Chulské údolí

Chulské údolí (hebrejsky: עמק החולה‎, Emek ha-Chula) je zemědělská oblast v severním Izraeli s velkými zásobami čerstvé vody. Je významným stanovištěm pro ptáky migrující podél Velké příkopové propadliny mezi Afrikou, Evropou a Asií.

Chulské jezero (biblické jezero Meróm) a přiléhající bažiny byly v 50. letech vysušeny ve snaze upravit životní prostředí pro potřeby zemědělství. Přesto, že tento počin měl zpočátku velký celonárodní přínos pro Izrael, s postupem času začalo být zřejmé, že užitky z přeměny „pustiny“ Chulského jezera a jeho bažin byly omezené. V několika minulých letech, po téměř 50 letech neúspěšného zápasu o využití zdrojů odvodněného údolí, nakonec izraelská vláda uznala, že úspěšný vývoj může nastat pouze za kompromisní situace mezi přírodou a rozvojem. Proto byla část bývalého jezera a bažin nedávno opětovně zaplavena v rámci pokusu o zabránění zhoršování kvality půdy a obnovení tařka vyhaslého ekosystému.

Názvy

Chulské jezero bylo v minulosti známé pod různými názvy. Ve 14. století př. n. l. jezero Egypťané nazvali Samchuna, zatímco v Bibli je známé pod názvem Meróm. V 1. století n. l. jej historik Flavius zmiňuje jako Semechonitis, zatímco v Talmudu je zmíněno jako Jam Sumchi. Konečně, jezero je nazýváno arabsky Buhejrat el-chulel a hebrejsky Agam ha-chula, což vyhází z aramejského Chulata nebo Ulata.

„Vody Merómu“ jsou někdy chybně uváděny ve vědecké literatuře, ačkoliv pojem odkazuje konkrétně k pramenům na západní straně údolí.

Historie

Pravěk a starověk

Jezero Chula přitahovalo lidskou pozornost od nepaměti. Poblíž mostu Bnot Ja'akov („Dcery Jákobovy“) při jižním konci údolí byly nalezeny archeologické pozůstatky z paleotického období. První stálé osídlení, Enam (Mallaha), se datuje 9 - 10 tisíc let zpět.

Chulské údolí bylo hlavní křižovatkou důležitých obchodních cest spojující velká centra obchodu v Damašku s východním středomořským pobřežím a Egyptem. V době bronzové, přibližně před 4 tisíci lety, byla na klíčových místech této cesty vybudována města Chacor a Laiš. Město Laiš bylo ke konci 13. století př. n. l. zničeno izraelitským kmenem Dan, který na jeho místech vybudoval nové město, které pojmenovali Dan a po 400 let pak Izraelité ovládali Hulské údolí, až do doby, kdy byli vyhnáni asyrskými armádami Tiglatpilesara III. Bible pak zmiňuje jezero Meróm jako místo vítězství Jozueho nad Kanaánci.

Během helenské, římské, byzantské a rané arabské období (4. století př. n. l. až 8. století n. l.) bylo venkovské osídlení Chulského údolí nepřerušeno. Za Seleukovské říše pak bylo při pobřeží jezera postaveno město Seleucia Samulias.

Tradičními plodnimami byla rýže (od počátku helénského období), bavlna a cukrová třtina (přinesená Araby po dobytí území v roce 636), čirok a kukuřice. V osmém století se začal chovat vodní buvol, který poskytoval mléko a sloužil jako soumar.

Středověk a novověk

V důsledku křižáckých výprav a mamlúckého vpádu došlo k značnému vylidnění a zpustošení oblasti. Ke zlepšení došlo za osmanské vlády, vpád Napoleona (1799) a Ibrahima paši (1831-1840) však zapříčinil další zpustošení oblasti.

Mezi lety 1840–1940 se charakter oblasti příliš nezměnil. Třetina oblasti tvořila jezera a bažiny, další třetina půdy byla odvodňována jen velmi slabě, takže byla zarostlá vegetací s hlubokými kořeny. Jen poslední třetina půdy byla obdělávána felláhy. Mnohé oblasti Chulského údolí tak byly zcela neprůchozí a lidé zde žili asi jen v sedmi vesnicích. Dostatek vody a možnost kultivace půdy sice přitahoval množství imigrantů, populace v údolí však přesto nerostla zejména kvůli malárii, která zapříčiňovala vysokou úmrtnost.

První moderní židovské osídlení Chulského údolí, Jesod ha-Ma'ala, při západním pobřeží jezera, bylo založeno roku 1883 během první aliji,[] ve větší míře se však Židé v této oblasti usidlovali až od roku 1940. Celkem se zde k roku 1948 nacházelo 12 židovských a 23 arabských osad. Po Válce o nezávislost v roce 1948 Arabové opustili údolí a uprchli do sousedních arabských zemí.

Před vysušením v 50. letech bylo Chulské jezero 5,3 km dlouhé a 4,4 km široké, rozkládající se na celkové ploše 12–14 km². V létě bylo hluboké zhruba 1,5 metrů a v zimě přibližně 3 metry.

