Presidential palaces v Praha

Pražský hrad

9.0/10

Pražský hrad je hrad v pražské čtvrti Hradčany, tradiční sídlo českých panovníků, od roku 1918 prezidenta republiky.

Postupnými přístavbami a úpravami vznikl z Hradu založeného v 9. století jeden z největších hradních komplexů na světě (podle Guinessovy knihy rekordů je to svými rozměry 570 m délky a 130 m šířky největší hrad na světě). Často je považován za symbol města i České republiky. Součástí hradu je Katedrála svatého Víta, kde jsou uloženy české korunovační klenoty.

Vznik a vývoj

Pravěké osídlení ostrožny Pražského hradu

Ostrožna Pražského hradu byla osídlena již v období neolitu. Archeologicky byla prozkoumána sídliště kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou v areálu Lumbeho zahrady. Z Lumbeho zahrady pocházejí i doklady o osídlení v období eneolitu a dále zde jsou doloženy pohřební aktivity kultury se šňůrovou keramikou a únětické kultury.

Raně středověké osídlení ostrožny před založením přemyslovského sídla

Až v 80. letech 20. století se archeologicky podařilo prokázat existenci osídlení staršího než dokládají písemné prameny, které zmiňují až kostel Panny Marie postavený přemyslovským knížetem Bořivojem někdy po roce 885. Během 9. století, snad už i v jeho první polovině, byla ostrožna předělena příkopem. Co se nacházelo uvnitř tohoto opevnění není jisté.

V příkopu se kromě dřev, která mohla indikovat přítomnost dřevěné palisády, našla i keramika a např. esovitá náušnice. Opatrně se tyto archeologické doklady spojují se zmínkami v písemných pramenech o existenci vyvýšeného pahorku Žiži (Kosmas). Etymologicky se toto slovo může vázat k základu „žár“, „žhnouti“ a z toho se někdy hypoteticky uvažuje o existenci pohanského kultovního místa. Nověji byl výraz „Žiži“ spojen se základem „seděti“ a spojil se s taktéž u Kosmy a dále i u Vincencia zmíněným korunovačním trůnem, který měl v odedávna (není ale doložitelné, že to muselo být před počátkem 10. století) být někde v areálu Pražského hradu. Z tohoto hlediska by pak ostrožna sloužila i jako místo volby a uvedení knížete. Žádná z těchto hypotéz ale není zatím jasně prokazatelná, není ani prokázaná spojitost pahorku Žiži s korunovačním trůnem.

Ve spojitosti s osídlením areálu Pražského hradu před vznikem přemyslovského sídla se uvádí i archeologicky prozkoumané pohřebiště na III. nádvoří, které se jako jediné neváže na kostelní stavbu a datuje se tedy už do 2. poloviny 9. století. Zde byl v roce 1928 Ivanem Borkovským objeven hrob bojovníka s bohatou výbavou (železný meč, sekera, dýka, nůž, křesací souprava, železná břitva, dřevěné vědro). Tento nález dokládá přítomnost elity na ostrožně již před příchodem Bořivoje.

Pražský hrad v raném středověku

Stavbu vlastního hradu zahájil nejspíš Bořivojův syn Spytihněv I. přemyslovské hradiště nebylo o nic větší než dnešní rozloha hradu. Kromě západní strany byl obklopen strmými svahy a na severu, v místě Jeleního příkopu, dokonce tekl potok. Na západní straně, mezi nynější Hradčanským náměstím a prvním hradním nádvořím, byl z obranných důvodů vykopán příkop 30 metrů hluboký a 24 metrů široký, přes který vedl most do hlavní brány. Přesto kolem hradu byly dřevěné hradby na hliněných valech a několik strážních věží, z nichž tři sloužily také jako brány. Mezi západní a východní vedla dlážděná cesta.

Za vlády Vratislava I. byl na Hradě postaven druhý kostel a zasvěcen sv. Jiří. Ten plnil až do roku 973 funkci hlavního kostela knížecího paláce i celých Čech. Kníže Václav zde nechal vystavět další církevní objekt, rotundu sv. Víta, do níž uložil ostatky světce, které získal darem od východofranského krále Jindřicha I. Ptáčníka. Po založení biskupství roku 973 se rotunda stala metropolitním biskupským kostelem a nejdůležitějším chrámem v Česku.

