Chrám svaté Sofie v Kyjevě (ukrajinsky: Софійський собор, rusky: Софийский собор či Собор Святой Софии)
Chrám sv. Sofie byl postaven v 11. století na přání Jaroslava Moudrého, který jej dal založit roku 1037 na počest vítězství nad Pečeněhy. Název chrámu je odvozen od řeckého slova sofia (moudrost) s a dostal je podle Cařihradské Hagia Sophia. Konaly se v něm korunovační obřady a jiné slavnostní ceremonie; knížata Kyjevské Rusi tu dávali audienci zahraničním delegacím. Za dobu své existence byl chrám několikrát poničen, zvláště pak roku 1240 mongolskými Tatary.
V letech 1685–1707 byl chrám přestavěn ve stylu ukrajinského baroka. Kopule získaly hruškovitý tvar a z původních třiceti kopulí jich zůstalo zachováno jen devatenáct. V roce 1889 došlo k přestavbě západního průčelí a byla vybudována chrámová předsíň.
Během protináboženské kampaně v Sovětském svazu v roce 1920 byla plánována destrukce chrámu, ale nakonec byl chrám společně s přilehlými objekty z 18. století vyhlášen historicko-architektonickou rezervací. Dnes je součástí světového dědictví UNESCO a jedním ze sedmi divů Ukrajiny.
V interiéru se nachází řada fresek, které v minulosti zaujímaly plochu zhruba 5000 metrů čtverečních (dnes různé zdroje udávají 2-3 metrů čtverečních různě zachovalých originálních fresek z 11. století) a mozaik, které v minulosti zaujímaly plochu 640 metrů čtverečních (dnes 260). Jsou na nich vyobrazeni vladaři, náboženské a lovecké motivy. Známým je vyobrazení Jaroslava Moudrého a jeho rodiny.
V katedrále byla pohřbívána ruská knížata, dodnes se však zachovala jen hrobka Jaroslava Moudrého.
Byl vybudován jako pětilodní a jeho délka činí 37 metrů, šířka 55 metrů a výška od podlahy do vrcholu centrální kopule 29 metrů.
