Hrady v Karlštejn

Karlštejn

8.7/10

Karlštejn, dříve nazýván také Karlův Týn, je středověký hrad, nacházející se ve stejnojmenném městysu v okrese Beroun, asi 30 km jihozápadně od Prahy, uprostřed Chráněné krajinné oblasti Český kras. Základní kámen byl položen 9. června 1348 Karlem IV. kvůli ochraně říšských korunovačních klenotů a svatých ostatků, později zde byly uchovávány české korunovační klenoty. V současnosti je hrad významnou národní kulturní památkou a jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku. Výzdoba kaple sv. Kříže ve Velké věži je ukázkou vyspělého gotického malířství.

Popis

Karlštejn je mohutný kamenný gotický hrad, který stojí na vápencové skalní ostrožně (316 m n. m.) nad stejnojmennou obcí a skládá se z několika samostatně opevněných částí. V okolí se nacházejí vinice a hluboké, většinou listnaté lesy.

Hlavními částmi hradu jsou studniční věž, budova purkrabství, Hodinová věž, císařský palác, Mariánská věž a Velká věž. Jednotlivé architektonické prvky hradu jsou stupňovitě uspořádány podle významu, který jim Karel IV. přikládal, přičemž nejvýše je položena Velká věž.

Studniční věž

Hradní studna je hluboká asi 80 metrů. Nemá vlastní pramen, voda se přiváděla štolou z Budňanského potoka, tekoucího pod hradem. Zařízení na vytahování a spouštění okovu tvoří kolo, v němž šlapali lidé a uváděli je do pohybu.

Purkrabství

Purkrabství bylo v minulosti mnohokrát přestavováno, dnešní podoba pochází z přestavby na konci 19. století. V současnosti slouží správě hradu, slavnostním obřadům obecního úřadu a reprezentačním účelům.

Císařský palác

Palác sloužil v době Karla IV. a Václava IV. jako obydlí panovníka a jeho dvora. V prvním patře se nacházejí místnosti sloužící panovníkovu dvoru. Druhé patro obýval panovník. Nachází se zde Karlova ložnice a reprezentační prostory jako sál předků (Lucemburský sál) či audienční síň – nejlépe dochovaný interiér paláce s dřevěným kazetovým obložením. Z ložnice vede točité schodiště do prostor obývaných královnou a jejími dámami (fraucimorem).

Mariánská věž

Menší z věží vnitřního hradu je spojena můstkem s císařským palácem. Ve 2. patře se nachází kostel Panny Marie se sakristií. V kostele se zachovaly cenné nástěnné malby s biblickými výjevy a tzv. ostatkovými scénami, v nichž Karel IV. přijímá a ukládá ostatky svatých. Autorem maleb je pravděpodobně Mikuláš Wurmser ze Štrasburku. V kostele se dodnes slouží bohoslužby v den výročí úmrtí Karla IV. (29. listopad). Ke kostelu pak přiléhá kaple sv. Kateřiny, která sloužila jako soukromá oratoř císaře. Stěny kaple jsou obloženy polodrahokamy, nad vchodem se nachází dvojportrét Karla IV. a jeho třetí manželky Anny Svídnické.

V prvním patře se nacházejí pokladnice a klenotnice, kde jsou dnes vystaveny předměty náležející ke karlštejnskému pokladu. V klenotnici je vystavena kopie Svatováclavské koruny. Prostory v přízemí věže, označované jako Červenka, sloužily v minulosti mimo jiné i jako hradní vězení.

Velká věž

z roku 1878]] od Mistra Theodorika v kapli sv. Kříže]] Velká věž je spojena spojena s Mariánskou věží krytým dřevěným mostem. Nachází se na nejvyšším místě hradu a má vlastní opevnění, což odpovídá největšímu duchovnímu významu a účelu, který jí zakladatel hradu určil. Po schodišti s nástěnnými malbami ze života sv. Václava a sv. Ludmily se vstupuje do nejcennějšího prostoru hradu – kaple svatého Kříže. Právě zde byly v minulosti uloženy říšské korunovační klenoty a svaté ostatky, později pak české korunovační klenoty a zemský archiv. Interiér kaple je ozdoben zlacením, drahými kameny a hvězdami, sluncem a měsícem z benátského skla. Kaple je rozdělena pozlacenou mříží na dvě části. Sám Karel IV. na důkaz pokory a úcty vstupoval za zlatou mříž bos.

