Zdejší krasová krajina byla formována v období jury, když se rozpadal superkontinent Gondwana. Působením eroze vznikl rozsáhlý labyrint tvořený ostrými škrapy, které se v malgaštině nazývají tsingy („kde se nedá projít bosky“). Krajina je porostlá suchým opadavým lesem, v němž dominuje delonix královská a baobab prstnatý. Na mořském pobřeží rostou mangrovy. Žijí zde poloopice (sifaka Deckenův, ksukol ocasatý nebo avahi Cleeseův), fosa, endemický hlodavec Nesomys lambertoni a více než sto druhů ptáků (orel madagaskarský, výreček bělobradý, kukalka velká).
Odlehlá oblast byla jedním z posledních útočišť původních obyvatel Madagaskaru Vazimbů. V roce 1927 bylo Tsingy de Bemaraha vyhlášeno chráněným územím pod státní správou a v roce 1990 je UNESCO zařadilo na seznam světového dědictví. Oblast je přístupná pouze v období sucha.