Machu Picchu [vyslov: maču pikču] (kečuánsky Machu Pikchu – Starý vrch) jsou ruiny předkolumbovského inckého kultovního města v peruánských Andách. Nacházejí se na horském sedle 400 metrů nad řekou Urubamba v nadmořské výšce 2430 m n. m., asi 70 km severozápadně od Cuzca. Předpokládá se, že Machu Picchu nechal postavit Pachacútec Yupanqui v době okolo let 1460–1470.
Ruiny objevil 24. července 1911 americký archeolog z Yaleovy univerzity Hiram Bingham. Ten se domníval, že nalezl pozůstatky bájného města Vilcabamba. Dne 7. července 2007 bylo Machu Picchu zařazeno mezi nových sedm divů světa.
Město nemělo administrativní, vojenskou, ani obchodní důležitost. Proč Inkové město postavili, nikdo neví. Historici se domnívají, že chtěli být blíže svému božstvu – slunci, přičemž ve městě žily nejkrásnější ženy.[] Dokazuje to podle jejich názoru i 136 koster (převážně žen), které na místě našli američtí archeologové. Možná se jednalo o ajillas - mladé dívky, speciálně vybrané pro sluneční rituály.
Machu Picchu se stalo jednou z největších turistických atrakcí v Jižní Americe a Hiram Bingham je uznáván jako člověk, který sídlo objevil pro světovou veřejnost, ačkoli mu pomáhalo mnoho dalších. Cesta od řeky Urubamba k Machu Picchu se na jeho počest nazývá Hiram Bingham Highway.
Peru se dlouho snažilo
o vrácení přibližně 40 000 artefaktů, včetně mumií, keramiky a
kostí, které Bingham odvezl z Machu Picchu. 14. září 2007 byla
uzavřena dohoda mezi Yaleovou univerzitou a peruánskou vládou o
návratu těchto předmětů. 12.dubna 2008 však peruánská vláda uvedla,
že revidovala své předchozí odhady z 4000 na 40 000 kusů.
9. listopadu 2008 uvedl deník El Peruano, že ministr spravedlnosti
hodlá pověřit prokuraturu, aby zahájila s Yaleovu univerzitou
řízení ohledně navrácení tisíců artefaktů z pevnosti Machu Picchu.
Obě strany se sice v roce 2008 dohodly, že univerzita artefakty
vrátí, ale jednání ztroskotala na počtu předmětů, jejichž vydání
peruánská vláda žádá.
