Muzea v Brusel

Evropský parlament

Anna Bogdanova a 10 425 dalších lidí zde bylo
8.2/10

Evropský parlament (EP) je jeden ze sedmi orgánů Evropské unie a spolu s Radou Evropské unie přijímá její legislativní akty. Reprezentuje občany Evropské unie. Poslanci parlamentu jsou voleni přímou volbou každých pět let. První přímé volby do Evropského parlamentu byly v červnu 1979. Poslanci jsou v jednotlivých zemích EU voleni podle zásad poměrného zastoupení v tajné volbě všemi občany EU, jednotlivé volební systémy se však liší. V Belgii, Lucembursku, Řecku a na Maltě jsou volby pro občany povinné.

Parlament má 751 poslanců, Česko zastupuje 21 poslanců. Počet poslanců z jednotlivých členských států určuje z podnětu parlamentu jednomyslným rozhodnutím Evropská rada (čl. 14 SEU). Volit mohou všichni občané Unie na území daného členského státu. Sídlem EP je Štrasburk (plenární zasedání), ale parlament pracuje také v Bruselu (výbory, schůze politických skupin) a Lucemburku (sekretariát). Základní pravomoce Evropského parlamentu jsou legislativní, rozpočtová a kontrolní. Také politická role Parlamentu v EU postupně roste.

Legislativní pravomoc

Maastrichtská smlouva umožnila parlamentu se tzv. procedurou spolurozhodování podílet na legislativním procesu. Rada Evropské unie, ve které jsou zastoupeny státy, si však uchovala výrazně silnější pozici. Po Lisabonské smlouvě je postavení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie v legislativním procesu rovnocenné. Pro většinu evropské legislativy Lisabonská smlouva zavádí tzv. řádný legislativní proces dle čl. 294 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Pro přijímání textů legislativního či jiného charakteru Evropský parlament užívá, stejně jako jeho národní protějšky, systém výborů a zpravodajů. Tento systém spočívá v tom, že o jednotlivé texty (buď návrhy Evropské komise či parlamentní rezoluce) se stará zpravodaj (vybraný poslanec v rámci příslušného výboru). Tento poslanec vypracovává, ve spolupráci se sekretariátem, pozici Evropského parlamentu k dané otázce (zprávu), například k návrhu Komise. Zpravodaj pak přijímá a zapracovává pozměňovací návrhy ostatních poslanců. Ostatní frakce pak ještě jmenují každá svého „stínového zpravodaje“, který komunikuje se zpravodajem, formuluje mu pozici své politické skupiny a vypracovává pro svou skupinu návod, jak o jednotlivých pozměňovacích návrzích a o textu samotném mají jeho kolegové a kolegyně z klubu hlasovat. Jakmile je text v nějaké podobě schválen ve výboru, jde na plénum.

Rozpočtová pravomoc

Parlament rozhoduje o rozpočtu Evropské unie společně s Radou Evropské unie. Rozpočet nevstoupí v platnost, dokud ho nepodepíše předseda Evropského parlamentu. Parlament má poslední slovo v mnoha rozpočtových položkách, ale zemědělské výdaje může pouze doplnit; poslední slovo u této položky má Rada. Parlament může rozpočet zamítnout; jednání o rozpočtu pak začíná nanovo. Evropský parlament v minulosti rozpočet zamítl dvakrát, ale od roku 1986 tuto silnou pravomoc nepoužil. Parlament také kontroluje, jak jsou rozpočtové výdaje využity.

Dozorčí pravomoc

Parlament dohlíží na všechny aktivity Unie. Tato pravomoc byla původně vyhrazena pouze pro aktivity Evropské komise, nyní je ale rozšířena i na Radu Evropské unie a orgány zodpovědné za Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Parlament hraje klíčovou roli při jmenování Komise: hlasuje o předsedovi Komise a vede slyšení o každém navrženém komisaři; poté rozhoduje o jmenování Komise jako celku v hlasování o důvěře. EP a jeho členové mohou komisi interpelovat. Evropský parlament má také právo vyjádřit Komisi nedůvěru a tak ji přinutit k rezignaci. Tuto pravomoc ovšem Parlament zatím nikdy nevyužil, přestože se k tomu již schylovalo v roce 1999 (Santerova komise odstoupila ještě před hlasováním v Evropském parlamentu). V současné době se hodně hovoří i o tom, že by politická orientace Evropské komise měla odpovídat většině v Evropském parlamentu vzešlé z voleb (funkční období obou orgánů jsou sladěna). Občané Unie se mohou na Evropský parlament obracet s peticemi. Pokud mají stížnosti proti činnosti orgánů EU, mohou se obrátit na Evropského veřejného ochránce práv, který spadá pod parlament. Evropský parlament může také podávat žaloby k Evropskému soudnímu dvoru v oblasti meziinstitucionálních vztahů.