Církevní stavby byly v této době budovány z kamene, zatímco knížecí palác a sruby pro služebnictvo byly ještě dřevěné.

Kolem roku 970 byl u kostela sv. Jiří založen ženský benediktinský klášter. Poté zahájil Boleslav II. velkolepou přestavbu kostela, na jehož místně vznikla monumentální předrománská bazilika o třech lodích. Sloužila také jako pohřebiště pro členy panovnické dynastie.

Za vlády knížete a prvního českého krále Vratislava II. se jako rezidence panovníka uplatnil na krátkou dobu Vyšehrad, přesto se na Pražském hradě prováděly stavební úpravy. Dřevěné opevnění vystřídalo kamenné s třemi branami: na východě Černá věž, na západě Bílá a jako postranní vchod sloužila věž Jižní.

Už kolem roku 1060 byla z příkazu Spytihněva II. zbourána rotunda sv. Víta a na její místo postavena bazilika, předchůdkyně gotické katedrály. Trojlodní románský chrám z bílé opuky byl 70 metrů dlouhý a na tehdejší dobu v našich zemích zcela nevídaný. Kostelu sv. Jiří přibyly dvě věže a dřevěný palác byl nahrazen zděným.

Pražský hrad v období vrcholného středověku

Král Přemysl Otakar II. byl ve své době jedním z nejváženějších panovníků Evropy. Tomu odpovídaly i jeho přestavby na Hradě. V prvních letech vlády se zaměřil na zdokonalování opevnění, zejména na té nejcitlivější západní straně, kde byly rozšířeny příkopy a vchod v Černé věži na východě zrušil. Nechal přestavět královský palác pro potřeby reprezentace a bydlení.

Gotický rozmach pokračuje za Lucemburků. Roku 1344 Karel IV., tehdy ještě kralevic a markrabě moravský pokládá s dlouholetým přítelem, Arnoštem z Pardubic a se svým otcem, Janem Lucemburským, základní kámen katedrále sv. Víta v souvislosti povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Hlavními architekty byli Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř. Je to trojlodní katedrála s příčnou lodí, ochozem a věncem kaplí. Nejvýznamnější z nich je kaple sv. Václava postavená nad jeho hrobem. Velká neboli Zvonová věž, 109 metrů vysoká, byla založena Parléřem, avšak dokončena až roku 1554 a roku 1770 opatřena barokní bání. Západní část, průčelí s osmdesátimetrovými věžemi, byla přistavěna v 19. a 20. století podle projektu Josefa Mockera. Po jeho smrti (1899) převzal vedení Jože Plečnik. Katedrála byla dokončena roku 1929. Mimo jiné slouží jako pokladnice českých korunovačních klenotů, mauzoleum králů a galerie jejich sochařských a malířských portrétů.

Prezidentský palác

Se vznikem První republiky vyvstala i nutnost přestavby Hradu k jeho novým funkcím. Ta se stala dílem architekta slovinskeho původu Jože Plečnika a realizována byla pod záštitou prezidenta Tomáše Masaryka.

Plečnik navrhnul též dlaždění nádvoří, prezidentskou rezidenci a přestavěl hradní zahrady a to obdobným přístupem, který užil Ieoh Ming Pei při úpravách Louvru o mnoho let později. Ten se vyznačoval užitím rázné modernity, která však dokázala citlivě integrovat dědictví minulosti. Stejně jako Pei, byl i Plečnik cizincem (profesorem na pozvání Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze), který vyhrál zakázku na základě soutěže, a jehož konečné architektonické řešení bylo ve své době ostře kritizováno.

Sám Plečnik se nedožil realizace všech svých projektů. Například Výstavní sín v Jízdárnách Pražského hradu, byla dokončena až po válce v roce 1949 pod vedením jeho nástupce Pavla Janáka.

Od vchodu do prvního nádvoří vedl Plečnik sloupořadí v plné výši budovy, které jej spojilo se Španělským sálem. Jednalo se o jednoduché sloupořadí v ionském stylu zastřešené kazetovým stropem. Čelní stěna se vstupem vedoucím do Španělského sálu byla pojata jako triumfální brána.

