Julské Alpy leží z větší části na území Slovinska. Do Itálie zasahují pouze svou menší západní částí. Julské Alpy jsou zároveň nejvyšším pohořím Slovinska. Geologicky patří k soustavě Jižních vápencových Alp. Základním stavebním kamenem je triasový vápenec s výraznou vertikální modelací. Dělí se na dvě skupiny :
]]
- severní stěna]] ]] ]] - rafting]]
Západní Julské Alpy - (skupina Jof di Montasio a Jof Fuart) leží na území Itálie (Alpi Giulie) a Východní Julské Alpy - leží na území Slovinska. Nejvyšší vrchol pohoří je Triglav - 2863 m.n.m. ležící ve Slovinsku.
Řeka Sáva Dolinka odděluje na severu Východní Julské Alpy od hřebene pohoří Karavanky, na východě pak Lublaňská kotlina od Savinjských a Kamnických Alp. Jižní hranice Východních Julských Alp přechází nijak jednoznačně do pohoří Kras, který tvoří rozsáhlý labyrint menších, v mnoha případech na Julské Alpy navazujících pohoří.
Na území Julských Alp pramení dvě významné Slovinské řeky:
Z hlediska horopisného dělíme Východní Julské Alpy na několik samostatných skupin a horských celků. Nejzápadnější skupinou je oblast Mangart - Jalovec, která přímo sousedí s italskou částí Julských Alp. Tuto skupinu vymezují dvě významná sedla - Predel a Vršič. Na severu ji ohraničuje údolí Sávy Dolinky, která zde pramení. Kromě obou vrcholů dávající celé skupině jméno zde najdeme ještě další významné vrcholy Mojstrovka a Bavški Grintavec. Na jihu na tuto horskou část navazuje skupina Monte Canin. Najdeme ji na jihozápadě území a představuje v kontextu Julských Alp svérázné území s vysoko položenou krasovou a pustou planinou a s jediným opravdovým ledovcem Julských Alp (na italské straně masivu). Oblast je dobře dostupná vybudovanou lanovkou z města Bovec. Východně od sedla Vršič se zvedá skupina Razor - Prisojnik. Tvoří ji několik mohutných vrcholů, které jsou mezi sebou pospojovány sítí velmi odvážně vedených zajištěných cest. Na tuto oblast přímo navazuje druhá nejvyšší část Východních Julských Alp, skupina Škrlatica - Martuljek. Leží na sever od sedla Luknja a končí v údolí Sávy Dolinky. Na malé ploše najdeme asi největší koncentraci vysokých skalnatých štítů. Většina je turisticky nepřístupná. Na jih od této horské skupiny se na dolinou Vrata tyčí nejvyšší oblast celých Julských Alp - skupina Triglav. Na jih klesají hory mírně do údolí Triglavských jezer. Na východ se pozvolna narovnávají až přejdou v Lublaňskou kotlinu.
Na severu jsou odděleny tokem říčky Rio Bianco od pohraničních Karavanek, později k jihu se točící řeka Fella dělí Západní Julské Alpy od masivu Karnských Alp. Jižní hranice není ničím výrazně tvořena, hory se pozvolna snižují do friulských rovin.
Tato část Julských Alp je poměrně chudá na vodu. Najdeme zde jen dvě významnější jezera - Laghi di Fusine a Lago del Predil.
Na severovýchodě území leží skupina Mangart. Údolí řeky Rio Grande (Itálie) ji odděluje od nejvyšší skupiny Západních Julských Alp - skupiny Montasio - Fuart. Hluboká soutěska řeky Dogna dělí tuto část hor od podstatně nižšího hřebene Jof di Dogna - Due Pizzi. Na jih od řeky Rio del Lago a Raccolana leží poslední významná skupina Canin. Jižní rozsochy pohoří již nemají vysokohorský charakter a dělí se na několik nevýznamných celků.
Julské Alpy jsou jedním z mála pohoří, které dostalo své jméno již v dávné minulosti. Jsou pojmenovány podle římské osady Forum Iulii, kde vládl rod Juliovců (tato osada se rozkládala v místě dnešního města Cividale). Novodobá historie je spojena s těžkými boji v období 1. světové války a s obdobím národně osvobozeneckého boje během 2. světové války. Julské Alpy jsou nerozlučně spjaty se jménem pionýra horolezectví a nadšeného propagátora krásy těchto hor, Dr. Julia Kugyho. Jeho osobnost připomíná socha v dolině Trenta pod sedlem Vršič.
Na území Julských Alp se nachází Triglavský národní park. Svou plochou patří mezi největší chráněné území v Alpách. Rozloha parku je 84 805 ha - což jsou 4% území celého Slovinska.
Pohoří je neobyčejně bohaté na rostlinstvo. Ve vysokých polohách roste mnoho velmi odolných rostlin - Lomikámen, Netřesk, několik druhů hořců, bílý mák Buzerův a Protěž. Některé druhy rostlin nenajdeme nikde jinde, než na území Julských Alp, např. Zvonek Zoissův.
Turistika v Julských Alpách je velmi rozvinutá a má bohatou historii. Ve všech horských skupinách je dostatek horských chat a bivaků. Značené cesty vedou na všechny významnější vrcholy včetně té nejvyšší - Triglavu. Mnohé vrcholy jsou zpřístupněny zajištěnými cestami - tzv, Via ferratami. Julské Alpy jsou mezi našimi turisty oblíbenou a také nejvíce navštěvovanou skupinou celých Alp. Jistě k tomu přispívá dobrá dostupnost a blízkost obou jazyků.
