Bazilika Saint-Denis

Bazilika Saint-Denis je gotický kostel v Saint-Denis (dnes předměstí na severu Paříže) a historicky sídlem stejnojmenného opatství. Po staletí sloužil jako pohřebiště francouzských králů. Roku 1966 se kostel stal sídlem biskupa ze Saint-Denis a získal tak statut katedrály. Budova má velký historický a architektonický význam.

Historie

Bazilika je pojmenována po patronu Francie, svatém Denisovi. Podle legendy byl prvním pařížským biskupem a na místě jeho upálení vybudoval kapli zlatník Eligius, který byl později rovněž svatořečený. Nedochovaná kaple je popsána v životopise sv. Eligia:

Především Eligius vystavěl hrobku pro svatého mučedníka Denise s mramorovým baldachýnem zlatem a klenoty vyzdobeným. (Na vrcholu hrobky) vytvořil korunku a velkolepé průčelí a oltář obklopil zlatými sekyrami do kruhu uspořádanými. Tam umístil zlatá okrouhlá a vyšperkovaná jablka. Vybudoval kazatelnu a bránu stříbrnou a střechu oltáře na stříbrných sekerách. Před hrobku umístil zástěnu a vybudoval vnější oltář u nohou svatého mučedníka. Takovou pracovitost tam na příkaz svého krále předvedl, že dodnes se sotva kde jinde v Galii nachází větší div.

V průběhu 7. století zde založil opatství Saint-Denis s kostelem a benediktinským klášterem franský král Dagobert I. (vládl 628–637). Kostel se stal poutním místem a pohřebištěm francouzských králů. Jsou zde pochováni téměř všichni panovníci z období mezi 10. a 18. stoletím i mnozí panovníci z období ještě staršího. Kostel byl často rovněž využíván ke korunovacím královen (nikoliv však králů, k tomuto účelu byla tradičně využívána katedrála Notre-Dame v Remeši). Saint-Denis se brzy stalo sídlem opata s rozsáhlým klášterním komplexem. Ve 12. století opat Suger nechal kostel přestavět s využitím inovativních stavebních a dekorativních technik. Díky tomu je Saint-Denis někdy označováno jako první skutečně gotická stavba. Bazilika v dnešní podobě je ukázkovou stavbou střední gotiky a posloužila jako vzor při výstavbě řady katedrál a opatství v severní Francii, v Anglii i v jiných zemích.

Architektura

Bazilika Saint-Denis byla první významnou stavbou, jejíž převážná část byla vystavěna v gotickém slohu. Vzhledově i stavebně se odlišila od románské architektury natolik, že se pro budovy vystavěné v podobném duchu začalo říkat "francouzský sloh" (Opus Francigenum). Pojem gotika se rozšířil až později.

V dnešní podobě má půdorys kostela tvar kříže jako mnoho jiných bazilik: do hlavní lodi ústí nižší lodě a nad nimi okna. Na severní straně stavby je další příčná loď tvořená řadou kaplí. Na západní straně baziliky se nacházejí tři portály a kruhové okno, na jižní straně věž. Východní loď lemují z obou stran arkády a je zakončena apsidou s devíti kaplemi. Pod touto lodí se nacházejí krypty.

Opat Suger (1081–1155), přítel a důvěrník Ludvíka VI. a Ludvíka VII., rozhodl kolem roku 1137 o významné přestavbě a o propojení kostela s opatstvím, které bylo rovněž královskou rezidencí. Suger začal s přestavbou od vstupní západní strany, kde nahradil jednoduchý vstup trojitým, který napodobuje Vítězný oblouk Konstantina I. v Římě s jeho třemi částmi, a nad vstupem nechal umístit veliké kruhové okno. Ačkoliv se kruhová okna nad vchodem používala již dříve v italských románských stavbách, má se za to, že jde o první takové použití ve Francii a odtud se rychle šířilo na sever Francie (např. katedrála v Chartres a mnoho dalších).

Po dokončení přestavby západní strany se v roce 1140 Suger pustil do úprav východní lodi. Navrhl nové kněžiště tak, aby bylo zalito světlem. Za tímto účelem byly vyvinuty nové stavební prvky: lomený oblouk, žebrová klenba, arkáda s paprsčitě umístěnými kaplemi, podpůrné sloupy podpírající žebra a opěrné oblouky, které umožnily využití do té doby nevídaně rozměrných oken. Poprvé byly všechny tyto prvky použity současně na jedné stavbě.