Na stěnách je umístěn unikátní soubor deskových obrazů, jejichž autorem je Mistr Theodorik. V čele se nachází obraz Ukřižování Krista, další obrazy zobrazují nebeské vojsko – svaté mučedníky, svaté vdovy a panny, svaté rytíře, biskupy, papeže a svaté vládce v čele s Karlem Velikým. Zajímavostí je, že obrazy pokračují i na rámech. Obrazy zároveň sloužily jako relikviáře.

Kaple byla zabezpečena čtverými dveřmi se silnými železnými pláty. Uzamčena byla devíti zámky. Prostor byl hlídán strážními službami, které sídlily nad kaplí. Vstup do kaple byl povolen jen se souhlasem císaře, podle jehož nařízení zde nikdo nesměl pobývat s žádnou ženou. V kapli se konaly jen zvlášť významné mše, které směli sloužit pouze arcibiskupové a karlštejnský děkan.

Historie

Karlštejn byl založen českým a římským králem, pozdějším císařem Karlem IV., za účelem uložení a ochrany korunovačních klenotů Svaté říše římské a relikvií (svatých ostatků). Slavnostního zahájení stavby dne 10. června 1348 se spolu s Karlem IV. účastnil i první pražských arcibiskup Arnošt z Pardubic. Stavba probíhala mezi lety 1348–1357. Vnitřní výzdoba hradu byla dokončena v roce 1365.

Na počátku 15. století sem byly též přivezeny české korunovační klenoty. Pravděpodobně se tak stalo na pokyn Karlova syna Václava IV. (1378–1419). Záznam o tomto převozu však chybí. Ke korunovaci krále Zikmunda (1420) byly již přivezeny do Prahy z Karlštejna. Po korunovaci byly klenoty opět vráceny na Karlštejn, brzy na to však vypukla husitská revoluce a Zikmund nechal jak české, tak říšské korunovační klenoty odvézt do zahraničí. V průběhu revoluce odolal hrad obléhání husitskými vojsky pod vedením Zikmunda Korybutoviče (1422). Po skončení válek a po svém návratu na český trůn vrátil Zikmund české korunovační klenoty zpět na na Karlštejn (1436), kde pak zůstaly uloženy až do začátku 17. století. Říšské klenoty již zůstaly v zahraničí.

Husitskou revolucí došlo ke změně původní funkce hradu. Karlštejnští purkrabí střežili české korunovační klenoty a zemský archiv. Od roku 1541 zde byly též ukládány opisy zemských desk.

Vladislavské zřízení zemské vydané králem Vladislavem Jagellonským roku 1500 zavazuje přísahou karlštejnské purkrabí, že budou chránit hrad i s korunou, klenoty a zemskými privilegii pod trestem smrti, ztráty cti a majetku a vyhnání potomků ze země. Korunu směli vydat pouze tomu, kdo byl předtím řádně zvolen českým králem. Po korunovaci, která se konala v Praze, byly klenoty vraceny zpět na hrad.

V polovině 16. století za správy Jáchyma Novohradského z Kolovrat došlo k renesanční přestavbě hradu. Přestavba se týkala především Velké věže a budovy purkrabství, která byla v té době nejvíce využívána.

V době stavovského povstání byly korunovační klenoty z rozhodnutí direktorů dne 22. června 1619 odvezeny na Pražský hrad. S vývojem vojenské techniky byla totiž obranná funkce hradu shledána již jako nedostatečná. Při revizi zemského zřízení roku 1625 císař Ferdinand II. zrušil úřad karlštejnských purkrabí, neboť pozbyl své funkce. Hrad byl převeden do užívání českých královen. V roce 1626 císařovna Eleonora zastavila hrad Janu Kavkovi z Říčan. Ten nechal z hradu odvézt vybavení a zbylé svátostniny. Na konci třicetileté války (1648) byl hrad dobyt švédským vojskem. Po skončení války byl hrad značně zchátralý.

Na konci 17. století se dostal do majetku českých královen a císařoven. V roce 1755 jej Marie Terezie darovala nově založenému Ústavu šlechtičen v Praze. Ten však hrad využíval pouze jako centrum hospodářské správy pro okolní statky. Hrad i nadále chátral. Pozornosti se mu dostalo až na konci 18. století v souvislosti s národním obrozením. V roce 1812 navštívil hrad císař František I., který vzápětí věnoval peníze na jeho opravu.

V roce 1886 zahájil architekt Josef Mocker přestavbu v duchu tzv. purismu, která měla hradu navrátit původní gotickou podobu. Výsledky této přestavby byly kritizovány již na začátku 20. století, s odstupem času jsou však hodnoceny jako projev své doby.

