Katedrála Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie známá také jako Latinská katedrála (ukrajinsky Aрхікафедральна базиліка Успіння Пресвятої Діви Марії/Латинський кафедральний собор, polsky Bazylika archikatedralna Wniebowzięcia Najświętszej Maryi Panny we Lwowie/katedra łacińska) je římskokatolickou katedrálou v ukrajinském městě Lvov. Zároveň je i sídlem lvovského římskokatolického arcibiskupa. Nachází se na Starém městě na Katedrálním náměstí vedle lvovského Rynku.
Stavba lvovské katedrály nejdříve jakožto farního kostela nanebevzetí Panny Marie začala v roce 1370 v období vlády polského krále Kazimíra III. Velikého, avšak k jejímu vysvěcení došlo teprve v roce 1481. 1. dubna 1656 v období švédské potopy po neúspěšném obléhání kláštera Jasná Hora v Čenstochové složil polský král Jan Kazimír ve lvovské katedrále přísahu, jejíž text složil svatý Ondřej Bobola. V ní král svěřil Polsko pod ochranu Panny Marie, které přiřkl titul královny Polska. Původně gotická stavba byla mnohokrát přebudovávána a v 18. století získala svůj barokní charakter s prvky rokoka. V té době byl vytvořen i rokokový hlavní oltář, který pochází z let 1765-1771. Na konci 19. století byl presbytáři vrácen gotický charakter. V roce 1910 získala lvovská katedrála díky snahám lvovského arcibiskupa svatého Józefa Bilczewského titul menší baziliky. Po roce 1945 nebyla katolíkům zabavena a ani předána pravoslavné církvi, ale mohla i nadále sloužit věřícím. V letech 1952-1987 bylo v katedrále vykonáno množství restauračních prací a v letech 1999-2000 byl kompletně zrekonstruovaný presbytář. 25. června 2001 navštívil katedrálu během své cesty na Ukrajinu papež Jan Pavel II., což připomíná pamětní deska, která se nachází u vstupu do katedrály.
V současnosti patří lvovská katedrála k jedním z center polské menšiny ve Lvově. Většina bohoslužeb v ní dodnes probíhá v polském jazyce. V katedrále se nachází relikvie svatého Józefa Bilczewského a svatého Zygmunta Gorazdowského, které blahoslavil během své návštěvy Lvova v červnu 2001 Jan Pavel II. a v říjnu 2005 svatořečil Benedikt XVI.