Laki

Laki je sopka v oblasti jižního Islandu, která dala jméno 25 kilometrů dlouhé řadě sopek Lakagígar<ref name="populace">{{Citace elektronické monografie

Pohled na prasklinu na úpatí Laki, ze které unikala láva do širokého okolí Pozice sopky na Islandu Laki je sopka v oblasti jižního Islandu, která dala jméno 25 kilometrů dlouhé řadě sopek Lakagígar<ref name="populace">Шаблон:Citace elektronické monografie</ref> a která způsobila jednu z největších sopečných katastrof ve zdokumentované historii lidstva. K ničivé erupci došlo roku 1783, kdy sopka byla aktivní po osm měsíců,<ref name="tripod">Шаблон:Citace elektronické monografie</ref> během kterých se uvolnilo až 15 km3 lávy a 400 až 500 miliónů tun sopečných plynů. Následně došlo k masivnímu úhynu zvířat a zemřela přibližně pětina obyvatel tehdejšího Islandu. Velká část severní polokoule zažila během následujících několika let znatelné ochlazení, což vedlo k neúrodě a propuknutí hladomoru nejen na Islandu, ale také ve velké části Evropy, a dokonce i v Egyptě.<ref name="egypt">Шаблон:Citace elektronické monografie</ref>

Sopka se tyčí do výšky 828 metrů nad mořem jihozápadním směrem od ledovce Vatnajökull. Laki stojí přibližně uprostřed trhliny, která se táhne od severovýchodu na jihozápad a je rozdělena dvojicí téměř stejně vysokých hor. Během vzniku trhliny nedošlo k výraznějšímu poškození tělesa sopky, menší krátery vznikly na jeho stranách.<ref name="Britannica">Шаблон:Citace elektronické monografie</ref> V současnosti je oblast Lakagígar porostlá silnou vrstvou mechů a spadá do národního parku Skaftafell. Laki je přístupná asfaltovanou silnicí 206 a následně neudržovanou silnicí 45 automobilem s náhonem 4 × 4 po silnici odbočující z hlavní okružní silnice okolo Islandu poblíž Hunkubakki.<ref name="park">Шаблон:Citace elektronické monografie</ref> Během cesty je nutné přejet skrz několik řek. V létě je možné oblast navštívit i autobusem, který vyjíždí denně.

Erupce

V roce 934

Pohled do středu praskliny, ze které unikalo magma

Záznamy napovídají, že mezi lety 934 až 940 došlo v oblasti Laki k erupci sopky Eldgjá, která se nachází ve stejné oblasti jako Laki. Tehdejší prasklina se táhla do vzdálenosti 75 km a láva se zde dostávala na povrch na několika místech. Došlo k pokrytí oblasti o velikosti 781 km², celkem se na povrch dostalo okolo 19,5 km³ lávy.<ref>Шаблон:Citace elektronické monografie</ref>

V roce 1783

Již několik dní před samotnou erupcí postihla oblast série zemětřesení, které napovídaly, že se magmatický krb pod povrchem plní magmatem. Dne 8. června 1783 došlo k otevření trhliny freatickou erupcí, vystupující žhavé magma se dostalo do kontaktu s vodou, čímž došlo k nárůstu tlaku a řadě silných hlasitých explozí. Ty utvořily až 130 kráterů, ze kterých začalo unikat bazaltické magma. Otevřelo se postupně deset menších paralelních trhlin, jenž měly délku 2 až 5 km, čímž vznikla v podstatě jednotlivá sopečná erupce dlouhá přes 25 km. Dnes se odhaduje, že došlo k deseti různým sopečným erupcím, každá nová erupce se více posunula směrem na sever. Během několika dní došlo ke změně typu erupce, exploze začaly postupně ustávat a sopka se dostala přes Strombolský typ erupce až po výlevný havajský styl, kdy láva bez explozí vytékala ve velkém množství a rychlosti na povrch. Dle indexu sopečné aktivity dosáhla tehdejší erupce šestého stupně, ale současně během erupce došlo k extrémnímu uvolnění sopečných plynů, převážně v podobě sloučenin síry, které zapříčinily jednu z největších klimatických událostí minulého tisíciletí.<ref>[Brayshay and Grattan, 1999; Demarée and Ogilvie, 2001]</ref> Širší pohled do okolí oblasti Lakagígar Během samotné erupce se na povrch dostalo množství bazaltické lávy odpovídající 14 km3 a 0,91 km3 tefry. Odhaduje se, že láva zaplavila až 600 km2, odpovídající přibližně 0,5 % povrchu Islandu. Čtyři nebo pět lávových fontán chrlilo lávu do výšky mezi 800 až 1400 m, následkem čehož se dostalo obrovské množství pevného materiálu do atmosféry, který byl pomocí jetstreamů transportován po celé planetě. Například v létě 1783 nastalo ve Velké Británii léto, známé jako „písečné léto“ pro množství spadu v podobě sopečného prachu.<ref name="bbc.co.uk">BBC Timewatch: "Killer Cloud", broadcast 19 January 2007</ref> Odhaduje se, že vlivem konvekce sopečný mrak nad místem erupcí vystoupal do výšky až 15 kilometrů a aerosoly uniklé do atmosféry v průběhu následujících let způsobily znatelné ochlazení atmosféry severní polokoule Země.<ref name="francie">Шаблон:Citace elektronické monografie</ref> Ochlazení se projevilo extrémní zimou téhož roku a v následujících letech chladným létem s nepředvídatelným počasím, které způsobilo neúrodu po celé Evropě. Léto v roce 1783 bylo dokonce nejchladnější léto za posledních 500 let na spoustě míst. Erupce Laki se často spojuje s Francouzskou buržoazní revolucí v roce 1789, která byla vyvolána částečně i nedostatkem potravy pro populaci a její následnou chudobou, což způsobila změna počasí vyvolaná erupcí.