Od roku 1918 je hrad ve vlastnictví státu a je zpřístupněn veřejnosti. V roce 1962 byl vyhlášen národní kulturní památkou.

Současnost

V současnosti je Karlštejn jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku. Je ve vlastnictví státu a ve správě Památkového ústavu, který ho zpřístupňuje veřejnosti, jsou zde pořádány svatby a všelijaké atrakce. V současné době je možno navštívit císařský palác a Mariánskou věž v rámci I. okruhu a císařský palác, Mariánskou věž a Velkou věž (omezený počet návštěvníků) v rámci II. okruhu.

Pozoruhodnosti v okolí Karlštejna

  • Národní přírodní rezervace Karlštejn
  • Budňanská skála – zajímavý geologický odkryv zvrásněných vrstev vápenců a břidlic s výskytem zkamenělin
  • Dub sedmi bratří – památný strom, dub letní o stáří cca 350 let
  • Mořina – velké opuštěné vápencové lomy (např. Velká a Malá Amerika) propojené navzájem podzemními šachtami
  • Svatý Jan pod Skalou – ves s klášterem a poutním místem u jeskyně legendárního poustevníka Sv. Ivana se nachází asi 5 km západně

Pověsti

Když zemřel císař Karel IV., zvony z hradního kostela Panny Marie prý zvonily samy od sebe a jejich hlasy naříkaly: „Karla není, Karla není!“Шаблон:Doplňte zdroj

Odrazy v kultuře

  • divadelní hra Noc na Karlštejně od Jaroslava Vrchlického
  • český hudební film Noc na Karlštejně z roku 1973 režiséra Zdeňka Podskalského natočený na náměty divadelní hry Jaroslava Vrchlického
  • kniha Karštejnské vigilie od Františka Kubky
  • kníha Návrat z ráje od Čestmíra Vejdělka

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Шаблон:Commons

Odeslat komentář
Tipy a rady
Анна Кощеева
7 September 2012
Фотографировать нельзя!... Но если очень хочется, то можно 
Katherine Rumovskaya
17 Duben 2013
Большой красивый замок, приготовьтесь к достаточно длительному подъёму и спуску )
Umístění
Mapa
Adresa

Karlštejn 172, 267 18 Karlštejn, Česká republika

Získat směry
Otevírací doba
Tue-Wed 11:00 AM–4:00 PM
Thu Noon–5:00 PM
Fri 11:00 AM–4:00 PM
Sat 10:00 AM–7:00 PM
Sun 10:00 AM–6:00 PM
Reference

Karlštejn Castle (Hrad Karlštejn) na Foursquare

Karlštejn na Facebook

Romantic Hotel Mlyn Karlstejn

počínaje $101

Hotel Grand Litava

počínaje $63

Villa Pablo Prague

počínaje $206

Na Ostrov?

počínaje $52

Apartment 3kk De Luxe

počínaje $49

Pension Primus

počínaje $70

Doporučené památky v okolí

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Axamitova brána
PRAHA

Axamitova brána je skalní útvar v CHKO Český kras, nacházející se cca

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Zbraslavský klášter
PRAHA

Zbraslavský klášter (Шаблон:Vjazyce Aula Regia) byl cisterci

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Hvězda (letohrádek)
PRAHA

Letohrádek Hvězda (Шаблон:Vjazyce2) je renesanční letohráde

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Barrandovské terasy
PRAHA

Barrandovské terasy je komplex budov v jižní části Prahy, kter

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Bílá Hora (Praha)
PRAHA

Bílá Hora je čtvrť v Praze, v jejíž severní části je návrš

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Letiště Václava Havla Praha
PRAHA

Mezinárodní letiště Václava Havla Praha neboli Praha/Ruzyně (IATA

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Břevnovský klášter
PRAHA

Břevnovský klášter benediktinů v Praze - Břevnově je nejsta

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Bertramka
PRAHA

Bertramka je usedlost v klasicistním slohu z poloviny 18. století n

Podobné turistické atrakce

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Carrickfergus (hrad)
Velká Británie

Hrad Carrickfergus (z irského Carraig Ḟergus, t.j. Fergusova mo

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Château de Brest
Francie

Château de Brest je turistická atrakce, jeden z Hrady do Brest , F

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Ardglass Castle
Velká Británie

Ardglass Castle je turistická atrakce, jeden z Hrady do Ardglass ,

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Bangor Castle
Velká Británie

Bangor Castle je turistická atrakce, jeden z Hrady do Bangor ,

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Quintin Castle
Velká Británie

Quintin Castle je turistická atrakce, jeden z Hrady do Strangford ,

Podívejte se na všechny podobné místa