Politická role

Politická role Parlamentu stále roste. Rada konzultuje s Parlamentem svá důležitá zahraničněpolitická rozhodnutí. Parlament vznáší na Radu dotazy a může vydávat doporučení. Mezinárodní události jsou předmětem parlamentních rozprav, které jsou zakončeny přijetím usnesení požadujících určitý zahraničněpolitický přístup Evropské unie. Přijetí každého nového člena EU a většina mezinárodních smluv musí být odsouhlasena Parlamentem. Evropský parlament přisuzuje značnou důležitost ochraně lidských práv jak uvnitř, tak vně Unie. Používá svoji pravomoc souhlasu jako jeden z prostředků podpory vážnosti základních práv. Tuto pravomoc Parlament použil k zamítnutí několika finančních protokolů s jistými nečlenskými zeměmi na základě nedodržování lidských práv, čímž tyto země přinutil propustit politické vězně anebo přijmout mezinárodní zásady ochrany lidských práv. V roce 1988 Parlament založil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, která se každoročně uděluje jednomu nebo více jednotlivcům nebo skupině, kteří se vyznamenali v boji za lidská práva. V roce 1989 byla tato cena udělena Alexandru Dubčekovi.

Každý občan členského státu EU je zároveň občanem Unie. Občanství EU doplňuje, nikoliv nahrazuje, národní občanství. Občané EU mají právo podávat petice k Evropskému parlamentu, právo předkládat své stížnosti Evropskému veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), a právo oslovit jakýkoli orgán nebo instituci EU v jednom z úředních jazyků Unie (jazyky všech členských států EU) a obdržet odpověď ve stejném jazyce.

Historie

Parlamentní shromáždění bylo zavedeno již v Pařížské smlouvě z roku 1951 ustavující Evropské společenství uhlí a oceli. Po vzniku Evropského hospodářského společenství a Euratomu v roce 1957 se pravomoce tohoto Shromáždění rozšířily i na oblasti působnosti těchto dvou společenství. Shromáždění bylo tvořeno zástupci národních parlamentů.

V roce 1976 došlo ke změně smluv a od roku 1979 byli poslanci voleni přímou volbou občany jednotlivých členských zemí. V prvních přímých volbách bylo zvoleno 518 poslanců.

Jednotný evropský akt v roce 1986 oficiálně změnil název Shromáždění na Evropský parlament a přidělil mu nové pravomoci. Nový název byl ale fakticky používán už od roku 1962.

Přistoupení nových členů a pozdější sjednocení Německa zvýšilo počet členů na 626.

