Chersonésos (řecky Χερσόνησος) byla významná starořecká kolonie založená přibližně před 2700 lety na jihozápadní části Krymského poloostrova zvané Tauris. Kolonii zde vybudovali osadníci z Hérakleie Pontiké. Od 2. století př. n. l. se stalo město závislým na Bosporské říši. Za vlády římského císaře Augusta se dostalo pod římský vliv. Později bylo toto území přeměněno na římskou provincii.
Ve 3. století n. l. se Gótové z tohoto místa vydávali plenit Malou Asii. Po roku 395 připadl Chersonésos Arcádiově říši (Východořímská, Byzantská říše). V pozdějším období zde byla postavena pevnost na ochranu před kočovnými nájezdníky. Za avarských výpadů se v 6. století byzantská vláda omezila pouze na kontrolu města a jeho bezprostředního okolí. V následujících stoletích se území Byzance opět rozšířilo. Pod nátlakem Chazarské říše se však byzantská vláda na Krymu v 8. století rozpadla a Chazarové ovládli jak tento poloostrov, tak přilehlé oblasti.
Po čtvrté křížové výpravě (1202-1204) se Chersonésos stal součástí Trapezuntského císařství a poté padl do rukou Janovanům. Po pádu Konstantinopole v roce 1453 došlo k definitivnímu zániku samotné Byzantské říše a upevnění mocenského postavení Osmanské říše v jihovýchodní Evropě a v Malé Asii. Poloostrov Krym přešel na dlouhou dobu pod nadvládu Osmanů. Během jejich krutovlády došlo ke genocidám dosavadního řeckého obyvatelstva na Krymu.
Dnes je Chersonésos významnou archeologickou lokalitou na území města Sevastopol. Jsou zde k vidění trosky skoro tři tisíce let staré vyspělé řecké civilizace.