektu. To přišlo po spekulacích ukazujících, že Dewar věděl, že počáteční náklady na novou budovu parlamentu předávané veřejnosti, jsou příliš nízké. Nicméně ve své zprávě lord Fraser uvádí, že "neexistuje žádný důkaz, že [Dewar] úmyslně nebo vědomě uvedl poslance v omyl. On se spoléhal na náklady, které mu předávali vysocí státní úředníci." Šetření také zanechalo pokušení "svalit všechny viny na zemřelého, nevyzpytatelný architektonického génia [Miralles ]..... Náklady vzrostly, protože zákazník chtěl růst a změny, nebo alespoň schválil několk z nich v některé manifestaci."

Reakce a doporučení

Ve své zprávě lord Fraser stanovil řadu doporučení vyplývajících z vyšetřování. Především, z hlediska výběru designu a při použití mezinárodního architektonického sdružení s firmou se skotským původem, zpráva říká, že musí být provedena úplná analýza slučitelnosti různých kultur a pracovních postupů.

Fraser obhajoval, že když jsou ve "stavebním řízení" používany tyto typy smluv, úředníci nebo místní vládní úředníci by měli zhodnotit rizika takové smlouvy a uvedené výhody a nevýhody při nástupu na cesty před své politické nadřízené. Vedle tohoto doporučení Lord Fraser prohlásil, že nezávislí poradci by měli být zachování, ale musí být schopni vysvětlit své názory ministrům, aniž by byly "pročištěny" veřejnými činiteli. Stejně tak v případě státních úředníků, kteří jsou součástí řízení podobných velkých projektů a kde by měly být stanoveny jasná pravidla vedení a požadovány stejně přísné normy jako v soukromém sektoru.

Po zveřejnění zprávy, Jack McConnell uvedl, že Fraserova doporučení by měla být plně realizována a že zásadní reformy veřejné správy již probíhá s vyškolenými profesionály, kteří jsou přijati na zpracování těchto projektů. První ministr zdůraznil, že chce vidět zvýšení odborné kvalifikace úředníků, aby mohli spravovat projekty takového rozsahu v budoucnu. John Elvidge, nejvyšší úředník ve Skotsku, přiznal, že nebyly použity nejlepší postupy a omluvil se za způsob, jakým byl projekt proveden. Též nevyloučil možnost disciplinárních řízení vůči zaměstnancům státní správy, kteří se na projektu podíleli, ačkoliv šetření pozdější skotské vlády nevedlo k zahájení kroků proti jednotlivým úředníkům.

Dále

  • Architektura
  • Konstrukce budov
  • Předražení
  • Seznam budov
  • Skotská politika

Reference

  • Bain, S (2004): "Holyrood - The Inside Story", Edinburgh University Press, ISBN 0-7486-2065-6
  • Balfour, A & McCrone, G (2005): "Creating a Scottish Parliament", StudioLR, ISBN 0-9550016-0-9
  • Black, D (2001): "All the First Minister's Men - The truth behind Holyrood", Birlinn, ISBN 1-84158-167-4
  • Dardanelli, P (2005): "Between Two Unions: Europeanisation and Scottish Devolution", Manchester University Press, ISBN 0-7190-7080-5
  • Miralles, E & Tagliabue, B (2001): "Work in Progress", Actar, ISBN 84-96185-13-3
  • Taylor, Brian (1999): "The Scottish Parliament", Polygon, Edinburgh, ISBN 1-902930-12-6
  • Taylor, Brian (2002): "The Scottish Parliament: The Road to Devolution", Edinburgh University Press, ISBN 0-7486-1759-0
  • Taylor, Brian (2002): "Scotland's Parliament, Triumph and Disaster", Edinburgh University Press, ISBN 0-7486-1778-7

Externí odkazy

Kategorie: Skotsko

Kategorie:
Odeslat komentář
Tipy a rady
Alexander A
23 August 2013
Говорят по-русски
Umístění
Mapa
Adresa

23-25 Canongate, Edinburgh, Střední Lothian EH8 8BX, Spojené království

Získat směry
Reference

Scottish Parliament Public Café na Foursquare

Budova Skotského parlamentu na Facebook

Edinburgh Castlehill Apartment

počínaje $0

Castle View Guest House

počínaje $128

Royal Overseas League Hotel

počínaje $133

Premier Inn Edinburgh Princes Street

počínaje $222

Tony Apartment - Heart of Edinburgh

počínaje $63

Destiny Scotland - Rose Street Flats

počínaje $135

Doporučené památky v okolí

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Queen's Gallery, Edinburgh
Velká Británie

Queen's Gallery, Edinburgh je turistická atrakce, jeden z Umělecká mu

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Our Dynamic Earth
Velká Británie

Our Dynamic Earth je turistická atrakce, jeden z Muzea v Edinburgh,

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Scottish Poetry Library
Velká Británie

Scottish Poetry Library je turistická atrakce, jeden z Pomníky a p

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Palace of Holyroodhouse
Velká Británie

Palace of Holyroodhouse je turistická atrakce, jeden z Královské re

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Holyroodské opatství
Velká Británie

Holyroodské opatství (Holyrood Abbey) jsou ruiny augustiniánského opa

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Museum of Edinburgh
Velká Británie

Museum of Edinburgh je turistická atrakce, jeden z Muzea v

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
National Monument, Edinburgh
Velká Británie

National Monument, Edinburgh je turistická atrakce, jeden z

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Nelson's Monument
Velká Británie

Nelson's Monument je turistická atrakce, jeden z Historické čtvrti v

Podobné turistické atrakce

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Stockholmská radnice
Švédsko

Budova Stockholmské radnice (Švédsky: Stockholms stadshus or St

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Leavesdenské filmové ateliéry
Velká Británie

Leavesdenské filmové ateliéry je filmový a mediální komplex vybud

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Országház
Maďarsko

Országház, v překladů Zemský nebo Republikový dům, je jedním z národní

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Chelsea Market
Spojené státy americké

Chelsea Market je turistická atrakce, jeden z Zajímavé budovy v Ne

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
New York Public Library
Spojené státy americké

New York Public Library (zkráceně NYPL, Newyorská veřejná knih

Podívejte se na všechny podobné místa