Švábská Alba (německy: Schwäbische Alb), často také nazývaná Švábská Jura je německé pohoří na jihu spolkové země Bádensko-Württembersko. Horopisně se řadí do horského systému Jura, táhnoucího se při severní hranici Německa až do Francie.
]] ]]
Geografie
Švábská Alba sousedí na západě s pohořím Černý les (německy:
Schwarzwald) a na severu s Franskou Jurou. Na jihu se
rozkládá Bodamské
jezero. Odtud se hřeben pohoří táhne severovýchodním směrem až
k městu Aalen. Nejvyšší horou je pohoří je Lemberg s nadmořskou
výškou 1015 m. Celé pohoří je významným nalezištěm jurských fosílií
a současně jedním velikým krasovým územím.
Členění
Švábská Alba se dělí na několik samostatných skupin a
masivů.
- Härtsfeld
- Albuch
- Heidenheimská Alba
- Spodní Alba
- Stubersheimská Alba
- Ulmerská Alba
- Blaubeurská Alba
- Urachská Alba
- Münsingská Alba
- Reutlingská Alba
- Zwiefaltská Alba
- Zollernalb
- Grosser Heuberg
Hydrologie
Severozápadní svahy pohoří jsou odvodňovány řekou Neckar, která
pramení v rašeliništi ve městě Schwenningen. Tok Neckaru kopíruje
přibližně severozápadní svah pohoří a u města Plochingenu se prudce
stáčí na západ směrem k řece Rýn, do níž se později vlévá. Mírnější
jihovýchodní svahy jsou odvodňovány prostřednictvím menších toků do
Dunaje. V celé oblasti se nachází množství podzemních toků, z nichž
některé nejsou dosud podrobně zmapovány. Zvláštností je, že většina
místních toků vytéká naráz z podzemních prostor už jako hotová řeka
či říčka, aniž by sbírala na svému toku drobné přítoky z
jednotlivých malých pramenů. Těmto prameništím de německy říká
"Töpfe" (doslovný překlad do češtiny by znamenal "hrnce") a jedná
se o vývěračky.
- Významné výveračky:
- Aachtopf nejvydatnější vývěračka v Německu,
pramen řeky Aach
- Blautopf pramen řeky Blau ve městě Blaubeuren, řeka Blau se v
Ulmu vlévá do Dunaje
- Filsursprung pramen řeky Fils u městečka Wiesensteig, řeka Fils
tvoří pravobřežní přítok Neckaru v Plochingenu
- Lautertopf pramen romantické turisticky vyhledávané říčky Große
Lauter u obce Gomadingen, říčka protéká údolím hradů a jeskyní a
tvoří levobřežní přítok Dunaje
- Goldloch pramen říčky Lauter u obce Lenningen, říčka vytéká
přímo z jeskyně a vlévá se do Neckaru u města Wendlingen.
Turistické lokality
- V regionu se nachází mnoho hradů, klášterů, kostelů, jeskyní a
starých měst.
- Řeka Dunaj, která pramení v pohoří Černý les prostřednictvím
zdrojnic Brigach a Breg se poblíž obce Immendigen propadá a protéká
nejprve soustavou krasových jeskyní do města Aachu a poté se vlévá
coby řeka Aach do Bodamského
jezera. Následně Dunaj pramení jakoby znovu pomocí zdrojnic
Krähenbach a Elta.
Osídlení
Nejstarší doklady pravěkého osídlení dosahují stáří až
35 000 let. Patří mezi ně píšťala vyrobená z labutí kosti, dvě
sošky lvího muže či koňská hlava. Od 1. do 3. století tudy
probíhala hranice římské říše, tzv. Limes Romanus.
Sídla
a Reutlingen
(vzadu)]]
- Důležitá sídla přibližně ve směru od jihozápadu na
severovýchod:
-
Sigmaringen,
hohenzollernské město na horním Dunaji
-
Rottweil, nejstarší
město v Bádensku-Württembersku
- Albstadt, město v srdci Švábské Alby
- Balingen, město pod hradem Hohenzollernů
-
Tübingen,
univerzitní město, město lékařů
-
Reutlingen, „brána“
do Švábské Alby
-
Ulm, univerzitní město,
město Alberta Einsteina,
- Münsingen, město na hranici vojenského újezdu
- Laichingen, město tkalců
- Kirchheim unter Teck, město řemeslníků pod horami
- Geislingen an der Steige, město čtyř údolí
- Aalen, město hranic římského impéria