Palacio de Bellas Artes (Ciudad de México)

Palacio de Bellas Artes (Ciudad de México) (Palác výtvarných umění) je národní památka Mexika, od roku 1987 památka UNESCO, hlavní kulturní centrum v Ciudad de México. V paláci sídlí Muzeum výtvarného umění (Museo del Palacio de Bellas Artes) a Národní muzeum architektury (Museo Nacional de Arquitectura), Národní symfonický orchestr (Orquesta Sinfónica Nacional), Národní operní soubor (Opera de Bellas Artes), Národní taneční soubor (Compañía Nacional de Danza) a Folklorní balet Mexika (Balet Folklórico de México Amalia Hernández). Je považován za nejdůležitější centrum umění v Mexiku a patří k nejslavnějším operním domům ve světě. Prezident Mexika Vicente Fox Quesada označil budovu za "Katedrálu umění Mexika (la Catedral del Arte en México)".

Historie

Palác stojí na místě bývalého kláštera sv. Isabely (1680), který zanikl roku 1860, a Národního divadla z 19. století. V souvislosti s připravovanými oslavami stoletého výročí nezávislosti Mexika byla budova Národního divadla zbourána a měla být do roku 1910 nahrazena novou velkolepější stavbou. Stavba Gran Teatro de Ópera, podle projektu italského architekta Adamo Boari, začala 2. srpna roku 1904 a měla být hotova během čtyř let. Stavba se setkala s nečekanými technickými problémy - byla založena na jílovitém podkladu a mezi lety 1907-1921 se propadla o 1,80 m a dnes se nachází čtyři metry pod úrovní okolí. V důsledku ekonomického úpadku Mexika, politické nestability a Mexické revoluce (1910) se stavba roku 1916 zastavila a Boari opustil Mexiko. Výstavba paláce byla krátce obnovena roku 1919 a roku 1928 a nakonec se protáhla na 30 let. Dokončil ji až v letech 1932-1934, za vlády Plutarco Elíase Callese, mexický architekt Federico Ernesto Mariscal Piña, který změnil původní plány Boariho na výzdobu interiérů. Po založení Instituto Nacional de Bellas Artes se roku 1946 palác stal sídlem této instituce. Od roku 1910 byla v jeho sousedství Pergola v centrálním parku La Alameda, postavená pro výstavy obrazů zahraničních umělců a v roce 1973 zbořená.

Budova

Exteriér

Exteriér budovy je eklektickou kombinací neoklasického a secesního slohu. Je obložena bílým Carrarským mramorem s cheruby představujícími hudbu a inspiraci. Před budovou stojí čtyři sochy Pegasů od katalánského sochaře Agustí Querol Subiratse.

Interiér

Interiér je převážně ve stylu Art deco s obklady z červeného mramoru. Budova má vstupní halu, v prvním a druhém patře výstavní sály a ve třetím patře pod skleněnou střechou Muzeum architektury. Hlavní divadelní sál (Sala principal) slouží opeře, divadlu, symfonickému orchestru a tanci.

Sala principal

Sál má kapacitu pro 1 677 osob a je zde jeviště o délce 24 metrů. Dominuje mu velká opona Valle de México (autor Gerardo Murillo) s obrazem mexických sopek Popocatépetl a Iztaccíhuatl o váze 24 tun, kterou vyrobila firma Tiffany z téměř 1 milionu kusů barevného skla. Skleněnou kupoli navrhl maďarský architekt Géza Maróti.

Roku 1950 zde debutovala v opeře Norma slavná operní pěvkyně Maria Callas. Divadelní éru zahájila hra "La Verdad Sospechosa", kterou napsal barokní mexický dramatik Juan Ruiz de Alarcón.

Rekonstrukce hlavního sálu, která proběhla v letech 2007-2010, nerespektovala mezinárodní úmluvy o ochraně památek UNESCO a vyvolala kontroverze. Byla narušena stylistická jednota výzdoby sálu ve stylu Art deco a narušení akustiky vyvolalo potřebu instalace elektronického systému pro šíření zvuku. Prezident mexického Národního výboru ICOMOS podal stížnost k UNESCO. Problematické bylo i restaurování vitráží, provedené soukromou firmou ve zkráceném termínu.

V hlavním sálu se konaly smuteční obřady při pohřbu 65 významných osobností Mexika, jako byli např. José Clemente Orozco (1949), Virginia Fábregas (1950), Frida Kahlo (1954), Diego Rivera (1957), Agustín Lara (1970), Rosario Castellanos (1974), Juan Rulfo (1986), Rufino Tamayo (1991), Mario Moreno Cantinflas (1993), Lola Beltrán (1996), Octavio Paz (1998), María Félix (2002), Consuelo Velázquez (2005), Raúl Anguiano (2006), Miguel Aceves Mejía (2006), Carlos Monsiváis (2010), Roberto Cantoral (2010), Leonora Carrington (2011), Carlos Fuentes (2012), Chavela Vargas (2012), José Emilio Pacheco (2014), Gabriel García Márquez (2014), Juan Gabriel (2016), José Luis Cuevas (2017).

Sala Manuel M. Ponce

V pořadí druhý nejvýznamnější sál. Nabízí mimo jiné literární, hudební, operní a výstavní činnost. Nachází se v prvním patře na východní straně. Jeho jméno připomíná mexického skladatele stejného jména .

Sala Adamo Boari

Prostor pro prezentace, výstavy a konference. Nachází se pod vstupní halou na západní straně.

