Sajany (rusky Саяны) je asi 1 000 km dlouhý a 300 km široký horský systém v centrální Asii, na rozhraní Ruska a Mongolska, severovýchodně od pohoří Altaj. Pásmo Sajan se táhne od 96 stupně východní délky až k jihozápadnímu břehu jezera Bajkal na 106 stupni východní délky. Nejvyšší horou je Munku-Sardyk s 3 492 m.n.m. Oblast pohoří leží v povodí řeky Jenisej.
Pohoří Sajany se člení na tři části:
Západní Sajan se táhne z Chakaské republiky po severní hranici Tuvy s Krasnojarským krajem. Horní Jenisej teče nejdříve z východu na západ jižně od Západního Sajanu, posléze si proráží cestu Západním Sajanem na sever. Údolí Horního Jeniseje a Chemčiku odděluje Západní Sajan od hřebene Tannu-Ola, který tvoří hranici mezi Tuvou a Mongolskem. Východní Sajan tvoří rozsáhlá hornatina, která začíná v okolí Krasnojarsku a táhne se převážně jihovýchodním směrem k hranicím Tuvy a dále do Burjatska. Kulminuje hřebenem Velký Sajan (Большой Саян) na burjatsko-mongolské hranici. Na severovýchodě ho Irkutsko-čeremchovská rovina odděluje od Angarské plošiny a hor na západním pobřeží Bajkalu. Na jižním okraji Bajkalu navazuje na Východní Sajan hřeben Chamar-Daban. Na mongolské straně spadají navazující hřebeny kolem jezera Chövsgöl do údolí Selengy.
Vývoj Sajanů lze sledovat zpět až do prvohorního kaledonského vrásnění. Tehdy vyzdvižené pohoří bylo však erozí srovnáno; znova bylo vyzdviženo ve třetihorách a vymodelováno čtvrtohorními ledovci. Z hornin převažuje žula (staré prvohorní vrstvy vystupují na povrch zejména v západní části).
