Velká jezera (Шаблон:Vjazyce2) je skupina jezer v Severní Americe. Jezery prochází státní hranice mezi Kanadou (provincie Ontario) a USA. V USA zasahují jezera na území 8 států Illinois, Indiana, Michigan, Minnesota, New York (stát), Ohio, Pennsylvania a Wisconsin. Jezera leží v povodí řeky svatého Vavřince. Mezi Velká jezera se počítají Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero a Ontarijské jezero. Jediné Michiganské jezero leží celé v USA, ostatními prochází státní hranice s Kanadou, které patří přibližně ⅓ rozlohy jezer. Představují největší skupinu sladkovodních jezer na světě. Často bývají označována za vnitrozemská moře. Je třeba rozlišit pojem Velká jezera (většinou označující pouze pět níže jmenovaných jezer) a systém Velkých jezer, který zahrnuje i menší jezera a řeky, které celý systém spojují.
Délka pobřeží včetně ostrovů je 18 000 km. Představují obrovskou zásobárnu sladké vody. Objem vody je 22 725 km³. Mají rozlohu 245 200 km² a rozloha jejich povodí (včetně plochy jezer) je 768 000 km². U čtyř jezer hloubka převyšuje 200 m a pouze u Erijského jezera je maximální hloubka nižší (64 m). Největší je Hořejší jezero (má větší rozlohu než Česká republika) a nejmenší Ontarijské jezero. Jezera jsou rozložena stupňovitě, ale rozdíl v nadmořských výškách prvních čtyř z nich nepřevyšuje 9 m (183 m Hořejší jezero a 174 m Erijské jezero) a jen nejnižší Ontarijské jezero se nachází téměř 100 m pod Erijským.
jezero | anglicky | nadmořská výška (m) |
rozloha km² |
maximální hloubka (m) |
objem km³ |
---|---|---|---|---|---|
Hořejší jezero | Lake Superior | 183 | 82 400 | 393 | 12 100 |
Huronské jezero | Lake Huron | 177 | 59 600 | 208 | 3 540 |
Michiganské jezero | Lake Michigan | 177 | 58 000 | 281 | 4 918 |
Erijské jezero | Lake Erie | 174 | 25 700 | 64 | 484 |
Ontarijské jezero | Lake Ontario | 75 | 19 500 | 236 | 1 639 |
Jezera jsou mezi sebou spojena krátkými řekami s velkým průtokem a peřejemi.
Huronské a Michiganské jezero se nacházejí ve stejné nadmořské výšce a jsou spojeny 3 km širokým průlivem Mackinac. Vytvářejí tak vlastně jedno jezero (Michigan-Huron). Do Velkých jezer ústí několik set nevelkých řek a odtok zajišťuje řeka svatého Vavřince (průměrný průtok při odtoku 6 637 m³/s), která odtéká z Ontarijského jezera a ústí do Atlantského oceánu.
Statistika Velkých jezer
<timeline> ImageSize = width:595 height:250 PlotArea = width:525 height:200 left:50 bottom:15 AlignBars = justify Period = from:-1000 till:600 TimeAxis = orientation:vertical ScaleMajor = unit:year increment:500 start:-1000 ScaleMinor = unit:year increment:100 start:-1000 Colors = id:blue1 value:rgb(0.0,0.0,0.75) id:blue2 value:rgb(0.1,0.1,0.8) id:blue3 value:rgb(0.2,0.2,0.85) id:blue4 value:rgb(0.3,0.3,0.9) id:blue5 value:rgb(0.4,0.4,0.95) id:textinbar value:yelloworange id:textoutsidebar value:redorange Define $elevation = shift:(0,15) mark:(line,textoutsidebar) textcolor:textoutsidebar Define $avgdepth = mark:(line,textinbar) textcolor:textinbar Define $maxdepth = shift:(0,-11) mark:(line,textoutsidebar) textcolor:textoutsidebar PlotData= align:center bar:Hořejší from:-732 till:600 width:194 color:blue1 $elevation at:600 text:"~183 m" $avgdepth at:117 shift:(0,1) text:"147 m" $maxdepth at:-732 text:"406 m" bar:Michiganské from:-348 till:577 width:113 color:blue5 $elevation at:577 text:"~176 m" $avgdepth at:298 shift:(0,2) text:"85 m" $maxdepth at:-348 text:"282 m" bar:Huronské from:-173 till:577 width:101 color:blue3 $elevation at:577 text:"~176 m" $avgdepth at:382 shift:(0,1) text:"59 m" $maxdepth at:-173 text:"229 m" bar:Erijské from:359 till:569 width:49 color:blue2 $elevation at:569 text:"~173 m" $avgdepth at:507 align:left shift:(30,2) textcolor:textoutsidebar text:"19 m" $maxdepth at:359 text:"64 m" bar:Ontario from:-559 till:243 width:44 color:blue4 $elevation at:243 text:"~74 m" $avgdepth at:-40 shift:(0,2) text:"86 m" $maxdepth at:-559 text:"244 m" align:left shift:(35,0) textcolor:green at:243 text:"výška~povrchu" at:-40 text:"průměrná~hloubka" at:-559 text:"nejvyšší~hloubka" </timeline> |
