Palazzo Venezia je rozlehlý palác v centru Říma v rione Pigna. Jeho jméno připomíná ambasádu Benátské republiky, která zde v minulosti sídlila.
Stavba byla zahájena roku 1455; palác byl jednou z prvních renesančních budov ve městě. Většina použitého kamene pochází z blízkého Kolosea, což byla v minulých stoletích v Římě obvyklá praxe. Původněn byl obydlen benátským kardinálem Pietrem Barbo, který se později stal papežem Pavlem II.. Ten se pravděpodobně usídlil v této lokalitě, aby mohl sledovat koňské dostihy v blízké Via del Corso.
Budova se stala papežskou rezidencí a Pius IV. ji dal k užívání Benátské republice. Během 19. století byla sídlem rakousko-uherského velvyslance ve Vatikánu.
Roku 1917 získala Itálie palác do svého vlastnictví a proběhla jeho rekonstrukce. Mussolini měl svou kancelář v Sala del Mappamondo, a používal palácový balkón k pronášení projevů k davům shromážděným na Piazza Venezia.
V současnosti zde sídlí Museo del Palazzo di Venezia. Uchovává sbírky keramiky, tapisérií a soch z období od raně křesťanské éry až k počátkům renesance.
