Nové muzeum (německy Neues Museum) je jedno z pěti muzeí nacházejících se v Berlíně v Německu na Muzejním ostrově. Vzniklo jako druhé v pořadí v roce 1855 a hostí sbírku egyptského umění v němž jsou výraznou měrou zastoupeny vykopávky amarnského období, dále pak starověké a etnografické sbírky. Muzeum je jako součást Muzejního ostrova od roku 1999 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Na muzejním ostrově bylo jako první založeno v roce 1830 Altes Museum. Sbírka si v krátké době získala velmi dobrou pověst, a tak je již v roce 1855 otevřena nová muzejní budova Neues Museum, která měla sloužit pro sbírky starověkého Egypta, prehistorické a etnografické sbírky. Nápis nad vchodem do muzea říká: ARTEM NON ODIT NISI IGNARUS (Pouze ignorant nenávidí umění). Achitektem muzejní budovy byl August Stüler. Vstupní část muzea zahrnovala velkou schodišťovou halu, řecký a egyptský dvůr, spojení se Starým muzeem zajišťoval krytý most.
Po vypuknutí 2. světové války bylo muzeum na podzim 1939 uzavřeno, většina muzejních exponátů byla evakuována a umístěna v krytech. Toto opatření se ukázalo být předvídavé, v roce 1944 totiž muzeum zasáhlo několik bomb, jižní část muzea zůstala po válce v troskách. Po skončení druhé světové války se sbírky v kytech ocitly v rukou Rudé armády, která řadu sbírkových předmětů přesunula do muzeí v Moskvě a Leningradu, dodnes nebyly všechny vráceny (součástí nevrácených sbírek je tzv. Priamův poklad a trójská sbírka). Muzeum zůstalo v troskách.
V roce 1980 došlo konečně k rozhodnutí vlády NDR o rekonstrukci budovy muzea, ta však započala teprve v září 1989, o dva měsíce později padla Berlínská zeď a došlo ke sjednocení do té dobby rozděleného města. Vítězem architektonické soutěže na rekonstrukci muzea se stal David Chipperfield, namísto kompletního znovupostavení muzea se architekt rozhodl znovu postavit poničené části, ale s použitím moderních materiálů a jednoduchých tvarů. Součástí rekontrukce se stalo založení podzemní Archeologické promenády, ketrá měla v budoucnu propojit všechny muzejní budovy (s výjimkou Staré národní galerie). Znovuotevření Nového mueza se odehrálo 9. 10. 2009.
Přízemí a první patro muzea zabírají egyptské sbírky. V nich vyniká tzv. Berlínská zelená hlava a hlava královny Teje. Díky účasti pruského archeologického týmu na vykopávkách v Tel-el-Amarně, starověkém Achetatonu, je v muzeu uložena značná část exponátů nalezených v troskách tohoto města, z nich je zlatým hřebem busta královny Nefertiti, manželky faraona Achnatona. Z amarnského období je též v muzeu k nalazení busta faraona Tutanchamona, samotného Achnatona, slavný je domácí oltář, znázorňující Achnatona s jeho rodinou.
Ve druhém patře se nachází sbírka egyptských papyrů , z nichž vyniká Sinuhetův příběh (okolo 1800 př. n. l.) a řecky psaný komentář k Platonově dialogu Thaetus (zhruba 2. století n. l.), díle se zde nachází sbírka artefaktů nalezených v Berlíně a okolí, které dokumentují ranou historii osídlení Germány.
Třetí patro zabírá muzeum prehistorie a rané historie, jehož zlatým hřebem je tzv. zlatý klobouk z třetího tisíciletí před naším letopočtem z Dolního Saska. Klobouk je vzácným dokladem astronomických znalostí v Evropě v době kamenné. Muzeum též obsahuje artefatky z doby bronzové a kamenné.