Staroměstská mostecká věž je považována za jednu z nejkrásnějších gotických staveb v Evropě. Nachází se v Praze 1 na Starém Městě na Křižovnickém náměstí při pravobřežním vstupu na Karlův most na královské cestě.
Jedná se o gotickou věž postavenou společně s mostem Petrem Parléřem. Věž byla zbudována nejen jako fortifikace, ale zároveň představuje i typ reprezentačního vítězného oblouku. Karel IV. totiž stanovil trasu korunovačních průvodů svých následovníků, která vedla přes nový gotický most.
Věž byla dostavěna pravděpodobně v 70. – 80. letech 14. století. Za ideového tvůrce ikonografického a heraldického programu výzdoby je shodně považován sám císař Karel IV. Za autora veškeré sochařské a kamenické výzdoby věže literatura považuje architekta a stavitele mostu Petra Parléře a jeho huť.
Značné škody výzdoba utrpěla na konci třicetileté války při obléhání Prahy v roce 1648, kdy její západní část ostřelovalo švédské vojsko, které se neúspěšně pokoušelo probít z Pražského hradu do Starého Města. K této fázi poškození však neexistuje žádná dokumentace. Povšechný pohled poskytuje rytina na tzv. Sadelerově prospektu Prahy.
Věž byla poškozena i později, během revolučních bouří roku 1848, a tak musela především v 60. letech 19. století, ale i v letech 1874 až 1878 projít velkou rekonstrukcí pod vedením českého architekta Josefa Mockera.
V roce 1972 bylo šest velkých gotických pískovcových soch (Karel IV., Václav IV., sv. Vít, Vojtěch a Zikmund, lev) a 2 menší (znakové štíty s korunou) ze Staroměstské mostecké věže pro špatný stav sneseno a nahrazeno betonovými kopiemi z dílny kolektivu restaurátora Joži Antka. Originály byly umístěny v expozici Národní galerie v Jiřském klášteře, odkud se po její úpravě roku 1978 přestěhovaly do lapidária Národního muzea. Na věži sloužily betonové repliky až do podzimu roku 2006, kdy je nahradily pískovcové kopie, tesané přesně podle originálů kolektivem restaurátorů pod vedením Tomáše Rafla. Originální Parléřovy sochy sv. Zikmunda a sv. Vojtěcha reprezentovaly české gotické umění na velkých reprezentativních výstavách v Metropolitním muzeu umění v New Yorku roku 2005 a v Obrazárně Pražského hradu roku 2006.
Věž nad prvním mostním pilířem Karlova mostu má tvar třípatrového hranolu s cimbuřím a vysokou stanovou střechou pokrytou břidlicí. Na jižní straně se nachází hranolovitý přístavek se schodištěm a vlastní střechou, kudy vede vstup do vyšších pater věže.
Na ochoz věže se dostaneme po 138 schodech. Výška věže činí 47 metrů nad rovinou mostu, nad hladinou Vltavy je to 57 metrů. Nárožní věžičky se nacházejí ve výšce 64 metrů.
Samotná věž je postavená z pískovcových kvádrů a její střecha je pokryta břidlicovými pláty. Věž je prolomena typickým gotickým lomeným obloukem brány, kterou bylo možné v minulosti uzavírat. Průjezd věže je zaklenut unikátní parléřovskou klenbou s trojpaprsky a korunou namísto svorníku.
Sochařská výzdoba se dochovala zejména na východní stěně do Křižovnického náměstí. Drobné plastiky se dochovaly i na západní stěně, jejíž původní výzdoba byla zničena švédským kanónem při dobývání Starého Města roku 1648, což připomíná zlacená pamětní deska se znakem Starého Města a textem Jaroslava Schallera.