Stavba byla dokončena a předána 11. června 1144 za přítomnosti krále.

Opatství se stalo prototypem staveb královského významu pro celou severní Francii.

Roku 1231 započala přestavba hlavní lodi, už ve stylu vrcholné gotiky, která získala dvě velkolepá kruhová okna.

Za vlády dynastie z Anjou se tento stavební sloh rozšířil po celé Francii, do Anglie, Nizozemí, Německa, Španělska, severní Itálie a Sicílie.

Mezi další prvky patřily sloupy v podobě soch lemující portály na západní straně (nedochovaly se, ale jsou známy z kreseb Montfauchona). Félibienův plán budovy přibližně z roku 1700 ukazuje velkou márnici v podobě klenuté "rotundy" se sloupořadím, která sousedila se severní lodí. V ní se nacházela hrobka rodu Valois.

V bazilice se nacházejí vitráže z mnoha (i moderních) období a sada dvanácti klekátek.

Pohřebiště

V Saint-Denis byli po staletí pochováváni francouzští králové a jejich rodinní příslušníci, často je proto Saint-Denis označováno pojmem francouzská nekropole. Až na tři výjimky se v Saint-Denis nalézají ostatky všech monarchů panujících od 10. století do roku 1789. Někteří panovníci byli původně pochováni jinde a jejich ostatky byly do Saint-Denis převezeny až později. Například Chlodvík I. (asi 465–511) byl původně pochován v opatství Sainte-Geneviève, které založil.

Mnohé z náhrobků zpodobňují krále a královny, pro které byly určeny. Během Velké francouzské revoluce byla část hrobek na příkaz revolučních orgánů otevřena a těla byla znovu zakopána ve dvou masových hrobech opodál. Velkou část hrobek zachránil archeolog Alexandre Lenoir kvůli oněm portrétním sochám, když je prohlásil za umělecká díla a umístil je do Muzea francouzských památek, které založil.

Těla popraveného Ludvíka XVI., jeho ženy Marie Antoinetty a sestry Alžběty Burbonské byla nejprve pochována na hřbitově u Kostela sv. Máří Magdalény a zasypána nehašeným vápnem. Dauphina Ludvíka XVII., který zemřel na tuberkulózu, pochovali v neoznačeném hrobě v Paříži poblíž Tour du Temple.

Roku 1806 znovu otevřel kostel Napoleon Bonaparte, ale královské pozůstatky ponechal v jejich masových hrobech. Během Napoleonova exilu na Elbě znovunastolení Bourboni přikázali pátrání po tělech Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty. 21. ledna 1815 bylo nalezeno několik kostí a zbytek látky s dámským podvazkem. Pozůstatky byly převezeny do Saint-Denis a pochovány v kryptě. Roku 1817 byly otevřeny masové hroby s ostatky ostatních panovníků, ale bylo nemožné rozeznat, které kosti náležejí ke kterému tělu a tak byly všechny umístěny do kostnice v kryptě kostela za dvěma mramorovými deskami se jmény stovek členů královských rodin.

Král Ludvík XVIII. byl po své smrti roku 1824 pohřben ve středu krypty poblíž Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty. Příslušníci královské rodiny, kteří zemřeli mezi lety 1815 až 1830, byli rovněž pohřbeni ve sklepení Saint-Denis. Architekt Eugène Viollet-le-Duc, který se proslavil zrestaurováním katedrály Notre-Dame v Paříži, řídil projekt navrácení hrobek z Muzea francouzských památek zpět do Saint-Denis. Tělo Ludvíka VII., který byl pohřben v Saint-Pont a jehož hrobka nebyla během revoluce poškozena, bylo vyzvednuto a i on byl převezen a znovu pohřben v kryptě Saint-Denis.

Roku 2004 bylo srdce dauphina Ludvíka XVII. uloženo ve zdi krypty Saint-Denis.

V současnosti je v části hlavní lodi umístěno muzeum s náhrobky.