Geografie

Topografie

Chulské údolí se nachází při severní části Velké příkopové propadliny, v nadmořské výšce 70 m n. m. a rozkládá se na ploše 177 km² (25 km dlouhý pás o šířce 6–8 km).

Na obou stranách údolí jsou strmé svahy; Golanské výšiny na východě a na Horní Galilea na západě se zvedají až do nadmořské výšky 400–900 m n. m.

Čedičové kopce, které se táhnou ve výšce 200 m n. m. podél jižní strany údolí zachytávají řeku Jordán jsou běžně zmiňovány jako jakási čedičová „zátka“, která omezuje odvodnění potoky do Galilejského jezera.

Klima

Chulské údolí má středomořské klima s horkými suchými léty a studenými deštivými zimami, nicméně dva horské hřbety, které jej ohraničují způsobují extrémní sezónní a denní teplotní výkyvy.

Srážkový úhrn se liší v závislosti na místech údolí a výšce okolních kopců od 400 mm na jihu po 800 mm na severu údolí.

Více než 1500 mm srážek (většina ve formě sněhu), které spadnou v pohoří hory Hermon, živí podzemní potoky, včetně zdrojů Jordánu a všechny tyto vody protékají právě skrz údolí.

Režim větru odpovídá místním podmínkám a místy zde fouká silný severo-východní vítr, známý v arabštině jako Šarkija.

Vysušení jezera

Vysoušecí práce (melioraci), které prováděl Židovský národní fond (Jewish National Fund), začaly v roce 1951 a skončili v roce 1958. Byly dosaženy dvěma hlavními úkony: prohloubením a rozšířením řeky Jordán a dvěma nově vykopanými okrajovými kanály, které odklonily Jordán už na severu údolí.

Díky hlasům vědcům a přírodovědců, kteří se proti projektu vysoušení stavěli, jelikož chápali bažiny jako ekologické bohatství, které musí být zachováno pro budoucí generace, bylo zachráněno malé území (3,5 km²) papyrusových bažin při jihozápadě území a roku 1963 bylo prohlášeno jako první izraelská chráněná přírodní rezervace.

Jezero Agmon

V rámci programu rehabilitace údolí bylo v jižní části Chulského údolí, v oblasti která dříve sloužila jako přechod mezi Chulským jezerem a okolními bažinami, založeno jezero Agmon. Toto jezero je více mělké (zhruba 1 m) a menší než původní jezero. Má nepravidelný tvar a pokrývá oblast o rozloze zhruba 1 km². Uprostřed jezera bylo vybudováno několik menších ostrůvků, aby se zachovala hnízdnímísta pro ptactvo.

Odkazy

Související články obsahuje
Související články obsahuje

Externí odkazy

Uvedeno v následujících kategoriích:
Odeslat komentář
Tipy a rady
Pro Chulské údolí zatím neexistují žádné tipy ani rady.Možná budete první, kdo zveřejní užitečné informace pro spolucestující?:)
Nofey Gonen Holiday Village Hotel

počínaje $108

Nofey Habashan

počínaje $208

At Our Yard - Vacation Apartments in Upper Galilee

počínaje $108

Biktot Hamatzok Lodge - Eucalyptus

počínaje $108

Biktot Hamatzok Lodge

počínaje $142

Orr Halevana Suites

počínaje $145

Doporučené památky v okolí

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Tel Chacor

Tel Chacor je izraelský národní park a největší archeologickou lokal

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Banias

Banias či Paneas (řecky Πανείας, arabsky بانياس الحولة, hebrej

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Nimrod (pevnost)

Pevnost Nimrod (hebrejsky: מצודת נמרוד, Mecudat Nimrod nebo מבצר נמרו

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Toron des Chevaliers

Toron des Chevalier, či jen krátce Toron, byl velký křižácký hrad l

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Har Meron

Har Meron (hebrejsky: הר מירון‎, hora Meron), 1 280 m n. m, je nejvy

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Jubb Yussef (Joseph's Well)

The ruins at Jubb Yussef ('Joseph’s Well' in English, Arabic: ج

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Betsaida

Betsaida (řecky Βηθσαΐδά bēthsaidá, hebrejsky בית צידה bet cajd

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Kafarnaum

Kafarnaum (hebrejsky כפר נחום Kfar Nahum, vesnice Nahumova, latins

Podobné turistické atrakce

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Torrensovo jezero

Torrensovo jezero (Шаблон:Vjazyce2) je bezodtoké jezero v Jižní

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Galilejské jezero

Galilejské jezero nebo také Tiberiadské jezero, Genezaretské jez

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Sevan

Sevan (Шаблон:Vjazyce2, zvané též Gokča z tureckého Шаблон:Ciz

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Burdurské jezero

Burdurské jezero (turecky Burdur Gölu) je jezero v

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Mrtvé moře

Mrtvé moře (hebrejsky: יָם הַ‏‏מֶ‏ּ‏לַ‏ח, Шаблон:Audio doslova „

Podívejte se na všechny podobné místa