Museo Palacio de Bellas Artes

Muzeum je odpovědné za nástěnné malby a další umělecká díla v budově i za pořádání krátkodobých výstav. Tyto výstavy pokrývají představují mexické i mezinárodní umělce a širokou škálu médií od klasického po současné umění. Podlaží mezi přízemím a horním patrem dominuje řada 17 nástěnných maleb namalovaných řadou slavných mexických muralistů. Nástěnné malby vytvořili Rufino Tamayo (México de hoy, 1953, Nacimiento de la nacionalidad, 1952, 2. patro), Diego Rivera (El hombre en el cruce de caminos, 1934, Carnaval de la vida mexicana, tetraptych 1936, 3.patro), José Clemente Orozco (La katharsis, 1934-1935, 3. patro), David Alfaro Siqueiros (Tormento de Cuauhtémoc, 1940-1945, Nueva democracia, 1944, Víctimas de la guerra, 1945), Jorge González Camarena (Liberación, 1957-1963), Roberto Montenegro (Alegoría del viento o El ángel de la paz, 1928), Manuel Rodrígues Lozano (La piedad en el desierto, 1942).

Museo Nacional de Arquitectura

Zabírá poslední patro budovy, kryté skleněnou a železnou střechou. Pořádá výstavy renomovaných mexických architektů, včetně modelů, plánů a fotografií důležitých děl. Muzeum také organizuje dočasné výstavy svých sbírek v jiných zařízeních. Cílem je představit mexické veřejnosti bohaté architektonické dědictví země. Mezi hlavní architekty představené v muzeu patří Jaime Ortiz Monasterio, Carlos Mijares Bracho, Adamo Boari a Luis Barragán. Muzeum je rozděleno do čtyř částí nazvaných "Arquitectura-contrastes: Jaime Ortiz Monasterio y Carlos Mijares Bracho", "Corpus Urbanístico de la Ciudad de México", "Teatro Nacional de México (Plano original)" a "Teatro Nacional de México".

Literatura

  • José Gorostiza, Palacio de Bellas Artes (Spanish Edition), Siglo XXI Editores Mexico, 2007, ISBN 9789682327322
  • La Construcción del Palacio de Bellas Artes (Documentos para la historia de la arquitectura en México) (Spanish Edition), 395 s., Instituto Nacional de Bellas Artes 1984, ISBN 978-9682903915

Externí odkazy

Uvedeno v následujících kategoriích:
Odeslat komentář
Tipy a rady
Alex Duran
30 July 2017
One of the most stunning architectural buildings I've seen. Definitely my favorite of Mexico City. Sears building across the street offers a great picture spot at the top.
Ray Carlton-Cardona
24 July 2016
Beautiful place to sit and people watch, beast view of the building is from the 8th floor of the Sears Building across the street
Roberto Serrano
17 March 2017
Make some time to visit the Palacio de Bella's Artes, a great architectural piece, inside you can tour and enjoy the building's design and wall painting of several great painters.
JRA
22 Duben 2014
On April 21 2014. Gabriel Garcia Marquez received a recognition for all his contributions to the world of literature. GABO died on April 17 '14 inside his home in Mexico City
Jessica Feng
19 February 2018
Free for everyone on Sundays (although you still have to acquire a paper “ticket” at the window). Highlight is the Diego Rivera mural featuring Stalin
Jon hoffman
3 February 2017
Worth visiting to check out out both the incredible design of the building itself and the gigantic murals.
9.1/10
Blauered ????, iJoey a 599 949 dalších lidí zde bylo
Gran Hotel Ciudad de Mexico

počínaje $154

Best Western Majestic

počínaje $0

Hotel Castropol

počínaje $35

Hotel Amigo Zocalo

počínaje $29

Hampton Inn & Suites Mexico City Centro Historico Hotel

počínaje $102

Hotel Templo Mayor

počínaje $29

Doporučené památky v okolí

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Equestrian statue of Charles IV

The equestrian statue of Charles IV (also known as El Caballito) is a

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Museo Nacional de Arte

The Museo Nacional de Arte (MUNAL) (English. National Museum of Art)

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Palace of Iturbide

The Palace of Iturbide (1779 to 1785) is a large palatial residence

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Metropolitní katedrála (Ciudad de México)

Metropolitní katedrála Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie (španě

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Palace of the Inquisition (Museum of Mexican Medicine)

The Palace of the Inquisition stands on the corner of Republica de

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Templo Mayor

The Templo Mayor was one of the main temples of the Aztecs in their

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
National Palace (Mexico)

The National Palace, or Palacio Nacional in Spanish), is the seat of

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Museo de la Secretaría de Hacienda y Crédito Público

The Museo de la Secretaría de Hacienda y Crédito Público is an art mu

Podobné turistické atrakce

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Galleria degli Uffizi

Galleria degli Uffizi je jedna ze dvou galerií, obsahujících pr

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Palace of Culture (Iaşi)

The Palace of Culture (Romanian: Palatul Culturii) is an edifice

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Zámek ve Fontainebleau

Zámek ve Fontainebleau je jeden z nejrozlehlejších francouzských zám

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Palác Pitti

Palác Pitti se nachází ve Florencii, v oblasti Oltrarna, na piazza Pi

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Louvre

Louvre je nejvýznačnější veřejná budova v Paříži. Leží mezi ulicí

Podívejte se na všechny podobné místa