Erupce pokračovaly až do 7. února 1784, ale většina lávy byla na povrch transportována během prvních několika měsíců. Současně s erupcí Laki došlo k erupci i další sopky - Grímsvötn, ze které pás prasklin a erupcí vycházel. Grímsvötn ukončil sopečnou aktivitu až v roce 1785. Odhaduje se, že se do atmosféry uvolnilo až 8 miliónů tun fluorovodíku, přes 120 miliónů tun oxidu siřičitého, přes 90 miliónů tun kyseliny sírové, což v celé Evropě způsobilo mlžný opar pozorovaný až v Sýrii, severní Africe a na západní Sibiři. Během erupce došlo také ke třetímu nejdelšímu lávovému výlevu na světě zvanému Eldhraun od dob poslední doby ledové.

Následky na Islandu

sopečných bomb]] Důsledky erupce pro Island byly zcela katastrofální. Odhaduje se, že zemřelo 20 až 25 % tehdejší populace Islandu, což odpovídá přibližně 9500 lidem. Současně zemřelo okolo 80 % ovcí, 50 skotu a 50% koní na následky zubní a kostní fluorózy.<ref>VOLCANOLOGY: Iceland's Doomsday Scenario? - Stone 306 (5700): 1278 - Science</ref> Následky erupce byly natolik zničující, že dánská vláda spravující Island dokonce zvažovala přesídlení celého zbytku (40 000 lidí) populace ostrova mimo Island. Erupce způsobila hladomor jak v roce 1783, kdy na Islandu v podstatě nebylo léto, tak i v roce 1786.

Lávové proudy začaly 8. června unikat, v jihozápadní části praskliny se snadno rozlévaly po rovinatém terénu a začaly zaplavovat okolní farmy. Láva zcela zničila 20 farem a dalších 30 silně poničila. O dvanáct dní později (20. června) se lávový proud zastavil poblíž vesnice Kirkjubæjarklaustur. Následně se erupce přenesly do severovýchodní části. Od 29. června až do října se pak láva valila oblastí, kudy protékala řeka Hverfisfljót.<ref name="vesnice">Шаблон:Citace elektronické monografie</ref> Povrch bazaltické lávy je kvůli vyššímu obsahu oxidů železa zbarven na povrchu do červena

Následky v Evropě

Dva dny po erupci dosáhl sopečný mrak Faerské ostrovy, Norsko a Skotsko. V polovině června již sopečný popel dosáhl střední Evropy, kde způsobil neúrodu a rozšíření nemocí. Do 24. června se mračno rozkládalo již nad celou Evropou a zasahovalo až do Finska a na Balkán. Dobový tisk popisoval slunce při východu a při západu jako krvavě červený disk a bylo možné jej i v poledne pozorovat nechráněným okem. V červenci se mračno rozkládalo už i na území Ruska, Sibiře a později i nad Čínou. Vyjma Islandu, nejsilněji dopadly následky erupce na severské země.

V západní Evropě a na Britských ostrovech kyselé deště silně poškodily lesy a zničily menší rostliny, což způsobilo všeobecnou neúrodu. Celkové průměrné teploty klesly o 1,3 °C a nižší teploty vydržely i další tři roky. Předpokládá se spojitost mezi erupcí Laki a neúrodou rýže v Japonsku.

