Pomníky a památníky v Riga

Pomník svobody

8.7/10

Pomník svobody (Шаблон:Vjazyce Шаблон:Cizojazyčně) se nachází v centru lotyšského hlavního města Rigy na ulici Brīvības bulvāris v blízkosti Staré Rigy. Byl odhalen v roce 1935 na památku padlým v bojích o nezávislost, dnes je však vnímán spíše jako symbol lotyšské státnosti, jednoty lotyšského národa, jeho nezávislosti a svobody. Pomník dosahuje celkové výšky 42 metrů (z toho 9 metrů tvoří socha Svobody) a je vyroben z šedé a červené žuly, travertinu, železobetonu a mědi, částečně zlacené.

Po druhé světové válce bylo Lotyšsko anektováno Sovětským svazem a uvažovalo se o zboření pomníku. To se nakonec nestalo, ale jeho symbolika začala být alespoň interpretována podle sovětské ideologie. Pro národ nicméně zůstal pomník stále symbolem nezávislosti. Během osamostatňování se Lotyšska na zač. 90. let se tu odehrávaly velké demonstrace proti sovětské moci (včetně symbolických pohřbů zabitých demonstrantů v lednu 1990) a i v moderní Lotyšské republice hraje pomník ústřední roli při různých státních a vzpomínkových ceremoniích, včetně těch velmi kontroverzních, jako jsou např. pochody veteránů lotyšských divizí Waffen-SS.

Historie

Pomník byl vybudován z dobrovolných příspěvků lidu a odhalen 18. listopadu 1935 u příležitosti 17. výročí deklarace lotyšské nezávislosti. Po druhé světové válce, počátkem sovětské okupace, bylo plánováno pomník zbourat; dokumenty související s těmito plány však zmizely, ačkoliv je možné, že se některé z nich zachovaly v dosud neodtajněných ruských archívech, zatím jsou však historici nuceni vycházet pouze z ústních svědectví. První pokus proběhl již v roce 1945, kdy rada lidových komisařů Lotyšské SSR oznámila záměr obnovit dřívější pomník Petra Velikého. Vzhledem k tomu, že se tento pomník (resp. později jen jeho podstavec) nacházel do roku 1928 jen pár metrů od místa, kde nyní stojí Pomník svobody, jeho obnova by automaticky znamenala nutnost Pomník svobody zničit. Není známo, co debatu o tomto plánu ukončilo, existuje však názor, že pomník zachránila bývalá žačka Kārlise Zāleho, významná sovětská sochařka Věra Muchinová (rodačka z Rigy) – její syn tvrdí, že se zúčastnila schůze, na níž se o osudu pomníku rozhodovalo, a když byla požádána, aby vyjádřila svoje stanovisko, údajně prohlásila, že má pomník výjimečnou uměleckou hodnotu a jeho zničení by se dotklo národního cítění lotyšského lidu. Nenašly se nicméně žádné dokumenty, které by toto tvrzení podpořily. V létě roku 1963 Komisariát státní bezpečnosti Lotyšské SSR a Ústřední výbor Komunistické strany Lotyšska uvažovaly o vyhození pomníku do povětří, nakonec však došly k závěru, že by jeho zničení jen vyvolalo nevoli a napětí ve společnosti; nicméně ani u této události se nezachovalo jediné písemné svědectví, že se tak skutečně stalo. V době sovětské okupace byl význam Pomníku svobody interpretován v souladu se sovětskou propagandou – tvrdilo se například, že tři hvězdy symbolizují tři pobaltské sovětské republiky – Lotyšskou SSR, Estonskou SSR a Litevskou SSR – které drží Matka Rusko, a že byl vztyčen po druhé světové válce jako projev díků národa vůdci SSSR Josifu Stalinovi za osvobození. Později došlo ke zmírnění tohoto výkladu; například v encyklopedii vydané roku 1988 stojí, že byl pomník vybudován, aby připomínal osvobození pracujícího lidu od jha samovlády německých baronů a ruského cara.

Navzdory propagandě byl pomník během okupace vnímán jako silný protisovětský symbol a koncem 80. let se stal jednou z nejvýznamnějších figur lotyšské obrody. Hnutí za nezávislost dalo o sobě poprvé vědět 14. června 1987, kdy sdružení Helsinki-86 iniciovalo položení květin k pomníku na památku obětí masových deportací vedených sovětským režimem; tehdy nelegální akce se zúčastnilo cca 5 000 lidí.

