Hrad Kreuzenstein je hrad u městysu Leobendorf v okrese Korneuburg v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy, několik kilometrů na sever od Vídně.
Na stejném místě dnes stojí zvláštní hrad, který v letech 1874 – 1906 postavil Johann Nepomuk hrabě Wilczek (1837-1922).
Hrad leží severně od Dunaje na návrší Rohrwaldu, přímo nad městem Leobendorf mezi městy Korneuburg a Stockerau. Hrad je v nadmořské výšce 266 metrů a nad řekou Dunaj asi 100 metrů.
Návrší je nedaleko ohbí Dunaje u Vídeňské brány, takže umožňuje a rozšiřuje výhled do Korneuburské pánve. Přibližně naproti, u jižního břehu Dunaje stojí hrad Greifenstein.
Původní hrad Kreuzenstein byl postaven, jako většina hradů v Dolních Rakousích, ve 12. století. „Formbachové“ pocházející z hrabství Formbach postavili hrad, když sňatkem získali do vlastnictví vodní hrad. Za Přemysla Otakara II. z Čech (asi 1233-1278) přešel hrad v roce 1278 do vlastnictví Habsburků.
Pronásledovaný novokřtěnec Balthasar Hubmaier (1485-1528) byl roku 1527 ve Waldshutu (Přední Rakousko|Südbaden) pod pravděpodobně chybnou záminkou byl zajat a držen ve vazbě na hradě Kreuzenstein a předán Habsburkům, kteří ho postavili před inkviziční soud, odsoudili k trestu smrti a poprava se konala ve Vídni dne 10. března 1528.
Za třicetileté války nebyl hrad dobyt. Potom se ale do hradu dostal švédský polní maršál Lennart Torstenson (1603-1651) a při svém odchodu v roce 1645 nechal hrad na několika místech odstřelit.
Než se hrad stal zříceninou, přešel v 18. století do vlastnictví hrabat Wilczků, kteří měli velkou moc, když jako majitelé uhelných dolů ve Slezsku zbohatli. Než se stal Jan Nepomuk hrabě Wilczek (1837-1922) polárním výzkumníkem, začal v roce 1874 na stejném místě poznenáhlu přestavovat hrad, který se sice ve vzhledu naprosto dřívějšímu hradu nepodobal (románský a gotický vzor hradu), ale existovaly zbytky středověkého hradu (zejména části ohradní zdi, zdivo východní věže a část kaple). Poněkud zručným zábleskem jsou zbytky zdiva středověké části stavby v 19. století dobře zvýrazněné. Vedení stavby převzal v roce 1895 architekt Carl Gangolf Kayser (1837-1895), potom přišel rytíř „Humbert Walcher z Molshein“. Pod kaplí byla zřízena rodinná hrobka. Také sám Wilczek je zde pochován. Celý hrad byl pozůstatkem středověkého hradu, mezi jiným je zde velké množství originálních částí staveb, které Wilczek snášel z celé Evropy. Mimoto byl hrad vybavený velkým množstvím středověkých zařizovacích předmětů. Práce trvaly 30 roků - oficiální nové otevření bylo 6. června 1906, mezi jinými byl přítomen i císař Wilhelm II. (1859-1941). Roku 1915 došlo k požáru po úderu blesku shořela část archivu a knihovny v křídle domu.
Při bojových akcích v roce 1945 mezi německým Wehrmachtem a Rudou armádou byla část hradu velmi poškozena a mnoho cenných kusů ze sbírek se rozkradlo. Ze sbírek rukopisů Wilczeka se něco nachází v Rakouské národní knihovně.
Dnes je hrad oblíbeným místem výletníků z Vídně a okolí jako muzeum k nahlédnutí. Koncem června je pořádána klasická hradní serenáda přímo v hradním nádvoří. Mimo to se nachází na návrší Kreuzensteinu s vyhlídkou z ptačí perspektivy, kterou pořádá hradní hostitel.
Na hradě se točilo několik filmů:
