Grabštejn, dříve také Olsytz, Wlsitz nebo Grafenstein, je původně gotický hrad ze 13. století, který byl v 16. století přestavěn na výstavný renesanční zámek. Grabštejn leží v Čechách, při údolí Lužické Nisy, nad vesnicí Chotyně nedaleko Hrádku nad Nisou.
Historie
O tom, kdy byl původní hrad Grafenštejn založen, dodnes nepanuje
mezi historiky shoda. Jisté však je, že se zde ve 2.polovině
13.století, v době vlády Přemysla Otakara II, objevují purkrabí z
Donína, pánové na Grafenštejně. Donínové hrad drželi po tři
století. V 15. století, za husitských válek, byl hrad
několikrát dobýván, odolal však i útoku vojsk Šestiměstí. Ve druhé
polovině 16. století jej však Donínové pro dluhy a spoluvlastnické
problémy prodali zemskému radovi a místokancléři dr. Jiřímu Mehlovi
ze Střelic. Ten jej během dvaceti let (1566 – 1586) nechal
přebudovat na renesanční zámek a nechal pod ním vystavět poplužní
dvůr. Během těchto mohutných úprav, dotýkajících se horního i
dolního hradu, byla původní kaple sv. Barbory opatřena
vynikající malířskou výzdobou. Díky této výzdobě a také náročnému
vnitřnímu vybavení je kaple považována za jednu z perel
renesance a raného manýrismu v Čechách. Kvůli zhoršenému
postavení u dvora po nástupu Rudolfa II. a následným finančním
těžkostem však byl roku 1586 Mehl nucen zámek opustit.
Zámek od něj získal nejprve Ferdinand Hoffmann
z Grünebühlu, po něm rod Černousů, pak Nosticové a
Trauttmannsdorfové. Během té doby uplynula třicetiletá válka – na
jejím začátku roku 1622 vyhořela velká hradní věž, v jejím
průběhu hrad několikrát obsadila švédská posádka, a po jejím
skončení bylo na příkaz císaře roku 1655 strženo původně mohutné
hradební opevnění. Roku 1704 prodal Jan Josef
z Trauttmannsdorfu zámek hraběti Janu Václavu Gallasovi.
Gallasové a po nich Clam-Gallasové provedli na zámku několik
přestaveb – po požáru roku 1843 postavili například nové zakončení
věže, roku 1818 dostal jejich zásluhou Dolní zámek dnešní
klasicistní podobu a kolem něj vznikl park s mnoha vzácnými
dřevinami. Hrad využívali až do jeho konfiskace roku 1945,
v této době jej i v nutné míře udržovali.
Roku 1953 se na zámku usídlila Československá lidová armáda. Ta
hrad neudržovala a zámek významnou měrou chátral, devastace hradu
však vyvrcholila až po odchodu armády z Horního zámku.
Záchranné práce začaly roku 1988 a trvají dosud, během nich jsou
původně značné škody postupně zahlazovány. Dnes zámek patří
k příkladně restaurovaným památkovým objektům mimořádného
významu, postupně jsou veřejnosti zpřístupňovány další části
areálu.
Dolní zámek a přilehlý park dnes využívá Armáda České republiky
k výcviku služebních psů a jako základnu armádních
psovodů.
Reference
Literatura
- R.Anděl: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a Slezsku.
Severní Čechy, o.O, 1977.
- B. Balbín: Miscellanea historica regni Bohemiae, III,
1681.
- J. Becovský: Poselkyně starých příběhů českých, II, 1879, ed.
A.Rezek, s. 378 (678?),
rkp. č. 70.
- Fr.Bernau: Album der Burgen und Schlösser des Königreichs
Böhmen, I, Saaz 1881.
- Die Burgenstraßen Böhmens. Eine Reise durch die Vergangenheit,
ergänzt mit Gegenwartsinformationen. Wien 1995.
- Carpzov, Johann Benedict: Analecta fastorum Zittaviensium,
Zittau 1716, I.
- Carpzov, Johann Benedict: Ehrentempel merkwürdiger
Antiquitäten, Bautzen 1719.