Stavba pomníku

Myšlenka vybudovat památník padlým v bojích za svobodu se objevila už začátkem 20. let 20. století. 27. července 1922 nechal tehdejší premiér Zigfrīds Anna Meierovics vypracovat podmínky konkurzu na vytvoření „památného sloupu“. Do konkurzu byli pozváni sochaři Burkards Dzenis, Emīls Melderis, Kārlis Zāle a Teodors Zaļkalns a architekti Eižens Laube a Ernests Štālbergs. V konkurzu roku 1922 získal ocenění Laubeho projekt, který navrhoval vztyčit klasický 27 metrů vysoký sloup obehnaný balustrádou, s basreliéfy Krišjānise Baronse a Atise Kronvaldse a se symboly státní moci, projekt byl však opuštěn poté, co s ním 57 kulturních pracovníků vyjádřilo v petici nesouhlas. V říjnu 1923 byl vypsán další konkurz, v němž se poprvé objevilo označení Pomník svobody a o vítězství v němž s dělili Marta Liepiņa-Skulme a Kārlis Zāle. V březnu 1925 byl opět vyhlášen uzavřený konkurz, v němž se utkali E. Laube, M. Liepiņa-Skulme, E. Melderis, K. Zāle a T. Zaļkalns. Za nejlepší byl vybrán návrh Zāleho a Melderisův, vzhledem k neshodě však nebylo konečné rozhodnutí poroty přijato. Konečně roku 1929 byl vyhlášen ještě jeden konkurz. Ze 32 studií, které se do něj přihlásily, vybrala komise jako vítěze návrhy K. Zāleho, T. Zaļkalnise a Kārlise Baumanise a bylo rozhodnuto vytvořit pomník podle Zāleho projektu Mirdzi kā zvaigzne! („Zař jako hvězda!“). Stavba pomníku svobody – byť s jistými vylepšeními dohlížejícího architekta Ernestse Štālbergse – byla zahájena 18. listopadu 1931. Sloup svobody byl zhotoven v dílně švédského sochaře Ragnara Mirsmedena ve Stockholmu, zatímco hvězdy jsou dílem kovotepců Arnoldse Naiky a Jānise Zibense.

Stavba pomníku byla financována z dobrovolných příspěvků lidu. Nový pomník odhalil 18. listopadu 1935 tehdejší prezident Alberts Kviesis. Odhadovalo se, že jen samotné nalámání a opracování kamenů trvalo 308 000 pracovních hodin – kdyby měl tuto práci vykonat jediný člověk, třeba s pomocí nejmodernější dobové techniky, potřeboval by k tomu 130 let. Celková hmotnost použitého materiálu činila údajně 2 500 tun – k dopravě takového množství materiálu po železnici by bylo zapotřebí 200 vagónů.

Popis

<imagemap> Soubor:Freedom monument Latvia plan.png|thumb|300 px|left|Schématický plánek Pomníku svobody z nadhledu (významy čísel viz v textu) rect 555 331 611 384 rect 613 329 647 383 rect 554 385 613 424 rect 493 329 552 383 rect 549 290 624 329 rect 649 329 709 384 rect 549 425 626 497 rect 554 213 625 290 circle 685 249 47 circle 676 461 46 circle 492 459 48 circle 493 251 45 circle 370 589 56 circle 366 122 36 desc bottom-left </imagemap> Skulptury a basreliéfy na pomníku jsou uspořádány do 13 skupin znázorňujících lotyšskou historii a kulturu. Podstavec pomníku je tvořen čtyřhrannými monolitickými bloky umístěnými nad sebou, směrem k vrcholu se zužujícími a přecházejícími v obelisk. Zadní část pomníku lemují kolem dokola 1,8 m vysoké desetistupňové schody, zhotovené z červené žuly. Schodiště jsou oddělena 3 m silnými zídkami, na nichž se nachází dva travertinové basreliéfy o výšce 1,7 m a šířce 4,5 m – Lotyšští střelci (č. 13) a Lotyšský národ – pěvkyně (č. 14). Další dva schůdky zcela vespodu tvoří plošinu o průměru 28 m, na níž se nachází pomník nachází. Tato plošina vybíhá v přední části v malý obdélník, na nějž se kladou květiny a kde hlídkují čestné stráže.

