Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (italsky Cattedrale di Santa Maria Assunta nebo Il Duomo di Como) je římskokatolická katedrála města Como v severoitalské Lombardii a hlavní chrám diecéze Como. Je zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie.
Katedrála se nachází v centru města, v blízkosti jezera Como. Patří k nejdůležitějším sakrálním budovám v regionu. Je to poslední gotická katedrála postavená v Itálii.
Stojí na místě bývalé románské katedrály Panny Marie Sněžné. Její výstavba začala v roce 1396, deset let po založení Milánské katedrály. Stavební práce zahájené pod vedením architekta a stavitele Lorenza degli Spazzi di Laino trvaly do roku 1426, kdy stavbu převzal Pietro da Breggia a po něm roku 1457 architekti Florio da Bontà a Lichino Scarabota. Boční lodi katedrály byly dostavěny v renesančním slohu v letech 1487 až 1513. Střední apsida a sakristie byly postaveny v letech 1513 až 1519. Během první poloviny 17. století přibyly apsidy jižní a severní boční lodi. Barokní kupole byla postavena v letech 1731 až 1744 podle návrhu Filippa Juvarry, dvorního architekta sardinského krále.
Budova je trojlodní bazilika, 87 metrů dlouhá, 36 až 56 metrů široká a špice kupole, stojí 75 metrů nad zemí. Katedrála má půdorys latinského kříže s centrální lodí, klenutou křížovými žebrovými klenbami, a dvěma bočními loděmi, oddělenými sloupy. Renesanční transept má barokní kupoli nad křížením. Impozantní západní průčelí bylo vytvořeno v letech 1457 až 1498. Má renesanční portál se sochami sv. Protuse, Jana Křtitele, Panny Marie s dítětem, sv. Abondia a Hyacinta od sochaře Bernardina Rodari a dvou zdejších slavných rodáků Plinia staršího a Plinia mladšího, nad portálerm je gotické rozetové okno.
Vybavení je renesanční a barokní ze 16. a 17. století:
Tvoří jej soubor precios, parament od středověku po 19. století a soubor relikviářů.