- Graf Siegmar Dohna, Die Donins (2 díly), Berlin 1876.
- Durdík, Tomáš: České hrady, Praha 1984.
- Durdík, Tomáš: Hrady severních Čech, Praha 1992.
- Durdík, Tomáš: Encyklopedie českých hradů, Praha 1995.
- Gierach, Erich/ Schwarz, Ernst: Sudetendeutsches Ortsnamenbuch,
Reichenberg 1932.
erster Abdruck in: Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde des
Jeschken-Iser-Gaues, Jahrgang XXV, 1931, S. 1-43.
- H. Helbig: Der wettinische Ständestaat, 19802 .
- Knothe, Hermann: Die Burggrafen von Dohna auf Grafenstein, in:
Archiv für Sächsische Landesgeschichte, Neue Folge, Bd.I, Leipzig
1875. S. 201-259.
- Knothe, Hermann: Geschichte des Oberlausitzer Adels und seine
Güter vom 13. bis gegen Ende des 16. Jahrhunderts, Leipzig 1879, S.
152 ff.
- Knothe, Hermann: Die Stellung der Gutsuntertanen in der
Oberlausitz in ihren Gutsherrschaften von den ältesten Zeiten bis
zur Ablösung der Zinsen und Dienste. in: Neues lausitzisches
Magazin, 61/1885.
-
kolektiv, Státní hrad Grabštejn. 1. vyd. Ústí nad Labem:
Státní památkový ústav, 2001. ISBN 80-85036-21-5.
- Kühn, Karl F.: Topographie der historischen und
Kunstgeschichtlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg, Brünn - Prag
- Leipzig - Wien 1934.
- Líbal, Dobroslav: Stavebně historický průzkum, (dějiny,
architektonický rozbor, návrhy pro asanace a rekonstrukci), Praha
1979.
- D. Menclová: České hrady, I, 1972.
- D. Menclová: Grabštejn, stavební rozbor,namnožený strojopis
stav. rozboru, dějin, zaměření a pohledů, 1973.
- Morawek, Karl Gotth: Das Schloss Grafenstein in Böhmen,
Postillion und Paketboot, Zittau 1845.
- Morawek, Karl Gotth: Die Schlösser Grafenstein, Lämberg und die
Ruinen Karlsfriede und Hammerstein sowie Bemerkungen in der
Niederleschen Geschichte des Städtchens Grottau usw. Zittau,
Stadtarchiv.
- R. Müller: Die Schloss-Capelle zu Grafenstein,in: Mitteilungen
der Zentral Commission für Erforschung und Erhaltung der
historischen und Kunstdenkmale, 1887, Neue Folge, XIV.
- Palacký, František: Dějiny národu českého v Ćechách a na
Moravě, Praha 1921 (ND).
- A. Profous: Místní jména v Čechách, I, 1947.
- Ressel, Anton: Geschichte des Friedländer Bezirkes, Friedland
1900.
- Ressel, Anton:Heimatkunde des Reichenberger Bezirkes. Stadt und
Land,(2 Bdd.), Reichenberg 1903-05.
- Schaller, Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen, IV,
1795.
- Schwertner, Rudolf: Kratzau, Schicksal einer sudetendeutschen
Stadt. Ein Heimatbuch …(mit Zeichnungen von Otto Thiel, Mannheim
1966.
- A. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého, X,
1895.
- Seeliger, E.A.: Geschichte des Reichenberger Bezirkes bis zum
Ausbruch des Dreißigjährigen Krieges, Reichenberg 1935?.
- Sindely, Anton: Geschichte der Böhmischen Länder, (2 Bd.)
Neudruck der 2. Auflage 1861, Osnabrück 1968.
- J. G. Sommer: Das Königreich Böhmen, II, 1834.
- J. V. Šimák: České dějiny , I-V.
- Jan Šťovíček: Jiří Mehl ze Střelic. Příspěvek k dějinám
vratislavského patriciátu v 16. století, (diss.) 1968 .
- Vondráčková, Jitka, Donínové na Grabštejně, diplomová práce FF
UK Praha
Externí
odkazy
Шаблон:Commonscat