Podstavec pomníku je tvořen dvěma bloky z červené žuly: zatímco spodní je 3,5 m vysokým, 8,5 m širokým a 10 m dlouhým monolitem, vrchní blok (s rozměry: 3,5 m výška, 8,5 m šířka, 10 m délka) je v rohových výklencích ozdoben čtveřicemi sousoší, z nichž každé obsahuje tři postavy; vlastní jádro tohoto žulového bloku však zakrývají travertinové panely. Na čelním panelu, mezi sousošími Strážcové vlasti (č. 9) a Práce (č. 10), je vytesána dedikace Kārlise Zāleho Tēvzemei un brīvībai („Vlasti a svobodě“). Na bočních panelech se nachází dva basreliéfy: Rok 1905 (č. 7, znázorňuje události revoluce v roce 1905) a Boj proti bermontovcům na Železném mostě (č. 8, zobrazuje bitvu na jednom z rižských mostů). V zadní části pomníku se nachází další dvě sousoší – Učenci (č. 11) a Rodina (č. 12, zobrazuje matku se dvěma dětmi). V dalším patře je umístěn ještě jeden 6 m široký a dlouhý a 7,5 m vysoký blok z šedé žuly, obklopený dalšími čtyřmi sousošími o výšce 5,5–6 m: Lotyšsko (č. 2), Lāčplēsis (č. 3), Lamači řetězů (č. 4, zobrazuje tři muže snažící se přetrhat řetězy, v nichž jsou spoutáni) a Vaidelotis (č. 5).

Nad těmito sochami se tyčí 19metrový travertinový obelisk, jehož základnu tvoří 2,5 m široký a 3 m dlouhý obdélník. Střední linii přední a zadní stěny obelisku zvýrazňuje skleněný pás. Na jeho vrcholu stojí devítimetrová měděná socha Svobody (č. 1) ztvárněná mladou ženou, která v rukou drží tři pozlacené hvězdy symbolizující svobodu a lotyšské historické země; pozlacený je i pás sochy. Celý pomník je vybudován kolem železobetonového rámu, který byl původně zpevněn vápennou maltou a olověnými a bronzovými kabely. Během rekonstrukce byla část z těchto materiálů nahrazena polyuretanovou výplní. Uvnitř pomníku se nachází malý technický prostor přístupný dveřmi, které se nachází v zadní části pomníku. V něm je umístěna elektroinstalace, napojení na kanalizaci a schodiště vedoucí do vyšších částí pomníku. Prostor se využívá jako úložiště a není přístupný veřejnosti, přestože se počátkem roku 2008 objevil návrh uspořádat v tomto místě malou výstavu pro vysoké představitele cizích států, kteří během návštěvy v Lotyšsku položí na pomník květiny.

Umístění

Шаблон:Panorama Pomník svobody harmonicky zapadá do okolního prostředí, s nímž tvoří jednotný architektonický, krajinný i umělecký celek. Nachází se v centru Rigy na začátku ulice Brīvības bulvāris, nedaleko od Staré Rigy. V roce 1990 byl zhruba 200 metrů dlouhý úsek bulváru mezi ulicemi Aspazijas bulvāris a Raiņa Bulvāris uzavřen pro dopravu, čímž vzniklo dnešní náměstí Brīvības pieminekļa laukums. Část tohoto náměstí tvoří most přes 3,2 km dlouhý městský kanál, vinoucí se napříč parky a zelení tzv. oblouku bulvárů. V parku severně od pomníku leží návrší Bastejkalns, vytvořené v 19. století vykopáním městských hradeb, směrem na jih se pak nachází budova Lotyšské opery. Na západním konci náměstí stojí Hodiny Laima (Шаблон:Vjazyce Шаблон:Cizojazyčně), nejproslulejší místo pro setkávání ve městě. Pomník směřuje čelem ke Staré Rize a za ní tekoucí Daugavě. Původně bylo zamýšleno vybudovat kolem pomníku prostranství ve tvaru oválu, ohraničené ~1,6 m vysokou zídkou na vnitřní straně s lavičkami, na vnější osázenou tújemi. V 80. letech 20. století se o možném uskutečnění tohoto plánu diskutovalo, stavební práce však nebyly zahájeny.