Následky v Africe

K roku 2009 je okolí sopky stále pokryto kompaktní lávou a sopečným popelem. Obojí porůstá postupně mech Nedávná vědecká studie spojuje hladomor v Egyptě na konci 18. století se sopečnou erupcí Laki. Jejím vlivem nejspíše došlo k delšímu období sucha v severní Africe, které zmenšilo průtok Nilu, hlavní zásobárny vody v oblasti. Nedostatek vody se projevil v tom, že velká část každoročně zaplavovaných polí nebyla zaplavena, takže nemohlo dojít k jejich osetí. Podobný problém nastal i následující rok. Doboví pamětníci uvádějí, že následkem hladu zemřelo stejné množství lidí jako v předchozích morových epidemiích.

Následky v Severní Americe

V severní Americe se zima roku 1784 stala nejdelší a nejstudenější zimou, která byla kdy lidmi zaznamenána. V oblasti Nové Anglie se teplota pohybovala pod bodem mrazu nejdéle v historii, v New Jersey se potýkali s obrovskými přívaly sněhu. V oblasti přístavu Charleston v Jižní Karolíně bylo možné bruslit na zamrzlé hladině. Řeka Mississippi zamrzla v New Orleans a ve vodách Mexického zálivu se vyskytovaly ledové kry.<ref>Wood, C.A., 1992. "The climatic effects of the 1783 Laki eruption" in C. R. Harrington (Ed.), The Year Without a Summer? Canadian Museum of Nature, Ottawa, pp. 58– 77. </ref><ref>volcanoes from Iceland : Laki</ref>

Odkazy

<imagemap>

Soubor:Commons-logo.svg|50px|logo Wikimedia Commons default logo Wikimedia Commons desc none

</imagemap>
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference

V tomto článku je použit překlad textu z článku Laki na anglické Wikipedii.


Externí odkazy

Kategorie:Sopky na Islandu

link=Portál:Island Související články obsahuje
Portál Island

af:Laki ca:Volcà Laki da:Laki de:Laki-Krater en:Laki et:Laki fi:Lakagigar fr:Laki is:Lakagígar it:Laki ja:ラキ火山 ko:라카기가르 화산 lt:Lakis nl:Laki nn:Laki no:Laki pl:Laki pt:Laki ru:Лаки (вулкан) sr:Кратер Лаки sv:Laki ta:லாக்கி uk:Лакі zh:拉基火山

Uvedeno v následujících kategoriích:
Odeslat komentář
Tipy a rady
Miquel Sabaté
7 August 2014
An incredibly cool and wild place in South Iceland. The road is pretty fun with 4x4 cars.
Icelandair Hotel Klaustur

počínaje $249

Hotel Skaftafell

počínaje $250

Icelandair Hotel Vik

počínaje $0

Hotel Drangshlid

počínaje $105

Fosshotel Nupar

počínaje $236

Hotel Edda Skogar

počínaje $130

Doporučené památky v okolí

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Langisjór

Langisjór is a lake in the Highlands of Iceland. It is around 20 km

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Fagrifoss

Fagrifoss is waterfall situated in Southeast Iceland near the

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Ófærufoss

Ófærufoss is a waterfall situated in the Eldgjá chasm in central Ic

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Stjórnarfoss

Stjórnarfoss je turistická atrakce, jeden z Vodopády v Ki

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Kirkjufellsvatn

Kirkjufellsvatn je turistická atrakce, jeden z Jezera v

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Ljótipollur

De Ljótipollur is een explosiekrater op IJsland in het

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Blahylur Crater Lake

Blahylur Crater Lake je turistická atrakce, jeden z Jezera v

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Þórisvatn

Þórisvatn je největší jezero na Islandu ležící v Islandské vysočině

Podobné turistické atrakce

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Shōwa-shinzan

Shōwa-shinzan (昭和新山, Shōwa-shinzan) is a volcanic lava dome in the Sh

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Sakuradžima

Sakuradžima (japonsky: 桜島) je aktivní stratovulkán a zároveň bývalý o

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Vesuv

Vesuv (italsky Monte Vesuvio) je činná sopka na Apeninském po

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Rincón de la Vieja

Rincón del la Vieja je aktivní vulkanický komplex nacházející se na se

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Pico de Teide

Pico de Teide (nazývaná také jako Teide, Mount Teide nebo Pico del Te

Podívejte se na všechny podobné místa