Počet poslanců

  Září
1952
Březen
1957
Leden
1973
Červen
1979
Leden
1981
Leden
1986
Červen
1994
Leden
1995
Květen
2004
Červen
2004
Leden
2007
Červen
2009
Prosinec
2011
Červenec
2013
Červenec
2014
Německo Německo 18 36 36 81 81 81 99 99 99 99 99 99 99 99 96
Francie Francie 18 36 36 81 81 81 87 87 87 78 78 72 74 74 74
Itálie Itálie 18 36 36 81 81 81 87 87 87 78 78 72 73 73 73
Belgie Belgie 10 14 14 24 24 24 25 25 25 24 24 22 22 22 21
Nizozemsko Nizozemsko 10 14 14 25 25 25 31 31 31 27 27 25 26 26 26
Lucembursko Lucembursko 4 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6
Spojené království Spojené království     36 81 81 81 87 87 87 78 78 72 73 73 73
Dánsko Dánsko     10 16 16 16 16 16 16 14 14 13 13 13 13
Irsko Irsko     10 15 15 15 15 15 15 13 13 12 12 12 11
Řecko Řecko         24 24 25 25 25 24 24 22 22 22 22
Španělsko Španělsko           60 64 64 64 54 54 50 54 54 54
Portugalsko Portugalsko           24 25 25 25 24 24 22 22 22 21
Švédsko Švédsko               22 22 19 19 18 20 20 20
Rakousko Rakousko               21 21 18 18 17 19 19 18
Finsko Finsko               16 16 14 14 13 13 13 13
Polsko Polsko                 54 54 54 50 51 51 51
Česko Česko                 24 24 24 22 22 22 21
Maďarsko Maďarsko                 24 24 24 22 22 22 21
Slovensko Slovensko                 14 14 14 13 13 13 13
Litva Litva                 13 13 13 12 12 12 11
Lotyšsko Lotyšsko                 9 9 9 8 9 9 8
Slovinsko Slovinsko                 7 7 7 7 8 8 8
Kypr Kypr                 6 6 6 6 6 6 6
Estonsko Estonsko                 6 6 6 6 6 6 6
Malta Malta                 5 5 5 5 6 6 6
Rumunsko Rumunsko                     35 33 33 33 32
Bulharsko Bulharsko                     18 17 18 18 17
Chorvatsko Chorvatsko                           12 11
Celkem 78 142 198 410 434 518 567 626 788 732 785 736 754 766 751

Protože navržený počet poslanců byl pro 27 členských zemí (tedy i pro předpokládaných 12 nových členů), zatímco nejdříve bylo přijato pouze 10 zemí, a celkový počet členů tak byl 25, Smlouva z Nice určila, že v takovém případě budou neobsazená poslanecká místa poměrně rozdělena mezi všechny členy Unie tak, aby celkový počet poslanců byl 732. Toto ustanovení platí přechodně pro parlamentní období 2004–2009. Když však v tomto období byly přijaty další dvě nové členské země, tito noví členové volili své zástupce do EP a počet poslanců tak dočasně překročil maximální počet 732.

Lisabonská smlouva určuje maximální počet poslanců na 751 celkově (předseda parlamentu však nemůže hlasovat) a 96 pro jeden členský stát. Vstoupila však v platnost až 1. prosince 2009, tedy několik měsíců po volbách v roce 2009. Evropská rada proto navrhla dočasné zvýšení počtu poslanců na 754 (a způsob jejich výběru) do konce tohoto volebního období (do roku 2014), aby byla zachována proporcionalita při nemožnosti odebrat Německu existující mandáty během volebního období. Evropský parlament tento návrh schválil,a tato úprava tak vešla v platnost od prosince 2011. Od července 2013 byl počet poslanců navýšen o 12 reprezentantů Chorvatska na 766. Ve volbách do Evropského parlamentu, které proběhly v květnu 2014, se zvolilo 751 poslanců (k 31. prosinci 2016 je poslanců 749), což znamená, že oproti stavu k 1. 7. 2013 některé státy přijdou o minimálně jednoho poslance.

Orgány Evropského parlamentu

Práce Evropského parlamentu je jako u jiných parlamentů organizována v rámci výborů a pléna. Jedině text schválený na plénu je platný, přesto je práce výborů nepostradatelná. Nabízí totiž poslancům možnost specializace, takže o jednotlivých návrzích se jedná v rámci výborů mezi poslanci, kteří se dané oblasti blíže věnují. Evropský parlament má 20 stálých výborů, které vesměs tematicky odpovídají generálním ředitelstvím Evropské komise. Kromě výborů existují ještě podvýbory a také dočasné výbory svolávané k aktuálním tématům.

Vedle výborů má Evropský parlament ještě delegace. Je jich 33 a mají meziparlamentní charakter. Jedná se o kontakt s poslanci parlamentů třetích zemí z celého světa a také přidružených či kandidátských zemí. Vedle toho jsou v EP i delegace pro působení v parlamentních shromážděních EU-AKT (africké, karibské a tichomořské státy), EU-Středomoří a také v parlamentním shromáždění NATO.

