Gorée

Ostrov Gorée (francouzsky Île de Gorée) je jednou z 19 čtvrtí senegalského hlavního města Dakaru. Od pevniny je vzdálen pouhé 2 km. Svou rozlohou 0,182 km² a počtem obyvatel 1056 (odhad 2005) je nejmenší městskou částí Dakaru. Díky své bohaté historii je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Dnes je ostrov Gorée hojně navštěvovaným turistickým místem. Slavným se stal díky rozsáhlému obchodu s otroky. Ve skutečnosti zde ale bylo obchodováno s méně otroky než v severněji položeném Saint-Louis nebo v Gambii. Toto tvrzení bylo potvrzeno v roce 1959 profesorem africké historie na Sorboně Raymondem Maunym. Je pravděpodobné, že z ostrova Gorée nebylo transportováno více než pár stovek otroků ročně.

Historie

Ostrov Gorée, dnes městská část Dakaru, byl kdysi malý přístav a místo evropského osídlení podél afrického pobřeží. Před příchodem Evropanů byl ostrov opuštěný a bez dostatku pitné vody.

Prvními Evropany, kteří vstoupili na ostrov, byli Portugalci v roce 1444. Využívali jej jako hřbitov a postavili zde malou kapli. Až do roku 1664, kdy se ostrov dostal krátce pod nadvládu Velké Británie, se u moci postupně vystřídalo Portugalsko a Nizozemsko. Ostrov byl pojmenován Nizozemci podle nizozemského ostrova Goeree.

Od roku 1677 nad územím Senegalu, včetně Gorée, získala kontrolu Francie a svůj vliv v oblasti si udržela až do roku 1960, kdy získal Senegal nezávislost. Během několika válek mezi Francií a Velkou Británií v letech 1677 až 1815 se ostrov dostal i pod nadvládu Britů.

Gorée byl v prvé řadě obchodním stanovištěm administrativně náležící k Saint-Louis, hlavnímu městu tehdejší kolonie Senegal. V 18. a 19. století byl ostrov domovem pro komunitu francouzsko-afrických kupců. Tyto komunity byly specifické rolí žen, označovaných signares. Signares postupně na ostrově vytvořily vládnoucí šlechtu a měly v rukou lodě i majetek.

Francie byla první zemí na světě, která zakázala otrokářství. Stalo se tak během Francouzské revoluce v únoru 1794 a obchod s otroky ze Senegalu ustal. Nicméně v květnu 1802 Napoleon obchod s otroky obnovil pod nátlakem majitelů cukrových plantáží ve francouzských provinciích v Karibiku. V roce 1815, kdy se Napoleon znovu dostal k moci, bylo otroctví definitivně zrušeno ve snaze navázat kontakty s Velkou Británií, která zrušila otroctví v roce 1807.

Když v 70. letech 18. století začal senegalský obchod s otroky slábnout, město se stalo přístavem pro přepravu arašídů, arabské gumy, slonoviny a dalších surovin. Zdejší malý přístav, ale nebyl vhodný pro přepravu velkého množství zboží a tak se stále více začaly využívat přístavy na pobřeží Senegalu. V roce 1840 byl založen přístav Rufisque a později v roce 1857 i současné hlavní město Dakar. Přesun obchodu vedl k odlivu obyvatel z ostrova. Ze 4500 obyvatel v roce 1845 populace klesla až na 1500 osadníků v roce 1904.

Všeobecné volební právo bylo pro obyvatele ostrova Gorée uzákoněno v roce 1872, kdy se ostrov stal samosprávnou oblastí s voleným starostou a městskou radou. Blaise Diagne, první africký poslanec zvolený do francouzského Národního shromáždění, se narodil právě na ostrově Gorée.

V roce 1940 se ostrov Gorée stal součástí Dakaru a od roku 1978 je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Správa ostrova

Francouzská koloniální správa už v roce 1872 založila v Senegalu dvě samosprávná města po vzoru těch evropských: Saint-Louis a Gorée. Tehdejší Dakar, ležící na pevnině, administrativně podléhal ostrovu Gorée, ale již v roce 1887 se odtrhl a vytvořil si svou vlastní samosprávu. S rozšiřováním Dakaru Gorée začal postupně ztrácet na významnosti. Zatímco počet obyvatel ostrova postupně klesal, z 2100 v roce 1891 na pouhých 700 v roce 1926, počet obyvatel Dakaru vystoupal za stejné období z 8737 na 33 679 obyvatel. Ostrov Gorée se tak postupem času dostal pod správu mnohem většího Dakaru.

V roce 1996 byla senegalským parlamentem schválena reforma upravující administrativní rozdělení. Příliš velký a přelidněný Dakar byl rozdělen na 19 menších samosprávných částí, které získaly více pravomocí. Ostrov Gorée se stal jednou z nich a sídlem administrativy se stala bývalá radnice z let 1872 až 1929. Ostrov je spravován městskou radou volenou každých 5 let a starostou, který je volen členy rady. Současným starostou je Augustin Emmanuel Senghor.

Obchod s otroky

Nejznámější stavbou na ostrově je Dům otroků (francouzsky Maison des esclaves), který zde postavili Nizozemci v letech 1780–1784. Tato budova je jednou z nejstarších na ostrově a dnes slouží jako muzeum ukazující hrůzy transatlantického obchodu s otroky. Tato budova sloužící k obchodu s otroky byla poslední svého druhu postavená na ostrově. První byla postavena už v roce 1536 portugalskými osadníky. Všechny domy jako tento situované na ostrově Gorée, dokonce i současná fara, byly bývalé otrokářské domy.