| „ | SISTE HIC
PAULISPER VIATOR SED LIBENS AC VOLENS VBI MULTA POPULATUS, TANDEM VEL INVITUS SISTERE DEBUIT GOTHORUM ET VANDALORUM FUROR ET LEGE SCULPTUM IN MARMORE QVOD AD PERPETUAM BOEMORUM OMNIUM SED IN PRIMIS VETERO PRAGENSIUM MEMORIAM ANNO DOMINI MDCXLVIII MARS SVECICUS FERRO ET IGNE IN HAC TURRI DELINEAVIT HAEC TVRRIS GOTHICI FVIT VLTIMA META FVRORIS SED FIDEI NON EST HAEC VLTIMA META BOEMAE VOLUISSENTID IPSUM CIVES VETERO-PRAGENSES FUSO SANGVINE INSCRIBERE NISI PAX AVREA FERDINANDI III PIETATE ET IVSTITIA IN ORBEM GERMANICUM REDUCTA PRO SANGVINE AURUM SUPPEDITASSET. |
“ |
|
— Jaroslaus Schaller |
||
Plastická výzdoba východní stěny věže je rozčleněna do tří pater. V nejnižší části se kolem oblouku brány dochovaly drobné konzolové plastiky. Nad nimi se nachází znaky historických zemí, kterým vládli panovníci lucemburské dynastie v době postavení věže a také původní městský znak Starého Města pražského. Prvnímu patru nad průjezdem dominuje trojice gotických soch znázorňujících zleva císaře Karla IV., svatého Víta na plastice mostu a římského krále Václava IV. Nad touto trojicí je erb se svatováclavskou orlicí. Druhé patro zdobí sochy sv. Zikmunda a sv. Vojtěcha, pod jejichž nohama shlíží z věže velká plastika lva.
Střecha, jež je v současné době břidlicová, byla původně celá pokryta leštěným zlatým plechem, stejně jako byly zlatem pokryty části soch postav, zejména jejich pláště, účelem bylo vyvolat dojem již na dálku, což bylo pro pražskou politiku Karla IV. typické, nechal podobně zlatým plechem pokrýt střechu katedrály.
Interiéry schodiště prodělaly v průběhu staletí časté změny. Jejich současná podoba je výsledkem rekonstrukce, provedené v 19. století Josefem Mockerem. Z té doby pocházejí novogotické trámové stropy z prvního i druhého patra. V horním poschodí je tento strop ještě doplněn znaky Zemí koruny české a pražských měst.
Na vrcholu schodiště na ochozu věže je umístěna jedna z nejzáhadnějších gotických soch v Praze, lidově nazývaná „Klíčník“ nebo „Věžník“, kterou nechal postavit Václav IV.
V letech 1877 a 1878 zrestauroval a domaloval v průjezdu brány původní gotické malby malíř Petr Maixner.
V 50. letech 20. století byla na východní straně věže osazena vitrážová okna s motivem svatováclavského ledňáčka dle návrhu malíře Jiřího Binka.
Symboliku sochařské a kamenické výzdoby Staroměstské mostecké věže lze, podobně jako u dalších gotických staveb, interpretovat z několika různých pohledů, které se vzájemně prolínají. Impozantní stavba a její bohaté zdobení nepochybně sloužila k manifestaci panovnické moci a plnila roli triumfálního oblouku císaře Karla IV. a jeho následníka Václava IV. Plastiky, počty a umístění jednotlivých zdobných prvků fasády věže ovšem mají také jistý kosmologický a astrologický význam odpovídající době jejich vzniku.
Důkladné propojení místa stavby s plánem a polohou celého města dokládá i známé „slunovratové mysterium“. Každoročně o letním slunovratu v poledne vrhá plastika lva po velmi krátkou dobu stín na erb se svatováclavskou orlicí. K tomuto jevu přitom dochází v jediný den v roce. Stejný den, na který ve středověku připadal svátek svatého Víta, večer zapadá Slunce při pohledu od paty věže nad místem, kde jsou ve svatovítské katedrále uloženy ostatky tohoto světce.
V současné době je zde stálá expozice, zajišťovaná Pražskou informační službou (PIS). Zpřístupněno je první a druhé poschodí a ochoz na střeše. Návštěvníci zde mohou zhlédnout film o Karlově mostě nazvaný „Karlův most – paprsek staletími“.