Vedle výborů a delegací jsou v Evropském parlamentu ještě orgány, které zajišťují jeho chod. Jsou jimi konference předsedů (předseda EP a předsedové politických skupin; řeší otázky spojené s chodem parlamentu), kvestoři (volení poslanci pro vyřizování administrativních a finančních otázek poslanců) a předsednictvo EP (předseda EP, místopředsedové a kvestoři jako pozorovatelé). Zvláštní postavení má předseda Evropského parlamentu, který zastupuje EP navenek. Předseda EP je volen na dva a půl roku a momentálně jím je italský poslanec Antonio Tajani, který 17. ledna 2017 vystřídal svého německého předchůdce Martina Schulze. Evropský parlament má také Generální sekretariát tvořený 5 000 úředníky v Lucemburku a v Bruselu.

Pro rozdělování všech postů v rámci orgánů EP mezi frakcemi (předsednictví EP, předsednictví výborů atd.), ale i v rámci frakcí mezi jednotlivými národními delegacemi, se používá systém D’Hondt, který dobře reflektuje váhu jednotlivých subjektů (stejný systém se používá i pro rozdělování křesel v české poslanecké sněmovně).

Odkazy

Literatura

  • Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 9–11.
  • MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 87–90.

Související články

  • Volby do Evropského parlamentu v Česku 2004
  • Volby do Evropského parlamentu v Česku 2009
  • Volby do Evropského parlamentu v Česku 2014
  • Evropská politická strana
  • Politická skupina Evropského parlamentu
  • Volební právo v Česku

Externí odkazy

Kategorie:
Odeslat komentář
Tipy a rady
European Parliament
"The Nobel Peace Prize is for all EU citizens," says Parliament President Martin Schulz. Now you can see it for yourself, as part of the Nobel Peace Centre exhibition from 15 May till 6 October.
Jaume D
14 October 2011
Come to the largest parliamentary visitors' Centre in Europe, in 23 languages and using impressive interactive multimedia tools to give you a unique insight into the European Parliament and the EU.
Umístění
Mapa
Adresa

Rue de Trèves 44, 1050 Ixelles, Belgie

Získat směry
Otevírací doba
Mon 1:00 PM–6:00 PM
Tue-Fri 9:00 AM–6:00 PM
Sat-Sun 10:00 AM–6:00 PM
Reference

Parlamentarium na Foursquare

Evropský parlament na Facebook

Rocco Forte Hotel Amigo

počínaje $876

Aris Grand Place Hotel

počínaje $78

Hotel Mozart

počínaje $348

Résidence Le Quinze Grand Place Brussels

počínaje $186

Apartments Residence Grand Place

počínaje $174

City Center Apartments Brasseurs

počínaje $291

Doporučené památky v okolí

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Convent Van Maerlant
Belgie

Convent Van Maerlant (Nederlands: Van Maerlantklooster) je turistická

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Kaple Zmrtvýchvstání Páně (Brusel)
Belgie

Římskokatolická kaple Zmrtvýchvstání Páně (francouzsky Chapell

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Park Leopold
Belgie

Park Leopold (francouzsky Parc Léopold, nizozemsky Leopoldspark) je

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Museum of Natural Sciences
Belgie

Museum of Natural Sciences (Nederlands: Museum voor

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Royal Palace of Brussels
Belgie

Royal Palace of Brussels (Nederlands: Koninklijk Paleis van Brussel)

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Bruselský park
Belgie

Bruselský park (francouzsky: Parc de Bruxelles, nizozemsky:

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Velká mešita (Brusel)
Belgie

Velká bruselská mešita (francouzsky Grande mosquée de Bruxelles, niz

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Magritte Museum
Belgie

Magritte Museum (Nederlands: Musée Magritte Museum) je turistická a

Podobné turistické atrakce

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Art Institute of Chicago
Spojené státy americké

Art Institute of Chicago (AIC), Institut umění v Chicagu je muzeum v

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Muzeum Rahmi M. Koçe
Turecko

Muzeum Rahmi M. Koçe (orig. Rahmi M. Koç Müzesi) je soukromé muz

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Old Acropolis Museum
Řecko

Old Acropolis Museum (ελληνικά: Μουσείο Ακρόπολης) je

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Grand Palais
Francie

Grand Palais (česky Velký palác) je výstavní pavilon v Paříži, který b

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Museum of Fine Arts (Boston)
Spojené státy americké

Museum of Fine Arts v Bostonu ve státě Massachusetts je jedním z ne

Podívejte se na všechny podobné místa