Cely pro otroky byly velké jen 2,6 m na 2,6 m a vešlo se do nich 15 až 20 mužů, kteří seděli zády ke zdi a byli spoutáni okolo krku a paží. Mezi nohama a rukama jim visely velké železné koule. Otroci v celách čekali až tři měsíce než byli z ostrova na lodích odvezeni. O tom, kam otroci poputují rozhodovali kupci. Muži byli většinou odváženi do Louisiany ve Spojených Státech Amerických, ženy do Brazílie či na Kubu a děti na Haiti nebo do Západní Indie.

Otroci byli do cel rozdělováni podle věku a pohlaví. Věk dětí musel být určován podle zubů, protože neměly žádné rodné listy. Mladé dívky byly od zbytku žen separovány a na trhu se prodávaly za vyšší ceny. Hodnota žen byla určována podle stavu jejich poprsí a panenství. Cena mužů byla určována podle jejich váhy. Minimální váha, kterou musel otrok mít, byla 60 kg. Pokud některý vážil méně, byl umístěn do cely, kde byl vykrmován zdejšími boby.

Někteří obchodníci s otroky měli poměr s mladými otrokyněmi a když tyto dívky otěhotněly byly propuštěny na ostrov nebo do nedalekého Saint Louis. A tak se samy zajaté dívky obchodníkům nabízely, protože to byla jediná cesta jak zachránit své životy. Tyto dívky smíšené pleti byly běžně nazývány signares a postupně vytvořily na ostrově vládnoucí vrstvu.

Malé přístaviště, které k domu přiléhalo, bylo z palmového dřeva a sloužilo jako nákladiště otroků. Někteří otroci ve snaze utéct skočili z mola do moře. Moc daleko se jim ale uplavat nepodařilo, buď byli zastřeleni strážci nebo sežráni žraloky, kterých okolo ostrova bylo mnoho. Žraloci byli přitahováni nemocnými otroky, kteří se běžně házeli do moře.

Evropští kupci byli ubytováni v prvním patře domu a otroky si mohli prohlížet z terasy. Každý otrok musel při prodeji podstoupit kontrolu, při které se zjišťovala svalnatost a příslušnost k určitému africkému kmeni (každý kmen měl svou stanovenou cenu).

Po tři a půl století byli lidé v Africe sledováni, chytáni a unášeni ze svých domovů.

Odkazy

Externí odkazy

Uvedeno v následujících kategoriích:
Odeslat komentář
Tipy a rady
Momar Fall
8 August 2014
The second beach has a lot of rocks in the water :( otherwise its an amazing island and an unforgettable experience. The first restaurants rice and fish is delicious.
pi
18 Duben 2013
a perfectly picturesque island that was sadly one of the biggest slave trading points in africa for more than 300 years. return trip on the ferry is 500 francs and you have to pay 1000 tax & entry.
Anzeyo Shropshire
31 January 2018
The knowledge you gain is mind blowing
Alex ADS
29 July 2013
Periodically, the conservator of the Maison des Esclaves makes a teaching speech on slavery at the main stairs. Brilliant lesson even though it's only in french. Ask for the hours at the ticket booth.
laurine ancelle
14 November 2015
La plage visiter le castel et la maison des esclaves et il y a des restau qui font de très bons repas
malal diop
23 May 2018
C'est toujours agréable d'aller sur cette île, les gens de gorée sont aimables et sympathiques
Pullman Dakar Teranga

počínaje $241

Novotel Dakar

počínaje $175

Hotel Lagon 2

počínaje $164

Fleur de Lys Plateau

počínaje $96

Ibis Dakar

počínaje $110

Hôtel & Restaurant Farid

počínaje $85

Doporučené památky v okolí

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
IFAN Museum of African Arts

The Musée de l'Institut Fondamental d'Afrique Noire or IFAN Museum of

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Kathedrale von Dakar

La cattedrale di Nostra Signora delle Vittorie (in francese:

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Dakar Grand Mosque

The Dakar Grand Mosque (also Grande Mosquée de Dakar) is one of the

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Mosquée de la Divinité

Umusigiti wa Divinité (izina mu gifaransa : Mosquée de la D

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Monument znovuzrození Afriky

Monument znovuzrození Afriky (fr. Monument de la Renaissance

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Retba

Retba nebo Lac Rose (Růžové jezero) je jezero nacházející se v Seneg

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Arch 22

Arch 22 is a commemorative arch on the road into Banjul in The Gambia.

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Faidherbe Bridge

Faidherbe Bridge is a road bridge over the Sénégal River which links t

Podobné turistické atrakce

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Kreml

Slovo kreml (rusky: кремль) znamenalo ve starém Rusku městský hrad neb

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Old Havana

Old Havana (español. La Habana Vieja) contains the core of the

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Perito Moreno

Perito Moreno je ledovec ležící v národním parku Los Glac

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Geirangerfjord

Geirangerfjord je ledovcový fjord na západě Norska v Møre og Rom

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Batalha

Batalha (český překlad jména je Bitva) je portugalské město ležíc

Podívejte se na všechny podobné místa