Petřín (německy Laurenziberg, latinsky Petrin) je 327 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Na Petříně najdeme skály zejména z pískovce.
Petřín vystřídal v průběhu staletí několik názvů: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (odtud německý název Laurenziberg - z lat. Laurentius Vavřinec a Berg hora, kopec), posledně jmenovaný podle zasvěcení kostela stojícího na jeho temeni. Kronikář Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo; pro velké množství skal (latinsky petra) se mu údajně začalo říkat Petřín. Od nepaměti se zde lámal kámen — opuka — ze kterého Praha postavila hodně staveb.
První historická zmínka o petřínských lomech pochází od Mnicha Sázavského, který napsal, že šutry z nich dal opat Silvestr ozdobit dlažbu Sázavského kláštera.
Na Petříně bývalo popraviště, které stávalo v blízkosti kostela sv. Vavřince. O něm se mluví v souvislosti s vyvražděním Slavníkovců, jejichž příslušníky, které Přemyslovci nestačili povraždit 28. září 995 na Libici, vedli jako divou zvěř do Prahy a pobíjeli na Petříně. Poté sloužilo popraviště až do 14. století k trestání velkých protistátních přečinů. Teprve po vybudování Hladové zdi císařem Karlem IV. se popraviště přesunulo na protější vrch Vítkov.
Karel Hynek Mácha (1810 – 1836), český básník, narozený pod Petřínem. Bronzová socha stojící, která se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem a v levé ruce drží kytici šeříku. Podstavec je z leštěné žuly. Sochu vyhotovil Josef Václav Myslbek v roce 1912.
Jan Neruda (1834 – 1891) se narodil v kasárnách, stojících na úpatí Petřína. Socha znázorňuje stojící postavu, s rukama za zády, v nichž drží klobouk. Autorem bronzové sochy je Jan Simota, který ji vyhotovil v roce 1970.
Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912), český básník. Pískovcová socha, kterou vytvořili Josef Wagner, Antonín Wagner a Jan Sokol, znázorňuje sedící postavu s knihou v ruce a okřídlenými génii u nohou.
Milan Rastislav Štefánik (1880 – 1919), československý astronom, politik a letec. Stojící bronzová socha v letecké kombinéze, držící v ruce písemnosti. Na soše určené pro Bratislavu pracoval v letech 1928 – 1938 Bohumil Kafka. V roce 1952 byla socha roztavena. Na místě před Štefánikovou hvězdárnou odhalil v roce 1994 nový odlitek podle třetinového modelu tehdejší prezident Václav Havel.
Nazývána U žabiček, ukazující dvojici chlapců, hrající si s žábami a rybou u fontány. Modely pro sošky byli vnuci T. G. Masaryka Leonard a Herbert Revilliodovi, kteří později zahynuli v zahraničním odboji. Dílo, které mělo původně stát na Lánském zámku, vyhotovil K. Dvořák v roce 1948.
Hana Kvapilová (1860 – 1907), česká herečka. Socha z bílého mramoru znázorňuje sedící postavu v dlouhých šatech a s kyticí na klíně. Jejím autorem je Jan Štursa, který ji vyhotovil v roce 1913. Pod sochou je uložena urna s popelem této herečky — členky Národního divadla.
Sochu znázorňující lachtana, vytvořil v roce 1953 J. Lauda.
Ferdinand Laub (1832 – 1875), světoznámý virtuos a český houslista.
Vítězslav Novák (1870 – 1949), český hudební skladatel. Bronzová socha znázorňuje stojící postavu v nadživotní velikosti. Vytvořil ji v roce 1950 Jan Kodet.
Sousoší autora Josefa Mařatky z roku 1910.
Olbram Zoubek vytvořil na svahu Petřína Pomník obětem komunismu na Újezdě, který byl slavnostně odhalen v roce 2002.
