Národní historické muzeum (albánsky Muzeu Historik Kombëtar) je hlavní albánské muzeum svého druhu, a zároveň největší. Sídlí v budově v centru Tirany, hlavního města země, na Skanderbegově náměstí. Muzeum slouží k výstavě historických exponátů albánských dějin.
Budova muzea je především známa jako symbol komunistické minulosti země; její průčelí zdobí ohromná mozaika Josifa Droboniku s třinácti stylizovanými Albánci, kteří mají reprezentovat historický vývoj země. Slavnostně bylo muzeum otevřeno dne 28. října 1981.
Výstava historických prvků byla zrealizována v chronologickém sledu. V parteru se nachází prehistorické a antické exponáty. Podrobně byly zpracovány a zdokumentovány materiály z období přítomnosti Ilyrů v dnešní Albánii. Mezi nejhodnotnější objekty patří hlava Apollóna z 6. století pr. n. l. nalezena v Butrintu, a mozaika z Drače, která zobrazuje hlavu ženy. Většinu exponátů poté tvoří mince, bižuterie a různé náhrdelníky.
Nacházejí se zde také exponáty, které připomínají dějiny středověké Albánie. Zrekonstruována zde byla například brána kostela sv. Jana Vladimíra v Elbasanu a část sloupoví z Apollonie. Dochováno je 65 pravoslavných ikon a některé středověké stroje.
Muzeum ukazuje také i předměty z období národního obrození a druhé světové válce, především partyzánského hnutí. V roce 1996 bylo muzeum doplněno i výstavou s tématem komunistického režimu v zemi s 136 exponáty; převážně fotografiemi a osobními předměty lidí, kteří byli během nadvlády Albánské strany práce nějakým způsobem nepohodlní.