|
Notes: | Poměr plochy obdélníků odpovídá poměru objemů vody v jezerech. Údaje odpovídají nízkému stavu vody. |
---|---|
Source: | EPA's Great Lakes Atlas: Factsheet #1. |
Kotliny Hořejšího jezera a severní části Huronského jezera byly vyhloubeny v krystalických horninách jižní části Kanadského štítu. Kotliny ostatních jezer jsou ve vrstvě vápenců, dolomitů a pískovců prvohorní platformy Severní Ameriky. Kotliny Velkých jezer vznikaly v důsledku tektonického zdvihu, předledovcové říční a ledovcové eroze. Původ vodní masy Velkých jezer je spojen s táním pevninských ledovců, při jejichž ústupu se vytvořila řada velkých jezer, která několikrát změnila svůj tvar. V severní části Velkých jezer je pobřeží členité, ostrovy a břehy jsou skalnaté, srázné (výška do 400 m) a velmi malebné (zvláště břehy Hořejšího a severní části Huronského jezera). Břehy jižní a jihovýchodní části jezer jsou převážně nízké, hlínité a písčité.
Kolísání úrovně hladiny Velkých jezer je uměle regulované kvůli lodní dopravě a energetice. Amplituda sezónního kolísání představuje 30 až 60 cm. Nejvyšší úroveň je v létě a nejnižší v zimě. Krátkodobé kolísání, které způsobují prudké nárazové větry a bouře dosahuje 3 až 4 m. Výška přílivu je 3 až 4 cm (Hořejší a Michiganské jezero). Jezera zamrzají jen u břehů (od prosince do března až dubna). V centrálních částech jezer se v důsledku častých podzimních a zimních bouří led nevytváří. Délka plavební sezóny je 8 až 9 měsíců. Voda v jezerech je průzračná a odlišuje se nevýznamným obsahem rozpuštěných látek (0,06 až 0,13 g/l).
V jezerech žije 173 druhů ryb převážně kaprovitých, okounovitých a lososovitých. Průmyslový význam mají pstruzi a sízy.
Velká jezera představují hlubokovodní vnitrozemskou vodní cestu díky existenci vodních kanálů, které obcházejí peřeje na řece svaté Marie (kanál Sault Saint Marys) a vodopády na Niagaře (kanál Welland). Je dlouhá 1 873 km od velkého přístavu Duluth na Hořejším jezeře do odtoku řeky svatého Vavřince z Ontarijského jezera. V roce 1959 byla dokončena rekonstrukce kanálů, které obchvacují peřeje na řece svatého Vavřince a byla tak vytvořena vodní cesta z Hořejšího jezera do Atlantského oceánu s hloubkou minimálně 8 m, takže je dostupná pro mořské lodě. Základní obrat probíhá ze západu na východ (pšenice, železná ruda). Opačným směrem se vozí převážně černé uhlí. Hlavní přístavy jsou Superior, Ashlend, Markett (USA) a Fort William, Port Artur (Kanada).
Z jihu a jihovýchodu k Velkým jezerům zasahují hustě osídlené průmyslové oblasti USA a Kanady. Na severu a západě se nacházejí zemědělské a surovinové oblasti. Na pobřeží Velkých jezer se nacházejí velká města USA: Chicago a Milwaukee na Michiganském jezeře, Buffalo a Cleveland na Erijském jezeře, centr automobilového průmyslu Detroit na stejnojmenné řece poblíž jejího ústí do Erijského jezera a také druhé největší město Kanady Toronto na Ontarijském jezeře. Velká jezera jsou spojena s povodím řeky Mississippi soustavou splavných kanálů začínajících u Chicaga na Michiganském jezeře a s řekou Hudson (na které leží New York) kanálem začínajícím z Erijského jezera u Buffala.