Seznam nejvýznamnějších panovníků pochovaných v Saint-Denis

  • Chlodvík I. (465–511)
  • Childebert I. (496–558)
  • Aregunda (asi 515 – c.573)
  • Fredegunda (?–597)
  • Dagobert I. (603–639)
  • Chlodvík II. (635–657)
  • Karel Martel (686–741)
  • Pipin III. Krátký (714–768) a jeho žena Bertrada z Laonu (726–783)
  • Karloman I. (asi 751–771)
  • Karel II. Holý (823–877) a jeho manželka Ermentruda Orléanská (823–869)
  • Karloman II. (866–884)
  • Robert II. (972–1031) a Konstancie z Arles (asi 986–1032)
  • Jindřich I. (1008–1060)
  • Ludvík VI. (1081–1137)
  • Ludvík VII. (1120–1180) a Konstancie Kastilská (1141–1160)
  • Filip II. August (1180–1223)
  • Karel I. z Anjou (1226–1285)
  • Filip III. (1245–1285)
  • Filip IV. Sličný (1268–1315) a Izabela Aragonská (1247–1271)
  • Leon V. z Lusignanu (1342–1393)
  • František I. (1494–1547)
  • Jindřich II. (1519–1559) a Kateřina Medicejská (1519–1589)
  • František II. (1544–1560)
  • Karel IX. (1550–1574)
  • Jindřich III. (1551–1589)
  • Jindřich IV. Navarrský (1553–1610)
  • Ludvík XIII. (1601–1643)
  • Ludvík XIV. (1638–1715)
  • Ludvík XV. (1710–1774)
  • Ludvík XVI. (1754–1793) a Marie Antoinetta (1755–1793)
  • Ludvík XVII. (1785–1795)
  • Ludvík XVIII. (1755–1824)

Odkazy

Externí odkazy

Uvedeno v následujících kategoriích:
Odeslat komentář
Tipy a rady
RAKAN
14 Duben 2023
large former medieval abbey church and cathedral in the commune of Saint-Denis ⛪️ beautiful architecture ???? worth a visit ✨
Bianca Bueno
11 August 2014
Save the visit for a sunny day and check the guided visit tour times before leaving. The stained glass windows, the tombs and sculptures are beautiful, but you won't appreciate properly on a rainy day
RAKAN
1 September 2018
Great basilica architecture, and it’s free but not all the church ⛪ for the other part will cost 9€ ...
Adriana Fattini
5 March 2013
Free access on the first Sunday of every month. Cheaper subway fares on the same day. Holds royal tombs exquisitely sculpted.
RAKAN
14 Duben 2023
large former medieval abbey church and present cathedral in the commune of Saint-Denis⛪️
Ruslan Dosaev
25 Duben 2019
Здесь похоронены25королей,10королев и 84принцаТем кто читалДюма иДрюона эти имена романтика детстваВкрипте казнённыеЛюдовик16и Мария-Ант.Вход в крипту9ев.На площади блошка, попадаются прилич.вещи
Le Cocooning Paris Stade de France

počínaje $68

Eurohotel Sovereign Saint Denis Basilique

počínaje $167

Campanile Paris Nord - Saint Denis Centre - Grand Stade

počínaje $10448

Eurohotel Paris Nord

počínaje $76

Hôtel Moderne

počínaje $78

Bakery across the street | Transport Nearby

počínaje $0

Doporučené památky v okolí

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Stade de France

Stade de France je francouzský stadion stojící v pařížské aglome

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Cité des sciences et de l'industrie

Cité des sciences et de l'industrie (česky Město věd a průmyslu) je m

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Parc de la Villette

Parc de la Villette je veřejný park, který se nachází v Paříži v 19. o

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Parc de la Villette

Parc de la Villette je veřejný park, který se nachází v Paříži v 19. o

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Hřbitov Batignolles

Hřbitov Batignolles (francouzsky Cimetière des Batignolles) je p

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Lapin Agile

Lapin Agile je známý kabaret na Montmartru v ulici des Saules v P

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Cimetière des Chiens

The Cimetière des Chiens is believed to be the first zoological

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Bazilika Sacré-Cœur

Bazilika Sacré-Coeur [sakrékör] (v původním přepisu Basilique du Sacré

Podobné turistické atrakce

Vidět vše Vidět vše
Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Polirone Abbey

The abbey of San Benedetto in Polirone stands in the Italian comune

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Klášter Saint-Germain-des-Prés

thumb|Kostelní zvonice z 11. stoletíthumb|Klášter Sai

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Kilmacduagh monastery

Kilmacduagh Monastery is a ruined abbey near the town of Gort in

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Klášter La Ferté

La Ferté (francouzsky: Abbaye de la Ferté; latinsky: Firmitas) bylo c

Přidat do seznamu přání
Byl jsem tady
Navštívil
Benediktinerabtei Kergonan

L’abbaye sainte-Anne de Kergonan est une abbaye bénédictine et fai

Podívejte se na všechny podobné místa