Objekty Pražského hradu

Budovy Pražského hradu zastupují prakticky všechny architektonické styly minulého tisíciletí:

Kostely

Kláštery

  • Klášter svatého Jiří

Paláce

  • Starý královský palác
  • Letohrádek královny Anny
  • Lobkovický palác
  • Nový královský palác

Sály

  • Sloupová síň
  • Španělský sál
  • Vladislavský sál

Další objekty

  • Daliborka (věž)
  • Prašná věž - Mihulka
  • Prašný most
  • Bílá věž
  • Černá věž
  • Zlatá ulička
  • Staré proboštství
  • Kapitulní děkanství
  • Ústav Šlechtičen
  • Nejvyšší purkrabství
  • Jízdárna Pražského hradu
  • Lví dvůr

Zahrady

  • Jelení příkop
  • zahrada Na Baště
  • Královská zahrada
  • zahrada Na Valech
  • Rajská zahrada

Literatura

Obecné

  • Umělecké památky Prahy 4. Pražský hrad a Hradčany. Praha 2000. ISBN 80-200-0832-2.
  • Chotěbor Petr, Pražský hrad, podrobný průvodce, Praha 1994.

Pražský hrad ve středověku

  • Ivana Boháčová: Pražský hrad v období velkomoravském. (Die Prager Burg in Großmährischer Zeit). In: Richard Marsina/ Alexander Ruttkay (Hrsg.): Svätopluk 894-1994. Nitra 1997, S. 33-40.
  • Ivana Boháčová: Zum Befestigungssystem der Přemyslidenburgen (am Beispiel der archäologischen Untersuchungen in der Prager Burg und in Stará Boleslav). In: Joachim Henning / Alexander T. Ruttkay (Hrsg.): Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra 7.-10. Oktober 1996. Bonn 1998, S. 37-47.
  • Ivana Boháčová: Das archäologische Areal auf dem III. Hof der Prager Burg und seine Bedeutung für die Erforschung der Chronologie Mittelböhmens im frühen Mittelalter. (Archeologický areál III. nádvoří Pražského hradu a jeho význam v kontextu studia chronologie středních Čech.) In: Luděk Galuška / Pavel Kouřil / Z. Měřinský (Hrsg.): Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Uherské Hradiště, Staré Město 28.9-1.10.1999. Spisy archeologického ústavu AV ČR Brno 17. Brno 2001. S. 69-75.
  • Castrum Pragense 1. Praha 1988.
  • Castrum Pragense 2. Praha 1999.
  • Tomáš Durdík/ Petr Chotěbor: Zur Gestalt des romanischen Palas der Prager Burg. In: Schloß Tirol. Saalbauten und Burgen des 12. Jahrhunderts in Mitteleuropa. Forschungen zu Burgen und Schlössern 4. München, Berlin 1998. S. 197-204.
  • Jan Frolík: Prague Castle - 70 Years of Archaeological Excavations. In: Čeněk Staňa / Lumír Poláček (Hrsg.): Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa. Mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Symposion Mikulčice 5.-9. September 1994. Internationale Tagungen in Mikulčice 3. Spisy Arch. Ústavu AV ČR Brno 6. Brno 1996. S. 159-166.
  • Jan Frolík: Nejstarší církevní architektura na Pražském hradě - současný stav pozňání. (Zur ältesten Kirchenarchitektur auf der Prager Burg - gegenwärtiger Erkenntnisstand.) In: Luděk Galuška / Pavel Kouřil / Z. Měřinský (Hrsg.): Velká morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Uherské Hradiště, Staré Město 28.9-1.10.1999. Spisy archeologického ústavu AV ČR Brno 17. Brno 2001. S. 107-113.
  • Jan Frolík / Milena Bravermanová, Die Prager Burg. In: Alfried Wieczorek/ Hans-Martin Hinz (Hrsg.): Europas Mitte um 1000. Bd. 1. Stuttgart 2000, S. 376-378.
  • Frolík, J./ Maříková-Kubková, J. / Růžičková, E. / Zeman, A.: Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu. Výpověd´ archeologických pramenů. (Die ältesten Kirchenbauten der Prager Burg aufgrund der archäologischen Quellen.) Castrum Pragense 3. Praha 2000.
  • Jan Frolík / Zdeněk Smetánka: Archeologie na Pražském hradě. Praha, Litomyšl 1997.
  • F. Kašička: Staré purkrabství Pražského hradu - výsledky poslední stavebně historické analýzy. (Der Alte Burggrafenpalast in der Prager Burg - Ergebnisse der letzten bauhistorischen Analyse.) Archaeologica Historica 14, 1989, S. 203-212.
  • F. Kašička: Ze starší historie Ústavu šlechtičen na Pražském hradě. (Aus der älteren Geschichte des Instituts der Edelfrauen auf der Prager Burg.) Archaeologica Historica 22, 1997, S. 129-144.
  • D. Líbal: Stavební vývoj Starého paláce Pražského hradu do husitských válek do úrovně Vladislavského sálu. (Bauentwicklung des Alten Palastes der Prager Burg bis zu den Husittenkriegen und bis zum Niveau des Wladislawschen Saales. Castellologica bohemica 7, 2000, S. 61-74.
  • Mediaevalia Archaeologica 3 (Praha 2001).
  • Jiři Sláma: Hrob K1 na Pražském hradě. (Das Grab K1 auf der Prager Burg.) Studia Mediaevalia Pragensia 4. Praha 1999. S. 117-122.
  • K. Tomková: Noch einmal zu den Anfängen der Prager Burg. (Ještě jednou k pocátkům Pražského hradu). In: Kubková, J./ Klápště, J./ Ježek, M./ Meduna, P. et al. (Hrsg.), Život v archeologii středověku. (Das Leben in der Archäologie des Mittelalters). Festschrift M. Richter und Z. Smetánka. Praha 1997, S. 630-638.

