Burg Hardegg je hrad v okrese Hollabrunn v Dolním Rakousku. Vypíná se vysoko nad údolím řeky Dyje a vévodí městu Hardegg, které vyrostlo v jeho podhradí.
Název hradu se odvozuje od starohornoněmeckého slova "hard" = les, "-egg" = skála, kámen, v přeneseném smyslu pak "pevný dům v lese".
První zmínka o hradu se objevuje v roce 1145 v listině Elisabeth von Schleunz, kde je jako svědek darování uveden Otto de Hardeck, v té době však šlo jen o malé opevnění. Prvními majiteli byla hrabata von Plain und Hardegg; po vymření tohoto rodu pak zdejší zboží drželi různí majitelé, kteří hrad postupně rozšiřovali, až se stal největším v zemi - byla vystavěna věž, palác a kaple. Po smrti bezdětného říšského hraběte Michaela von Hardegg, hraběte z Magdeburgu, přešel Hardegg v roce 1499 do držení Habsburků, kteří se pak začali zvát říšskými hrabaty zu Hardeg und im Marchland. V roce 1501 nabyl Ulrich von Hardegg od svých švagrů Albrechta, Karla a Georga von Münsterberg hrabství Kladsko a s tím současně i titul hrabě von Glatz. V roce 1502 obdrželi Heinrich a Sigmund právo razit stříbrné mince.
V polovině 17. století změnil hrad opět vlastníky a přešel nakonec do držení rodu Khevenhüller-Metsch. Od této doby, po skončení Třicetileté války, nebyl obýván a očividně chátral; bydlel zde pouze správce. Po ničivém požáru města Hardeggu v roce 1764 si jeho obyvatelé směli rozebírat kámen a dřevo z hradu na obnovu svých domů.
Teprve kolem roku 1900 začal kníže Johann Carl Khevenhüller (známý také jako spolubojovník mexického císaře Maxmiliána proti jednotkám zákonné mexické vlády) s rekonstrukcí hradu. Na Maxmiliánovu počest zřídil na hradě muzeum.