Gardské jezero (Шаблон:Vjazyce2 nebo Шаблон:Cizojazyčně) je největší italské jezero, které se nachází na severu země mezi Alpami a Pádskou nížinou v regionech Trentino-Alto Adige, Veneto a Lombardie, do nichž náleží také ze správního hlediska. Jezero bylo vytvořeno po poslední době ledové Etschským ledovcem, jehož stopy se ještě dnes velmi výrazně zachovaly. Severní úzká a dlouhá část jezera připomíná fjord, který obklopují hřbety až 2000 m vysoké. Jižní širší část je tvořena morénovými zbytky. Jezero má rozlohu 369,98 km². Je dlouhé 51,6 km a široké 17,2 km. Délka jeho břehu je 158,4 km. Průměrnou hloubku má 136 m a maximální hloubku 346 m. Leží v nadmořské výšce 65 m.
Největší přítok je řeka Sarca na severu a z jezera vytéká řeka Mincio (levý přítok řeky Pád) na jihu.
Největší města na břehu jsou Desenzano del Garda, Riva del Garda a Salo. Podél dvou pobřežních silnic okolo jezera, Gardesana Occidentale (západní břeh) a Gardesana Orientale (východní břeh), se nachází mnoho malířských míst s historickým pozadím. Známá místa jsou: Riva del Garda, Gargnano, Brencone, Bogliaco, Gardone Riviera, Salo, Desenzano del Garda, Sirmione, Peschiera del Garda, Lazise, Bardolino, Garda, Torri del Benaco, Limone sul Garda, Malcesine a Torbole. Severní část jezera patřila do roku 1918 Rakouska-Uherska.
Klima
Mimořádná mnohotvárnost krajiny a klimatických oblastí v okolí
jezera Garda ovlivňuje nesmírné bohatství druhů živočišného a
rostlinného světa. Klima je díky poloze zcela středomořské. Díky
teplému větru, tzv. Ora, je skoro každé odpoledne na jezeře
čerstvý vítr. Po hladině a nad ní se však prohání na 50
pojmenovaných větrů, které se zde dělí na nebezpečné, noční, ranní
a denní větry. Tyto větry vanou z různých směrů jak směrem do
jezera (většina), tak směrem z jezera (Ander). Mezi nejvýznamnější
gardské větry patří: Ora, Sóver, Vinessa, Pelér či
Balinot.
Flora
Středozemský ráz klimatu je typický pro celé zdejší předhůří a
přispěl k tomu, že se zde vytvořila uzavřená vegatační
společenstva, v nichž se vyskytuje převážně vřes, zimostráz
vždyzelený, janovec a dub cesmínovitý. Na skalnatém povrchu rostou
rozmarýn, routa, oleandr a baldrián. Substředomořská oblast je
zvláště bohatá na orchideje, zatímco ve vyšších polohách -
především v masivu Monte Baldo najdeme spíše narcisy, protěž,
barevné pivoňky a druhy lilií. Na protilehlém břehu se nachází
krásné Valvestino, které stejně jako vrcholy Tombea a Monte
Caplone, poskytuje botanikům řadu překvapení - např. lomikámen a
jiné, pouze zde se vyskytující endemické druhy, které přečkaly
různé doby ledové. Okolo jezera rostou stromy charakteristické pro
středomoří, jako cypřiše, cedry, olivovníky a řídce se objevují
také palmy. V prakticky celém okolí Lago di Garda jsou pěstovány
rozdílné plodiny, na severu jsou vinice na východě a jihu olivy a
citrony.
Fauna
Mírné klima a geografická poloha jsou příznivé také pro alpskou a
středomořskou ptačí říši (zimoviště pro tažné ptáky). Na ploše
několika kilometrů se zde vyskytují tak rozdílné druhy, jakými jsou
potápky nebo orli skalní. Mezi Tignale a Limone se nachází kolonie
racků středomořských.
Na jezeře je rozvinutá vodní doprava. Přístavy pro okružní výletní lodi jsou v Riva del Garda, Torbole, Malcésine, Campione, Gargnano, Castelletto, Bogliacco, Moniga del Garda, Desenzano, Peschiera del Garda, Lazise.
Zatímco ze západního břehu se zvedají nízké, osamělé skupiny hor přírodního parku Parco Alto Garda Bresciana, východní břeh je ve stínu jednolitého až 60 km dlouhého řetězce hor Monte Baldo (Cima Valdritta, 2218 m), jenž převyšuje Gardské jezero o více jak 2000 metrů. Severozápadně od jezera se nachází nejvyšší skupina Gardských hor - Monte Cadria (2254 m).
Gardské jezero je Denominazione di origine controllata (zkr. DOC) oblast pro bílé, růžové a červené víno. Oblast zahrnuje 25 obcí provincie Brescia, 6 obcí provincie Mantova a 40 obcí provincie Verona. Pěstované odrůdy jsou Barbera, Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon, Chardonnay, Cortese, Merlot, Pinot Blanc, Pinot Noir, Pinot Gris a Riesling. Jednotlivé zóny DOC jsou Riviera del Garda Bresciano, Lugana, San Martino della Battaglia und Bardolino.
Hladina jezera je díky teplému větru Ora takřka ideální plochou pro provozování windsurfingu. V nedávné době byla kolem jezera dostavěna nová cyklostezka, která střídá roviny kolem vinohradů či jablečných sadů s horskými stezkami mířícími do těch nejvyšších pater okolních masivů a míjí několik středověkých hradů. Trasy jsou vhodné pro všechny typy cyklistů od nenáročných vyjížděk po náročný biking. V okolí jezera je také mnoho kilometrů kvalitního asfaltu pro in-line bruslaře.
Hustá síť značených turistických cest předurčuje hory v okolí jako výborný cíl mnohých turistů. Opět jsou zde možnosti turistiky od lehkých procházek po rozkvetlých loukách několik set metrů nad jezerem přes vysokohorskou turistiku po náročné horolezectví ve vápencových stěnách místních masivů. Velmi oblíbené jsou zde zajištěné cesty typu via ferrata, kterých podél celého jezera nalezneme stovky.
Шаблон:Geo dms Шаблон:Commonscat