Externí odkazy

Шаблон:Commons Шаблон:Geo cz

Odeslat komentář
Tipy a rady
The Telegraph
12 September 2012
Ride the 22 tram up to Prague Castle (entry £5) for an afternoon exploring the seat of the P˘remyslid dynasty, the millennium-old St Vitus’ Cathedral, and the Romanesque St George’s Basilica.
Otel.com
9 February 2012
A visit to Prague won't be complete without making a stop to this castle, the largest in the world. Aside from looking at the amazing detail, don't miss the changing of the guard happening every hour.
Umístění
Mapa
Adresa

Hrad III. nádvoří 48/2, 119 00 Praha-Praha 1, Česká republika

Získat směry
Otevírací doba
Mon-Sun 6:00 AM–10:00 PM
Reference

Prague Castle (Pražský hrad) na Foursquare

Pražský hrad na Facebook

Hotel U Prince

počínaje $219

Rott Hotel

počínaje $323

Prague Boutique Residence

počínaje $110

Residence Karlova

počínaje $143

Palac U Kocku

počínaje $149

U T?í Bubn?

počínaje $107

Doporučené památky v okolí

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
PRAHA

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, do roku 1997 kate

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Prague Castle View Point
PRAHA

Prague Castle View Point je turistická atrakce, jeden z Scenic

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Klášter svatého Jiří (Praha)
PRAHA

Bývalý benediktinský ženský klášter svatého Jiří s př

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Zlatá ulička
PRAHA

Zlatá ulička (oficiální název Zlatá ulička u Daliborky) v Praze leží m

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Univerzita Karlova
PRAHA

Univerzita Karlova v Praze (latinský název Universitas Carolina P

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Valdštejnský palác
PRAHA

Valdštejnský palác je objekt v Praze na Malé Straně, jedna z nejv

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Valdštejnská zahrada
PRAHA

Valdštejnská zahrada je jedna z nejvýraznějších staveb českého raného

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Pražská Loreta
PRAHA

Pražská Loreta či krátce Loreta je soubor staveb na východní stran

Podobné turistické atrakce

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Bellevue Palace (Germany)
Německo

Bellevue Palace (Germany) (Deutsch: Schloss Bellevue) je turistická

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Kreml
Rusko

Slovo kreml (rusky: кремль) znamenalo ve starém Rusku městský hrad neb

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Hofburg
Rakousko

Hofburg (česky Dvorní hrad) je hrad ve Vídni, někdejší rezidence rakou

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
Casa Rosada
Argentina

La Casa Rosada (španělská slova pro 'Růžový dům'), oficiálně známá ja

Přidat do seznamu přání
Byl jsem zde
Navštívil
El Mouradia
Alžírsko

El Mouradia (العربية: المرادية) je turistická atrakce, jeden z Preside

Podívejte se na všechny podobné místa