Ejn Kerem (hebrejsky עין כרם, arabsky عين كارم, doslova Viniční pramen) je městská čtvrť v západní části Jeruzaléma v Izraeli.
Leží v nadmořské výšce okolo 650 metrů, cca 7 kilometrů západně od Starého Města. Na východě s ní sousedí čtvrť Kirjat ha-Jovel. Nachází se na vyvýšené terase na severních svazích hory Har Ora, která pak dál k severu prudce spadá do údolí vádí Nachal Ejn Kerem, na jehož protější straně se zvedá vrch s areálem Jad Vašem připomínajícím holokaust. Jižně a západně od čtvrtě již začíná zalesněná krajina Jeruzalémského koridoru. Jihozápadně od Ejn Kerem stojí na izolovaném návrší komplex nemocnice Hadasa. Čtvrtí prochází lokální silnice číslo 386. Populace je židovská. Ale bylo zde usazeno i několik rodin křesťanských Arabů, kteří byli v polovině 20. století vystěhováni z vesnice Ikrit v severním Izraeli.
Navazuje na biblické město Bejt ha-Kerem, které zmiňuje například Kniha Nehemjáš 3,14: „Rekábův syn Malkijáš, správce obvodu bétkeremského“ Podle křesťanských zdrojů jde o rodné místo Jana Křtitele. Už v byzantském období se z lokality stalo poutní místo s mnoha kláštery a kostely. Ve středověku zde žili Arabové. Vesnici nazývali Ajn Karim (křižáci ji označovali jako St. Jehan de Bois). V roce 1596 měla 160 obyvatel, v roce 1922 735 a roku 1945 dosahovala populace již 3 180 osob. Fungovaly tu dvě základní školy a mešita. Pocházel odtud al-Shaykh 'Isa Mannun, děkan islámské nadace Univerzity al-Azhar. Během války za nezávislost, v červenci 1948 vesnici dobyli Izraelci (oddíl Jonatan při skautských jednotkách Gadna) a zdejší obyvatelstvo bylo vysídleno. Do opuštěné vesnice se pak nastěhovali židovští imigranti (zejména z Rumunska a Maroka), později umělci a bohémové. Šlo o jeden z mála případů, kdy opuštěná arabská vesnice nebyla zbořena nebo ponechána jako ruiny, ale nově osídlena při zachování původní zástavby.
Manželka pozdějšího izraelského prezidenta Rachel Jana'it Ben Cvi tu poblíž založila zemědělskou školu Ejn Kerem. Vlastní historická vesnice Ejn Kerem se postupně stále více orientovala na turistický ruch. Stojí tu tři hlavní kostely. Kostel Navštívení z roku 1955 na ruinách křižáckého kostela, kostel Svatého Jana Křtitele z roku 1885 na troskách byzantského kostela a malý kostel v ulici Rechov Oren z roku 1975, rovněž stojící na místě staršího kostela. Nachází se tu také tři kláštery. Usídlilo se tu množství galerií a hudební centrum Tarag.
