Musée Grévin je slavné muzeum voskových figurín, které sídlí v Paříži v 9. obvodu na Boulevardu Montmartre č. 10. Další pobočky muzea Grévin jsou v Montréalu, Praze a Soulu.
Až do 17. století bylo obvyklé snímat členům královské rodiny posmrtné voskové masky. Tyto masky byly vystaveny v 18. století v Palais Royal. Výstavu připravil švýcarský lékař Philippe Mathé-Curtz (1737–1794), kterému pomáhala jeho neteř Marie Tussaud. Ta během Francouzské revoluce snímala otisky Marata, Robespierra či královského páru. Po smrti svého strýce se přestěhovala do Londýna, kde založila známé muzeum.
Nápad na tvorbu masek významných osobností, o kterých se píše v novinách, vzešel v roce 1881 od Arthura Meyera, ředitele deníku Le Gaulois. Obrátil se proto na sochaře, karikaturistu a tvůrce divadelních kostýmů Alfreda Grévina (1827–1892).
Muzeum bylo otevřeno 5. června 1882 a mělo značný úspěch. V roce 1883 investoval do rozvoje muzea finančník Thomas Gabriel, který financoval rovněž stavbu Eiffelovy věže a Théâtre des Champs-Élysées.
Muzeum v Paříži je díky svému interiéru též zapsáno na seznamu historických památek.Vystavuje kolem 450 voskových figurín významných osobností a rovněž představuje scény z dějin Francie (zajetí Ludvíka XVI. v Templu, Johanku z Arku na hranici, Bartolomějskou noc), z dějin a života Paříže a významné okamžiky 20. století jako první kroky člověka na Měsíci nebo pád Berlínské zdi.
Muzea Grévin nejsou pouze výstavní prostory, ale jsou to i kulturní stánky, kde se konají divadelní představení, koncerty,benefice, autogramiády, konference či večírky.
Návštěvní okruh prochází vždy několika tematicky zaměřenými sály, které netvoří pouhé fotostěny, ale naopak je kladen důraz na autentičnost prostředí, rekvizit a díky moderním technologiím i na světelné a zvukové dokreslení atmosféry doby, v níž daná osobnost žila nebo žije. Díky tomuto originálnímu způsobu představování figurín jsou dnes muzea Grévin hodnocena jako klenotnice lidské kultury, živé svědomí nebo živé umění. Přínos muzeí Grévin spočívá také v jejich edukačně-zábavném pojetí. Jsou proto také hojně navštěvována školními skupinami ale rovněž širokou veřejností, která oceňuje zejména atraktivnost a interaktivitu expozic.
V Paříži se jedná například o:
V roce 1966 vzniklo plovoucí Musée Grévin na člunu, který plul vodními kanály na severu Francie, v Belgii a Nizozemsku. Existovalo do počátku 70. let. V 70. až 90. letech muzeum otevřelo pobočky v Lurdech (1974), Dijonu a Tours (1984), La Rochelle (1989), Mont-Saint-Michel (1991), Saint-Jean-de-Luz a Salon-de-Provence (1992). V roce 1999, kdy muzeum změnilo vlastníka, nový majitel některé pobočky odprodal a ponechal pouze muzea v Lurdech, Mont-Saint-Michel a Salon-de-Provence.
V roce 1981 muzeum otevřelo pobočku přímo v Paříži v obchodním centru Forum des Halles s 20 animovanými a zvukovými panely na téma Paříž v Belle Époque. Muzeum však bylo kvůli prodělečnosti uzavřeno v roce 1996.
Nakonec se tyto další expozice ve Francii přesunuly do původní budovy v Paříži a začalo se pracovat na zahraniční expanzi značky Grévin.
V roce 2013 došlo k otevření Musée Grévin Montréal, což byl první krok k mezinárodnímu rozšíření slavné značky. Pro vytvoření celé koncepce muzea a expozice byli přizváni ti absolutně nejlepší odborníci z Francie a Québecu. Celkové původní navržení designu bylo obohaceno o interaktivní a smyslové prožitky, představeno bylo 120 figurín lokálních a mezinárodních osobností a celebrit, od hvězd časů minulých po dnešní celebrity pohybující se na divadelních prknech nebo filmovém platně. Byl stvořen snový svět „nemožných“ setkání, která má možnost prožít každý návštěvník Grévin.
1.května 2014 otevřelo své brány Musée Grévin Praha, které ve třech patrech o celkové rozloze 3000 m² podlahové plochy nabízí návštěvníkům necelou stovku domácích, ale i světových osobností a celebrit. České osobnosti zastupují například prezident Václav Havel, nezkrotný atlet a běžec Emil Zátopek, zpěváci Karel Gott, Lucie Bílá, Helena Vondráčková nebo spisovatel Karel Čapek.
V roce 2015 bylo otevřeno čtvrté muzeum Grévin a to v Soulu.
Od roku 2001 existuje tzv. Grévinova akademie, která má 11 členů, většinou novinářů, kteří rozhodují o tom, které osobnosti bude v muzeu vytvořena její vosková socha.
Výběr ze stovek osobností vystavených v muzeích Grévin:
|
|
|
|
Fiktivní postavy
|