Čestná stráž

Čestná stráž se u pomníku nacházela od jeho odhalení až do doby krátce po začátku sovětské okupace, kdy byla zrušena (1940); 11. listopadu 1992 došlo k jejímu obnovení. V současnosti ji vykonává rota čestné stráže praporu hlavního štábu NAF (lotyšské armády). Vojáci čestné stráže musí dosahovat výšky aspoň 1,82 m a být ve výborném zdravotním stavu, neboť plní náročný úkol. Čestná stráž u pomníku hlídá každý den od 9 do 18 hodin s výjimkou nepříznivého počasí, teplot pod −10 °C nebo naopak přes 25 °C. Čestná stráž pracuje ve dvou směnách, které se střídají jednou týdně. Každé výměny se účastní tři nebo čtyři páry čestných strážců, velitel a dva další dohlížející strážci. Po mnohahodinovém stání na stráži vojáci dvě hodiny odpočívají v pro ně určených místnostech na Ministerstvu obrany. Od září 2004 čestná stráž každou půlhodinu patroluje podél pomníku – vojáci z podstavce pomníku pochodují dvakrát kolem každé strany, načež se vrací zpět na podstavec.

Reference

Шаблон:Překlad

Externí odkazy

Odeslat komentář
Tipy a rady
Raimonds_B
25 January 2011
The Freedom Monument is a memorial located in Riga, Latvia honoring soldiers killed during the Latvian War of Independence (1918–1920). It is considered an important symbol of the freedom
Kaija
25 June 2012
Don't tickle the guards.
Umístění
Mapa
Adresa

Raiņa bulvāris 21, Centra rajons, Riga, LV-1050, Lotyšsko

Získat směry
Otevírací doba
Mon-Sun 24 Hours
Reference

Freedom Monument (Brīvības piemineklis) na Foursquare

Pomník svobody na Facebook

Grand Palace Hotel

počínaje $180

Grand Palace Hotel

počínaje $278

Noble house on Castle square

počínaje $150

Dome Hotel & SPA

počínaje $242

Hotel Gutenbergs

počínaje $113

Hotel Justus

počínaje $115

Doporučené památky v okolí

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Laima Clock
Lotyšsko

Laima Clock (Latviešu: Laimas pulkstenis) je turistická atrakce, j

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Powder Tower, Riga
Lotyšsko

Powder Tower, Riga (Latviešu: Pulvertornis (Rīga)) je turistická at

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Chrám Kristova narození (Riga)
Lotyšsko

Chrám Kristova narození, lotyšsky Kristus Piedzimšanas par

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Vērmanes Garden
Lotyšsko

Vērmanes Garden (Latviešu: Vērmanes dārzs) je turistická atrakce, jede

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Vecrīga
Lotyšsko

Vecrīga je turistická atrakce, jeden z Historic districts do Riga , L

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Swedish Gate, Riga
Lotyšsko

Swedish Gate, Riga (Latviešu: Zviedru vārti Vecrīgā) je tur

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Latvian Museum of Decorative Arts and Design
Lotyšsko

Latvian Museum of Decorative Arts and Design (Latviešu: Dekoratīvās mā

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Lotyšské národní umělecké muzeum
Lotyšsko

Lotyšské národní umělecké muzeum (lotyšsky Latvijas Nacion

Podobné turistické atrakce

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Lincolnův památník
Spojené státy americké

Lincolnův památník je prezidentský památník Spojených států, postaven

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Palác Dolmabahçe
Turecko

Palác Dolmabahçe (turecky Dolmabahçe Sarayı) je empírový palác nacház

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Bethesda Terrace
Spojené státy americké

Bethesda Terrace je turistická atrakce, jeden z Pomníky a p

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Çanakkale Martyrs' Memorial
Turecko

Çanakkale Martyrs' Memorial (Türkçe: Çanakkale Şehitleri Anıtı) je tur

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Old Saint Petersburg Stock Exchange and Rostral Columns
Rusko

Old Saint Petersburg Stock Exchange and Rostral Columns

Podívejte se na všechny podobné místa